Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl meziročně souhrnný zisk z provozní a finanční činnosti o 5,5 miliardy Kč na 180,1 miliardy korun.
Čistý zisk po zdanění vzrostl o 1,2 miliardy korun na necelých 83 miliard korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Aktiva bank podle nich činila ke konci září 10,153 bilionu korun, což je o 1,247 bilionu více než na konci roku 2022.
„Banky působící v Česku mají v aktuálním cyklu to nejlepší již za sebou. V prvních devíti měsících roku kvůli propisování rostoucích nákladů na financování depozit klesly čisté úrokové příjmy u všech šesti největších bank působících na tuzemském trhu,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna.
Tlak na úrokové marže kladlo podle něj i ponechání úrokových sazeb České národní banky na stávající úrovni. Navzdory horší meziroční výkonnosti se však bankám podařilo držet svá úvěrová portfolia velmi zdravá, dodal.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy korun.
Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení jejich čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
„Bankám klesly čisté úrokové výnosy,“ doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Pokles tohoto klíčového ukazatele podle něj způsobila skutečnost, že finanční domy loni navyšovaly úročení depozit, přičemž již nedocházelo k přílišnému zdražování úvěrů.
Klesala teda čistá úroková marže. Windfall tax proces zvýšení úročení depozit urychlila, podotkl.
České spořitelně klesl od začátku roku do konce září čistý zisk o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun, ČSOB o pět procent na 13,6 procenta,
Komerční bance o 4,9 procenta na 12,4 miliardy korun, Raiffeisenbank o 27,5 procenta na 3,96 miliardy korun a v případě Monety Money Bank o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun.
Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy korun, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent.
Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Aktuální výsledky bankovních domů však potvrzují, že tato daň minimálně z hlediska výběru z bankovního sektoru nepřinese slibované příjmy do státního rozpočtu, podotkl Cverna.
