Baby shark, du duuu du du du du… Pokud vám tenhle popěvek nic neříká, nejspíš nemáte ve svém okolí děti. Jinak je to hit, který poráží i nejúspěšnější popové hvězdy. Píseň o žraločkovi, která nese i českou stopu, je nejsledovanějším videem na YouTube. Přesto na tom firma, jež za virálním songem stojí, pořádně nevydělala. To až nyní, po vstupu na burzu.
Akcie jihokorejské společnosti The Pinkfong Company při svém úterním burzovním debutu vyskočily o více než šedesát procent. Upisovací cena činila 38 tisíc wonů, v jednu chvíli vyskočila až na 61 500 a postupně klesla na zhruba čtyřicet tisíc wonů. V řeči tuzemské měny: ze zhruba 541 korun na 877 a pak na 570 korun.
Firma na svém kroku vydělala 76 miliard korejských wonů, tedy okolo 1,06 miliardy korun.
Když to srovnáme s jejím žraločím hitem, tak je to mnohem menší zájem. Baby Shark totiž každý den zaznamená okolo 4,7 milionu přehrání na YouTube. Celkově za devět let na platformě nasbíral neuvěřitelných 16,4 miliardy přehrání. Tedy tolik, co má dohromady deset nejpopulárnějších videí americké popové megahvězdy Taylor Swift.
Je to natolik populární píseň, že zazněla v Bílém domě a chválil ji i americký prezident Donald Trump či miliardář Elon Musk.
Ale nenechte se zmást. Popularita ani rekordní poslechovost malého žraloka nepřinášejí firmě tak vysoké příjmy, jak by se mohlo zdát. Loni měl Pinkfong tržby přibližně 1,4 miliardy korun. Většina z toho šla právě z YouTube a třeba z koncertů. Provozní zisk je ale výrazně nižší, zhruba 270 milionů korun.
Pinkfong má přitom potenciál dnes vydělávat dvakrát až třikrát víc, jak americkému deníku Wall Street Journal sdělil profesor Garrett Johnson z Bostonské univerzity. Jenže v současnosti je to spíš nedosažitelný cíl.
YouTube totiž před pěti lety zavedl přísnější pravidla pro obsah určený dětem, což brání vyšším výdělkům. Přikročil k tomu poté, co rok předtím urovnal soudní spor s Federální obchodní komisí ohledně dodržování amerického zákona o ochraně soukromí dětí na internetu.
Na základě toho pak platforma globálně zakázala personalizované reklamy u dětského obsahu, vypnula u videí komentáře i oznámení pro odběratele, která pomáhají ke zvyšování zapojení uživatelů.
S ohledem na příjmy z uvedení na burzu uvedl generální ředitel Pinkfongu Kim Min-sok, že získané peníze společnost použije na uvedení nových postav, prémiových animací a také na pop-up obchody po celém světě. Zároveň se firma hodlá odpoutat od výhradně předškolního obsahu a mířit na celé rodiny.
Ostatně ani dnes není Baby Shark jedinou věcí z jejich dílny. „Byla to jedna z přibližně čtyř tisíc písniček a příběhů, které Pinkfong vytvořil ve svém stylu ,K-popu pro další generaci‘,“ uvedla před třemi lety tehdejší mluvčí společnosti Jamie Oh.
Mimochodem: v písni je i česká stopa. Konkrétně na začátku, než začne hrát hlavní melodie. Přestože by se mohlo zdát, že jde o známý soundtrack ze slavného amerického filmu Čelisti, když se blíží smrtící žralok, tak jde podle firmy o úryvek ze symfonie Z Nového světa od českého skladatele Antonína Dvořáka.
Důvod, proč nejspíš tvůrci sáhli po dílu rodáka z Nelahozevsi, je ten, že už se na něj nevztahují autorská práva.
Přesto se soudnímu sporu týkajícímu se písně o rodině malého žraloka firma nevyhnula. Společnost v minulosti zažaloval americký hudebník Jonathan Wright s tím, že Jihokorejci zkopírovali jeho píseň, a požadoval proto, aby ho odškodnili.
Wright nahrál skladbu založenou na dětské lidové písni na YouTube v roce 2011, zatímco Pinkfong svou verzi zveřejnil až v roce 2016. Spor se táhl šest let a definitivně skončil až letos v srpnu.
Výsledek: Nejvyšší soud v Jižní Koreji rozhodl, že se Pinkfong plagiátu nedopustil. A to proto, že se verze od Američana příliš nelišila od původní lidovky, a nelze ji tedy považovat za samostatné dílo. Proto se na ni ani nevztahuje ochrana podle autorského zákona.
