skip to main content
Forbes History

Bagry se zakously do Tesly. Továrna v Hloubětíně se po sto letech mění v bydlení

Na začátku roku oslavila sto let od založení svého předchůdce, a tím de facto i své vlastní existence, česká Tesla. Firma, která v bývalém Československu sdružovala elektrické podniky a jejíž historie sahá až do roku 1921.

Ironie osudu tomu chtěla, že právě na kulaté výročí zmizí z povrchu země její ikonická součást – továrna v pražském Hloubětíně korunovaná modrým neonovým nápisem, zářícím do širokého okolí. 

Dnes už tento modrý nápis o pěti písmenech na vrcholu devítipodlažní budovy nezáří. Už tam totiž vůbec není. Celý areál v polovině března začal ustupovat dlouho plánované nové developerské výstavbě. 

„Mohu potvrdit, že demoliční práce v areálu hloubětínské Tesly byly zahájeny,“ uvedl pro Forbes mluvčí Central Group Ondřej Šťastný.

Areál bývalé Tesly Hloubětín začaly demolovat bagry

Developerská firma miliardáře Dušana Kunovského v lokalitě chystá rezidenční projekt za více než šest miliard korun, v rámci kterého zde vznikne 18 nových domů pro čtyři a půl tisíce lidí. Dále pak obchody, restaurace, kavárny, park…

Reklama

Už na podzim začne Central Group nové byty nabízet k prodeji a v místech, kde se dřív na každodenních směnách prostřídaly tisíce zaměstnanců, budou mezi obytnými domy korzovat obyvatelé nové čtvrti a její návštěvníci. Značka Tesla jako taková ani její nástupnická firma ale nezmizí. 

Tesla, a. s., do loňského roku sídlící v Hloubětíně, se přesunula na novou adresu do pražských Vysočan. Firma je dnes jediným oprávněným nástupcem bývalého koncernu a také majitelem ochranné známky. Vyrábí hlavně vysílací zařízení a vojenskou elektrotechniku.

Stoleté výročí 

Historie podniku Tesla sahá až do 20. let minulého století, kdy v nově vzniklé poválečné republice chyběla jakákoli továrna zabývající se výrobou světelných vakuových trubic a žárovek. Proto 18. ledna 1921 vznikla továrna Elektra, která se stala jednou ze čtyř továren svého typu v Evropě.

Její poloha byla vybrána na tehdejším okraji města na trase Praha–Kolín nedaleko Kolbenových závodů. V nich vlastně už v době stavby začalo zaučování dělníků a první výroba, která pak byla přesunuta do nové Elektry. 

Před sto lety v Hloubětíně vznikla předchůdkyně Tesly Elektra. Dnes je prostranství připraveno ke stavebním úpravám

Továrna od samého počátku vznikala na zelené louce, a i proto byla ve své době nadmíru dobře vybavena, ke svému provozu si vybudovala i vlastní plynárnu a vodárnu. A přestože od píky vznikal i vývoj a výroba, jelikož ostatní podniky v Evropě si střežily svá know-how, brzy její trubice a žárovky dosáhly světové kvality.

Šikovných inženýrů a zaměstnanců si tak všiml i nizozemský koncern Philips, který v roce 1932 továrnu koupil a napevno rozšířil její výrobu o rozhlasové přijímače.

Výrobky Elektry se těšily ve světě velkému zájmu. A bylo tomu tak i po roce 1946, kdy sdružením několika elektrických podniků vznikl národní podnik Tesla. Svůj název získal od – v té době nedávno zesnulého – světoznámého fyzika srbského původu Nikoly Tesly.

Tedy alespoň na chvíli. Po roce 1948 se tehdejší Jugoslávie stala ideovým nepřítelem Československa, a tak se jméno srbského fyzika nechtělo v této spojitosti připomínat. Anebo nebyla dojednána práva pro zahraniční export produktů pod názvem Tesla. Tak jako tak, od té doby se z nejvyšších míst začalo objevovat vysvětlení, že Tesla je zkratkou úvodních slov TEchnika SLAboproudá. 

Tehdejší ředitel Tesly Karel Elicer představil výrobní dvouletý plán, podle něhož se mělo vyrobit 300 tisíc přijímačů, 3,4 milionu elektronek, 140 tisíc telefonních přístrojů nebo 100 tisíc automatických telefonních přípojek. Jak je vidět, Tesla už byla na poli elektrotechniky opravdu široce rozkročena.

Osudová zaváhání

Reklama

Bohužel, nástup komunistů měl jiné, závažnější dopady na budoucí fungování podniku, který pod sebou sdružoval mnoho výrobních závodů po celém Československu.

Kromě Tesly Hloubětín to byla například Tesla Rožnov pod Radhoštěm, Tesla Pardubice, Tesla Jihlava, Tesla Karlín nebo slovenské části Tesla Bratislava či Tesla Orava. Po revoluci se národní podnik rozpadl na tyto jednotlivé podniky. Některé fungují dodnes pod jiným názvem, jiné byly zlikvidovány a další rozprodány. 

I když národní podnik držel i po změně zřízení, co se týče výzkumu, krok se západním vývojem, výroba se o něj příliš nezajímala a vsadila na osvědčenou a zavedenou výrobu elektronek, jež v té době šly na dračku.

Nastupující polovodiče a tranzistory tak zůstaly stranou zájmu komunistické partaje a v této souvislosti je zaznamenán i jeden z úsměvných výroků tehdejšího funkcionáře: „Tranzistory se vyrábět nebudou, protože je nikdo nepotřebuje.“

Ptačí pohled na téměř sedmihektarový areál, kde vznikne bydlení pro 4500 lidí | Central Group

V roce 1958 ale bylo vše jinak, Tesla začala vyrábět první tranzistorové přijímače a také plošné spoje. Jenže své zaváhání už z pohledu technologického vývoje nedohnala, a co víc, stejnou chybu opakovala v 60. letech u výroby integrovaných obvodů, které funkcionáři také několik let přehlíželi.

Výrobky, které znal každý

I tak tou dobou vznikly pod národním podnikem produkty, které znal každý Čech a z nichž některé měly i světový úspěch. Za nejúspěšnější komerční výrobek Tesly lze patrně považovat malý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman, který byl vyráběn v Tesle Bratislava mezi lety 1953 a 1958. Populární byl i kotoučový dvanáctikilový magnetofon Sonet duo z Tesly Pardubice.

Kdo by pak neznal televizory Orava nebo Tesla, které nám už od 80. let minulého století přinášely do obýváků barevný obraz. Mimochodem, výroba televizorů Tesla byla znovu obnovena v roce 2008. Vyrábí je v licenci čínská společnost Changhong v Nymburce.

Z Pardubic pak pochází i vojenský radiolokátor KRTP-86 Tamara, který jako jediný na světě údajně dokázal odhalit i běžnému radaru neviditelné vojenské letouny.

V hloubětínské Tesle se však spotřební elektronika nevyráběla, produkce se soustředila hlavně na rozhlasové a televizní vysílače. Právě zdejší firma v Československu vybudovala síť vysílacích stanic pro rozhlas i televizi. Budovala je ale i v Rusku, Jemenu, Egyptě či Alžírsku, kde vysílače také stojí dodnes.

Dnešní pohled do bývalého areálu hloubětínské Tesly připraveného k demolici

Další silnou odnoží hloubětínské Tesly byla výroba vojenské techniky, která také přetrvává do současnosti. Po revoluci, kdy se národní podnik rozpadl, spadla Tesla Hloubětín, která dnes už nese název Tesla, a. s., do rukou irského kapitálu. Od roku 2012 je však opět zpět v českém držení.

K jejím sesterským společnostem patří Tesla Mladá Vožice a firma HF Veselka a dle naposledy zveřejněné účetní uzávěrky firma v roce 2018 utržila necelých 80 milionů korun. 

Mezi její zákazníky se počítá například Armáda České republiky, Ozbrojené síly Slovenskej republiky, Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN, ale i firmy jako T-Mobile, Telefónica O2 nebo Severočeské doly.

A nesmíme opomenout ani spor mezi českou a americkou Teslou vedenou Elonem Muskem, která se nezdráhala využívat obchodní název Tesla. Nakonec vše dospělo ke smíru, kdy v roce 2010 byla podepsána dohoda o koexistenci obou značek.

Jméno a výroba tedy pokračuje, nicméně areál bude navždy přetvořen k nepoznání a dá zapomenout na svou průmyslovou minulost. Není ostatně zbytí. Starší industriální zástavba a brownfieldy, které se kdysi krčily na krajích měst, jsou dnes jejich pevnou součástí, a ustupují proto novým potřebám.

A potřebou je v tomto případě dostupné bydlení v neustále bobtnající české metropoli.

Reklama
Reklama