Vybudovali úspěšné projekty, pracují na 150 procent a jsou mladí. Jako všichni ostatní ale nejsou nedotknutelní. Co jim vadí a co dělají čeští startupisté, když už mají všeho dost?
Čtěte také: Startup roku: vítězem je Kiwi.com, v TOP 10 narazíte na překvapení
Vojtěch Otevřel, GoOut.cz
Co mě štve
Komunikační bariéry a neochota pracovat na jejich odstranění. Stává se, že musím jednat s někým, kdo jede na úplně jiné vlně než já. V pořádku, tomu se člověk někdy nevyhne. Ale je skoro až fyzicky bolestivé, když si nerozumíme, oni nechápou mě a já nechápu je.
Přitom to tak být nemusí. Občas stačí mít nadhled, trochu ustoupit, snažit se o pochopení druhé strany. To je filozofie, podle které se řídím já. Mít otevřenou mysl. Průšvih je, když potom narazíte na tu uzavřenou a nedá se s ní pohnout.
Co mě nabíjí
Obě věci spolu úzce souvisí. Protože mě štve neochota v komunikaci, mám naopak hrozně dobrý pocit z toho, když vidím, jak ta neochota mizí.
Nabíjí mě, když vidím, jak uzavřená společnost procitá a začíná se otevírat světu. Když vidím člověka, kterému najednou není cizí sebereflexe. Když se bortí ledy.
Relaxovat moc sám neumím. Většinou se mi to daří, když mě obklopují jiní lidé. Jsem mezi nimi, mluvím s nimi, zajímám se. Jsem hodně zvědavý a rád objevuju. A když je opravdu potřeba relaxovat fyzicky, jedu někam, kde je klid a teplo.
Petr Brzek, Avocode
Co mě štve
Jako většina lidí mám rád všechno hned. Když ale tvoříte software a chcete to dělat kvalitně tak, aby byl dlouhodobě udržitelný, a ne s cílem nechat se co nejdříve koupit korporací, zabere to dost času a energie.
Proto jsou mi protivné „úspěšné“ projekty, které naraisují ideálně desítky milionů dolarů a více než produkt se prodávají líbivá slova a někdy ani ta slova.
A co mě vysává? Nalézání nových chyb. Člověk se snaží o dokonalost, ale pořád tam nějaké jsou. Jednu odstraníte a hned musíte řešit další.
Co mě nabíjí
Že pravidelně sportuju, to nemohu říct. Asi nejlepší způsob, jak se znovu dobít a získat sílu nejen žít, ale i být proaktivní, je změna prostředí.
Většinou mi stací, když o víkendu vyjedu z města na venkov. To potom v neděli skoro nemůžu usnout, jak se těším zpátky do práce.
Dita Přikrylová, Czechitas
Co mě štve
Lidé, kteří neumějí myslet pozitivně a vidí problém namísto příležitostí nebo řešení. Lidé, kteří se nechtějí učit z chyb. Unavují mě také dlouhé e-maily, a když se někdo neumí vyjadřovat fakticky a k věci, dlouhé schůzky bez konkrétních kroků.
Co mě nabíjí
Přes rok pracuji hodně, rozhodně víc, než definuje zdravý work-life balance – večery, víkendy. Práce mě baví a nechce se mi od ní, jenže někdy je dobré podívat se na věci z nadhledu, promyslet věci, na které nemáte v každodenním zápřahu čas, přečíst pár knížek a článků, zjistit, kolik toho bez vás funguje.
Měsíc v zimě a v létě a pak týden na jaře a na podzim jezdím na kitové výlety do méně navštěvovaných krajin, třeba na Borneo. Objevuji, kituji, jezdím na kajaku, chodím, pracuji na dálku a načerpávám energii.
Vítek Ježek, Rekola, manGoweb
Co mě štve
Obecně mě nejvíc štve a vysává, když se málo vyspím. (smích) Typicky tak, že si nespočítám, kdy jít včas spát a kdy vlastně vstávám. Potřebuji svých pravidelných osm hodin, a když je nedodržím, je den o něco složitější.
Aktuálně mě ale štve to, kolik lidí u nás věří lžím, dezinformacím a fake news. Prezidentskou volbu vnímám jako symptom něčeho většího, co zatím ignorujeme, co ale nabývá na síle – ať už u nás, nebo v zahraničí. A byť jsou tady nějaké nápady, možná mě nejvíc štve to, že momentálně nevím, co s tím.
Co mě nabíjí
Obecně mě nabíjí, když můžu kolem sebe měnit konkrétní věci v pozitivním duchu, třeba když pomůžu ztracenému turistovi. Relaxuji taky sportem, chodím jednou týdně plavat a podnikám cyklistické výlety.
Aktuálně se nabíjím nomádskými pobyty v zahraničí. Teď jsem se vrátil z měsíčního pobytu v Austrálii, kde mi dává energii ta jinakost a odstup: často mě to přivede k zamyšlení, zdali by některé věci nešly změnit i u nás a jak to udělat.
Opět jde o zdánlivé drobnosti, kdy se v Austrálii na sebe lidé usmívají, jejich nejčastější slovo je „no worries“ nebo v Melbourne mají v centru města tramvaje zdarma.
Martin Hanák, NickNack
Co mě štve
Považuji sám sebe za pozitivního člověka, který hledá způsoby, jak dosáhnout svých cílů. V naší společnosti je však mnoho takových, kteří hledají důvody, proč jich dosáhnout nelze.
Nemám rád negativistický postoj lidí k nejrůznějším věcem, třeba ke zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Je přece jasné, že by mělo být třídění odpadů ve vyspělé zemi nezbytnou každodenní činností. Najdete ale spoustu lidí, kterým je to jedno, a to mi vadí.
Taky mi tady stále chybí větší ohleduplnost, tolerance a vzájemný respekt jeden k druhému. Přitom je život tak krátký, tak proč si ho znepříjemňovat banalitami?
Co mě nabíjí
Outdoor life. Ten je mojí vášní a hlavním odpočinkem. V zimě se snažím co nejčastěji chodit s manželkou a s přáteli do hor a věnovat se skialpinismu, ledolezení, běžeckému nebo alpskému lyžování nejčastěji v Norsku, v Alpách nebo na Slovensku.
Celý rok pak jezdím na horském kole, běhám a plavu. Po dlouhém dni v kanceláři nasadím čelovku a vyběhnu 10 kilometrů, protože to moje tělo potřebuje.
Obrovským zdrojem relaxace je pro mě taky cestování, za svůj život jsem navštívil přibližně 45 zemí světa. Někdy mi ale k nasátí nové energie stačí třeba hezký slunečný den, pohled na moji krásnou ženu, šálek dobré kávy nebo pohled do zákulisí naší rodinné prosperující firmy. (smích)
