Do nového byznysu se pustil zemědělsko-technologický startup Agdata, jehož produkty pro chytré zemědělství v Česku používá kolem dvou tisíc farmářů. Tým Agdat začal především městům a obcím nabízet službu, díky níž kdokoliv s připojením k internetu během okamžiku zjistí, jestli je rozumné s ohledem na znečištění vzduchu vycházet ven nebo větrat.

Rozšíření byznysu Agdat o novou službu Agdata City výrazně pomohl zářijový vstup investorů v podobě brněnských Garage Angels, jejichž členem je například Jiří Hlavenka, který se po úspěšném exitu z Kiwi.com zařadil do skupiny českých miliardářů. Další peníze do startupu z Přibyslavi pak přineslo navýšení podílu skupiny Pale Fire Capital.

Trojice zakladatelů Agdat díky tomu na rozvoj firmy získala nižší desítky milionů korun. „Rozvázalo nám to ruce. Vedle projektů pro zemědělství se tak můžeme věnovat i jiným oblastem, které se nám zdají dlouhodobě zajímavé,“ říká zakladatel a výkonný ředitel Agdat Jiří Musil.

Vydání Forbesu Ovládni AI!

A zajímavé můžou být i pro vedení měst a obcí, potažmo pro jejich obyvatele. Pokud dnes totiž nějakou lokalitu trápí zhoršená kvalita ovzduší, samospráva často nemá moc možností, jak za přijatelné peníze zjistit přesné aktuální údaje, se kterými by následně mohla nějak pracovat. Měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu totiž nejsou zdaleka všude a pořízení vlastní měřicí stanice pro obecní kasy představuje investici v řádu nižších milionů korun, což je suma pro menší a středně velké obce a města příliš vysoká.

Agdata jim oproti tomu nabízí variantu, kdy jejich zařízení hlídající množství polétavého prachu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a troposférický ozón vyjde obec na čtyři tisíce měsíčně, případně ještě levněji, pokud si objedná měření jen vybrané škodliviny. Zjištěná data pak systém zpřístupňuje okamžitě a přístup k nim díky internetu může mít kdokoliv, například prostřednictvím webu konkrétní obce, v níž monitoring kvality ovzduší probíhá.

Agdata novou službu staví i na znalosti prostředí, v němž se pohybují. „Nahrává nám, že na vesnicích jsou zemědělci využívající naše služby často členy zastupitelstev. Znají tak naše zemědělská řešení a pro nás je tak snazší jim prodat systém pro měření kvality vzduchu. I díky tomu, že jsme s nimi často v kontaktu, víme, že to je téma, které obzvlášť během topné sezony musí řešit,“ vysvětluje Musil.

Potvrzuje to i starosta Petrovic na Karvinsku, kde žije 5384 obyvatel a jedná se tak v rámci ČR o největší obec, která nemá statut města. „Jsme v regionu, kde máme dlouhodobé problémy se znečištěním ovzduší. A jako obec chceme mít přehled o tom, jaká je skutečná momentální situace. Na základě toho pak můžeme informovat jak naše obyvatele, tak i základní a mateřské školy o tom, že v danou chvíli není vhodné například chodit ven nebo venku cvičit,“ říká starosta Marian Lebiedzik.

Jeho obec letos pořídila rovnou tři měřicí stanice, z nichž naměřené hodnoty on-line přenáší na obecní internetové stránky, kde se zobrazují nejen aktuální výsledky měření, ale je na základě zjištěných údajů je možné si prohlížet i dlouhodobý vývoj ovzduší. Právě dlouhodobý monitoring pak dává radním a zastupitelům možnost, aby přijímali řešení, která problém reálně pomůže řešit. Například v  Petrovicích se vydali cestou příspěvků a půjček pro ty, kteří se rozhodnou staré kotle na uhlí vyměnit za modernější a čistší způsoby vytápění.