Ruská válka na Ukrajině vstoupila do svého patnáctého měsíce. Co se v souvislosti s ní odehrálo během uplynulého týdne?
Ukrajinský parlament v pondělí schválil návrh na zavedení sankcí proti Íránu na padesát let. Za důvod označil dodávky dronů a výzbroje Rusku, které je používá k útokům na ukrajinská města.
Příslušný návrh předložil parlamentu o víkendu prezident Volodymyr Zelenskyj. Zavedení sankcí na příštího půl století podpořila ukrajinská rada národní bezpečnosti.
Přezkum úvěrového programu. Mise Mezinárodního měnového fondu v úterý dokončila první přezkum úvěrového programu pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy dolarů (344,7 miliardy korun). Země splnila požadované podmínky, což otevírá cestu k vyplacení první splátky zhruba devět set milionů dolarů.
MMF rovněž zlepšil prognózu letošního hospodářského vývoje Ukrajiny. Ekonomika se podle něj postupně přizpůsobuje válečným podmínkám a nyní očekávají, vzroste o jedno až tři procenta. Výhled však zůstává vzhledem k pokračující válce velmi nejistý.
Ukrajina projevila zájem o závod výrobce britských tanků a houfnic. Zbrojovka BAE Systems, vyrábějící tanky Challenger 2, houfnice M777 či bojová vozidla pěchoty Bradley, by mohla otevřít opravárenský a výrobní závod na Ukrajině. Zelenskyj to uvedl během jednání se zástupci vedení BAE Systems.
Bílý dům oznámil další dodávku. Spojené státy připravily novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Podle Pentagonu činí hodnota přislíbeného materiálu až tři sta milionů dolarů (přes 6,5 miliardy korun).
Švýcarský zbrojní koncern Ruag navzdory odmítavým signálům z vlády oficiálně požádal o export 96 vyřazených tanků Leopard 1. Potvrdil to ve středu podle agentury DPA švýcarský státní sekretariát pro hospodářství při ministerstvu hospodářství. Podle firmy má o nákup těchto tanků zájem německá zbrojovka Rheinmetall. Použité tanky, které momentálně nejsou způsobilé pro nasazení do boje, by později měly být dále poslány na Ukrajinu, řekla mluvčí švýcarského koncernu.
Nový slovenský ministr obrany Martin Sklenár potvrdil zájem země podílet se na unijním plánu dodávek munice. Dělostřeleckou munici podle slovenského ministra vyrábí patnáct firem v jedenácti členských státech evropského bloku.
Ruští vyšetřovatelé vyhlásili pátrání po třetím člověku podezřelém z účasti na vraždě předního vojenského blogera Vladlena Tatarského. Tatarskij zemřel začátkem dubna při výbuchu v petrohradské kavárně. Vyšetřovací výbor, který se zabývá závažnou kriminalitou, na Telegramu uvedl, že hledaným je na Ukrajině působící ruský novinář Roman Popkov.
Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu na Ukrajinu. Většina poslanců švýcarské Národní rady hlasovala proti návrhu, který vypracoval bezpečnostní výbor. Takzvaný „lex Ukrajina“ předpokládal, že by jiné státy mohly Ukrajině dodávat zbrojní materiál švýcarské provenience.
Švýcarsko dosud s odkazem na svou neutralitu vývoz odmítá a smluvně to zakazuje i svým obchodním partnerům. Neumožňuje například ani předání munice kterou Bern dříve prodal Německu.
Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou. Varování vznesla v rozhovoru pro Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní navíc mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.
Její slova nepřímo potvrzují výsledky průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec, podle nichž se například pouze čtyřicet procent Slováků domnívá, že primární odpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině nese Rusko. Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že země je jakožto mladá demokracie vůči této kampani zranitelnější.
