Poradenské firmy svým klientům slibují různé služby, některé jsou pro ně však ochotny riskovat i život. To teď prokázal analytik americké společnosti Citrini, který se sám vydal zjistit, nakolik uzavřený Hormuzský průliv opravdu je. A odhalil, že méně i více, než se předpokládalo.
Vyslat člověka přímo do místa bojů, kde už kvůli íránským úderům skončila pod vodou řada lodí, se společnost rozhodla, protože nikdo – ani analytici, ani korespondenti, ani generálové v důchodu vystupující v televizi – podle ní nevědí, co přesně se v průlivu děje.
„Všichni vycházeli ze stejných zastaralých satelitních snímků, ze stejných nejmenovaných zdrojů z Pentagonu a ze stejných údajů o lodní dopravě, v nichž, jak jsem později zjistil, chyběla zhruba polovina lodí, které daný den úžinou skutečně proplouvaly,“ napsal po návratu domů analytik Citrini.
Ten mluví čtyřmi jazyky včetně arabštiny a společnost mu celou dobu přezdívá „Číslo tři“, aby chránila jeho identitu a zároveň si k němu lidé nevytvářeli přílišné citové pouto. Nenechala ho však odjet s prázdnou – Trojka s sebou dostala patnáct tisíc dolarů, kubánské doutníky a nikotinové sáčky Zyn na úplatky.
Vedle toho si analytik do kufříku vzal také nahrávací zařízení či telefon se 150násobným zoomem. Když pak na hranicích mezi Spojenými arabskými emiráty a Ománem podepsal, že rozhodně nebude nic zaznamenávat, jen štěstím si pohraničníci nevšimli, že jeho zavazadlo obsahuje i tuto technologii.
Jak píše společnost ve zprávě z „výletu“, analytik se zkrátka „navzdory varování ománského pohraničníka, implicitnímu varování Boha a velmi explicitnímu varování dvou příslušníků pobřežní stráže s útočnými puškami v rukou“ rozhodl, že dostane klíčové informace za každou cenu.
Po přejezdu z Dubaje a popovídání si s tamními kontakty se dostal až do ománského města Chasab. Sledovat lodě z pobřeží mu však nestačilo, a tak si sehnal motorový člun bez GPS a muže, který byl ochotný ho do průlivu odvézt. Tři hodiny nato už byl v nejsledovanějším místě dneška.
Foto Citrini (www.citriniresearch.com/p/strait-of-hormuz-a-citrini-field)
Tam podle analytikova svědectví Íránci posílají drony na vše od velkých tankerů po rozpadající se rybářské loďky, to nicméně neodrazuje pašeráky. Trojka se měla přímo na vlnách setkat hned s osmi takovými plavidly.
Že je tamní situace napjatá, potvrdilo i video velké rybářské lodi v plamenech nedaleko průlivu, které společnost sdílela na internetu. Také tu měly podle místních zasáhnout íránské drony.
O den později pak analytik informoval nejen o vynikající restauraci se smaženým kuřetem v Chasabu, ale i o zvěstech, že by Spojené státy měly spustit pozemní operaci v Íránu již tento týden, o čemž má údajně svědčit zvyšující se počet vojáků v oblasti.
Nakonec ho však dopadla pobřežní stráž Ománu, která ho zhruba 33 kilometrů od břehu zadržela a sebrala mu mobilní telefon i poznámky. Přestože porušil souhlas, který bezpečnostním složkám na začátku pobytu dal, ze země se Trojka dokázala dostat zpět domů.
A co se Trojce vlastně podařilo zjistit? Přestože si někdy íránské drony vyberou za cíl kromě ropných tankerů i rybářské lodě, je podle analytika situace méně chaotická, než se může z dostupných informací zdát.
Írán totiž podle jeho zjištění útočí pouze na lodě, které si u něj nezařídí povolení. O tom v současné době vyjednávají i spojenci Spojených států jako Japonsko či Řecko. I když však lodě tento poplatek zaplatí, svou polohu přesto radši skrývají. Průliv tak není plně uzavřený, ale jde spíše o kontrolní bod či mýtnou bránu.
To se přitom během pobytu Trojky změnilo. Zatímco první den neproplouval průlivem téměř nikdo, ke konci minulého týdne jej již mělo zdolat zhruba patnáct lodí denně – a společnost věří, že toto číslo poroste i nadále.
„Bude to postupný vývoj závislý na dalším vývoji situace, ale k úplnému uzavření, jaké panovalo před otevřením průplavu u ostrova Larak, již nedojde. Země budou i nadále uzavírat dohody,“ vysvětlovala společnost na sociální síti X.
To přesto paniku z možných problémů s nedostatkem ropy ve světě neuklidňuje – analytik tvrdí, že viděl proplout pouze tři velké tankery. Podle odhadů společnosti tak dnes protéká úžinou „nižší dvouciferné procento ropy z objemu před vypuknutím konfliktu“ a Hormuzský průliv je otevřený z „deseti procent“.
„Pokud budeme i nadále vídat jen tankery malé a ty na přepravu LPG, nic se tím moc nezmění,“ poznamenala ve zprávě společnost. Prozatím jsme tak podle Citrini stále na cestě k rozsáhlým energetickým problémům.
Pokud navíc Spojené státy zablokují aktuálně funkční systém mýtného, může dojít během tří až čtyř týdnů k totálnímu energetickému kolapsu. I to by se mohlo stát – americký prezident Donald Trump v posledních dnech vyhrožuje, že v noci z úterý na středu 8. dubna hodlá páchat v Íránu válečné zločiny.
V úterý pak doslova pohrozil, že „dnes v noci zanikne celá civilizace“, pokud s ním Írán neuzavře smlouvu. Dá se předpokládat, že ani to, co Trump nazývá „jedním z nejdůležitějších okamžiků v dlouhé a složité historii světa“, by ceny ropy a situaci v oblasti výrazně neuklidnilo.
Ačkoli zjištění analytika Citrini Research nelze nezávisle ověřit z jiného zdroje, nelze je brát na lehkou váhu. Jde o renomovanou společnost, která má nejčtenější blog o financích na platformě Substack. Kromě zprávy o Hormuzském průlivu už publikovala také informace z datového centra Starbase.
V únoru pak výrazně pohnula trhy její zpráva o tom, jak by mohla vypadat ekonomika světa v roce 2028, která tehdy vyděsila investory. V příspěvku společnost varovala, že díky umělé inteligenci sice budou firmy efektivnější, státům však kvůli propouštění lidských zaměstnanců poklesnou příjmy z daní.
Zpráva z akciových trhů smazala 300 miliard dolarů a cenné papíry firem, jako je DoorDash nebo Blackstone, oslabily o šest i více procent. Na hodnotě tehdy ztratily také technologické ETF, například iShares Expanded Tech-Software Sector.
