Líbivě sliboval, že se po zavedení cel vrátí průmysl do Spojených států, ne všechny firmy se ale hodlají plánům Donalda Trumpa zcela odevzdat. Hledají alternativní řešení. Některé firmy v důsledku vstupu nejnovějších cel v platnost poslaly své zaměstnance domů, jiné stěhují výrobu do Indie a menší společnosti se snaží nezkrachovat.
Nejhodnotnější americká společnost Apple, jejíž generální ředitel Tim Cook Trumpa finančně i osobně podpořil, se nyní snaží jeho cla obejít. Za tři dny proto poslala z Indie do Spojených států na jeden a půl milionu iPhonů.
Tamní letiště technologická společnost přiměla zkrátit celní odbavení z obvyklých třiceti hodin na šest. Na nejlidnatější zemi světa sází i v další strategii – namísto přesunu továren do Spojených států, jak by si přál Trump, hodlá Apple vyrábět více v Indii, která nejhorším clům unikla díky jejich devadesátidennímu pozastavení.
Aby však společnost nemusela zcela změnit výrobu, vyjednává podle zdrojů deníku Wall Street Journal s Trumpem o zařízení výjimky z cel. Sám Trump ve středu oznámil, že k něčemu takovému by u jím vybraných společností mohlo dojít.
Když se ho novináři zeptali, podle čeho by tyto společnosti vybíral, odpověděl, že by se řídil spíše instinktem než čímkoli jiným. Uvidí se, zda jeho „instinkt“ náhodou nezvolí ty společnosti, jejichž miliardářští majitelé už před Trumpem poklekli.
Jako jeden z prvních zareagoval na cla již v úterý koncern Stellantis, který sice oznámil, že pozastavuje výrobu v Kanadě a Mexiku, ale zároveň poslal domů devět set ze svých amerických zaměstnanců.
Kvůli nižší poptávce ze strany automobilového průmyslu přistoupila k omezení výroby i ocelárna Cleveland-Cliffs, která propouští více něž 1200 amerických zaměstnanců ze dvou železných dolů a jedné továrny.
Cla zasáhla také největší americký řetězec supermarketů Walmart. Ten svým zákazníkům slíbil, že se i přesto bude snažit udržet ceny zboží co nejníže. „Současné prostředí nijak neovlivňuje důvěru v naše podnikání ani naši strategii,“ ujišťoval investory generální ředitel společnosti Doug McMillon.
„Chci, abyste věděli, jakou důvěru mám v naši společnost. Viděl jsem, jak jsme proplouvali obdobím po 11. září, světovou finanční krizí, pandemií a nedávno vysokou inflací,“ dodal CEO.
Walmart se však obává, že snaha zabránit prudkému nárůstu cen by mohla mít na společnost negativní dopady. Oznámil proto, že chce „zachovat flexibilitu při investicích do cen“, a rozšířil svůj výhled provozního zisku pro první fiskální čtvrtletí, nicméně neuvedl nové rozpětí.
Kromě toho měl na začátku dubna nutit své dodavatele v Číně, aby snížili ceny až o deset procent za každé kolo cel. Stejně jako u ostatních amerických společností, i akcie Walmartu ve středu po oznámení, že většina nových cel bude odložena o devadesát dní, vzrostly.
Technologická společnost Nintendo v reakci na cla zase oznámila omezení předprodeje herní konzole Switch 2. S cílem „vyhodnotit potenciální dopad cel a vyvíjejících se tržních podmínek“ se místo zahájení předobjednávek 9. dubna začne prodávat až 5. června.
Další gigant, Amazon, zrušil objednávky od několika čínských dodavatelů. Podle zjištění agentury Bloomberg mezi nimi byla i objednávka v hodnotě půl milionu dolarů a špatně jsou na tom rovněž jednotliví prodejci, kteří přes Amazon prodávají.
Casey Ames, jenž navrhuje a dováží do Spojených států hračky pro děti se speciálními potřebami, dosáhl v loňském roce většiny svých tržeb ve výši pěti milionů dolarů prostřednictvím Amazonu. Nyní však očekává, že cla jeho společnost Harkla během několika měsíců zdecimují.
Ačkoli jsou cla na čínské výrobky stanovena na 145 procent, každá objednávka podle Amese vyjde ještě na mnohem více. Pokud tak Trump od cel vůči Číně neustoupí, bude muset Harkla propustit polovinu svých zaměstnanců, řekl podnikatel časopisu Fortune. I on se prý v minulosti pokoušel vyrábět ve Spojených státech, dodavatelé mu však účtovali více, než byla maloobchodní cena produktů.
Už nyní se rozhodl vyrobené zboží přestat dovážet do Spojených států, zrušil řadu softwarových nástrojů a omezil fyzickou reklamu, což podle něj poškodí přepravní, softwarové i marketingové společnosti. Harkla je jen jednou malou firmou, ale americký byznys to podle něj přesto bude bolet, protože podobné kroky má teď činit většina malých prodejců.
Velcí i malí
Přestože se trhy po oznámení přerušení některých cel zvedly a Trump svoji strategii považuje za mistrovskou, stále pro většinu zemí platí cla desetiprocentní – a i ta mohou být zejména pro malé společnosti zničující.
TJ Semanchin, majitel firmy Wonderstate Coffee, která dováží kávu ze Střední Ameriky, pro New York Post odhalil, že jedná s bankou o úvěru na pokrytí nových nákladů. Pokud by s podnikáním skončil, ohrozilo by to přitom dodávky kávy i pro Whole Foods, jednoho z největších amerických prodejců organických potravin.
Přijímání nových zaměstnanců ani bonusy pro ty stávající v tuto chvíli neplánuje ani Cassie Abel, zakladatelka americké oděvní společnosti Wild Rye. Ta pro Reuters uvedla, že cla jsou „obrovskou zátěží“, protože její dodavatelé pocházejí z Číny.
Aby však nemusela zvednout ceny o „čtyřicet procent“, jak sama říká, pokusí se společnost část zvýšení cen absorbovat. Pravděpodobně to však pocítí jejích jedenáct kmenových zaměstnanců.
Na sociální síti LinkedIn se Abel rozepsala, proč Trumpovo „prostě přesuňte výrobu zpět do Spojených států“ není pro firmy tak jednoduché ani lákavé. Když začínala, prý zkusila nechat oblečení vyrábět doma, ale mizerná kvalita i komunikace, zpoždění o čtyři měsíce a nulová odpovědnost amerických továren za své chyby ji donutily hledat spolehlivější partnery.
Abel také zkritizovala Trumpův přístup k jeho strategii obnovy amerického průmyslu. „Bude trvat celou generaci, než se znovu vybuduje infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla a dodavatelský řetězec. Bude to trvat ještě déle, pokud budeme pokračovat v deportaci většiny našich kvalifikovaných švadlen a obsluhy strojů,“ pokračovala v příspěvku.
Zakladatel společnosti Ugmonk Jeff Sheldon, který produkty ve Spojených státech vyrábí, na sociální síti X zmínil, že vyrábět doma stojí dvakrát až osmkrát více než v zahraničí. Také on potvrdil, že u více než dvaceti dodavatelů, se kterými spolupracuje, se neustále setkává s problémy s kvalitou, nedodržováním termínů a rostoucími náklady.
Na druhé straně
Jinak cla vnímají čínští prodejci. Joe Zhang z poradenské společnosti Sailer Partners na LinkedIn přiblížil setkání s některými z nich, během něhož prý byli relativně klidní.
Přestože hrubá hodnota zboží, které nabízejí na Amazonu, se pohybuje v desítkách milionů dolarů, prodejci předpokládají, že mají na americkém trhu oproti domácím prodejcům pořád výhodu. Navíc by pro ně cla neměla přesáhnout celkové náklady, které museli v posledních letech nést zejména kvůli vysokým nákladům na dopravu.
Prodejci oslovení agenturou Reuters jsou ale méně klidní – tři z pěti prozradili, že hodlají Američanům ceny o třicet procent zvýšit a zároveň méně utrácet za inzerci na Amazonu, a dva se z platformy hodlají stáhnout úplně.
„Pro nás a kohokoli jiného platí, že se nemůžeme spoléhat na americký trh, to je očividné,“ stěžoval si Dave Fong, který prodává bluetoothové reproduktory a školní tašky.
„Pokud se situace nezmění, nevidím scénář, který by umožňoval obsluhovat Spojené státy z Číny. Výrobci se možná budou muset přesunout do zemí, jako je Vietnam nebo Mexiko,“ dodal Brian Miller, který posledních sedm let podniká v Šen-čenu.
Jak už to v totalitním státě bývá, informace o dalších krocích čínských společností jsou strohé – zejména proto, že informace o clech na svém internetu cenzuruje. Víme však, že tamní kina se již připravují na jednu velkou změnu: budou smět promítat pouze omezený počet amerických filmů.
