Basilejský výbor pro bankovní dohled utahuje šrouby. V uplynulém týdnu předložil návrh nových pravidel vztahujících se k výši rezerv, které by banky mohly držet v kryptoměnách.
Návrh se týká jak digitálních měn s nejvyšším zhodnocením, tedy bitcoinu a etherea, tak celého pelotonu altcoinů, které se za nimi táhnou jako chvost komety. Stěžejním bodem je povinnost bank krýt hodnotu držených kryptoměn svými rezervami v poměru minimálně jedna ku jedné.
Jemnější pravidla se v návrhu vztahují na stablecoiny, tedy na digitální měny, které jsou kryté tradiční státní měnou. Basilejský výbor se opatřením snaží dohnat rostoucí zájem o kryptoměny ze strany bank – ty se k návrhu mohou vyjádřit do září.
Diskusi budí především navrhované krytí kryptoměn skutečnými penězi. To by znamenalo, že pokud bude mít banka uložené bitcoiny či ethereum v hodnotě sto milionů dolarů, bude k nim muset v trezoru držet rovněž sto milionů dolarů.
„Požadavek na to, aby byl bitcoin krytý penězi, mi přijde trochu zvláštní,“ vyjadřuje se k návrhu bitcoinový analytik Josef Tětek z české společnosti SatoshiLabs.
„Bitcoin žádné krytí nepotřebuje, protože jde o aktivum, jehož suverénní majitel je ten, kdo k němu drží klíče. A krýt například právě bitcoin fiat měnou, která se vůči němu bude dlouhodobě znehodnocovat, mi nedává logiku,“ říká a zdůrazňuje, že různé deriváty jsou dnes kryté naopak bitcoiny.
„Vznikají například trhy s půjčkami, kde funguje bitcoin jako záruka, díky níž dostaneme půjčku v dolarech nebo stablecoinech,“ konstatuje Tětek.
Stejně tak jsou tu společnosti, jako je MicroStrategy stěžejní figury kryptoměnového světa Michaela J. Saylora, která vydává korporátní dluhopisy konvertibilní do akcií. Mezi řádky je však zřejmé, že fiatem tyto operace kryté nejsou.
„Pětašedesát procent z tržní kapitalizace MicroStrategy tvoří bitcoiny,“ dodává analytik. „Když tato korporace vydává dluhopisy, jsou v zásadě kryté právě bitcoinem.“
Vejde-li opatření v platnost, bude mít podle Josefa Tětka dopad dvojího charakteru. „Banky budou muset tlačit na to, aby si lidé ukládali bitcoiny jinde než v bankách,“ vysvětluje. „To vnímám pozitivně: lidé budou tlačeni k tomu, aby bitcoiny drželi sami, a tak to má být.“
A druhý dopad? Když budou chtít banky v takovém scénáři nabízet služby spojené s bitcoinem, půjde kapitálová náročnost výrazně nahoru.
„Banka pak bude muset při stejném objemu držet třeba desetkrát tolik dolarů, protože stejně jako je bitcoin měnou deflační, tak je fiat měnou inflační,“ připomíná Tětek. Jinými slovy, bitcoin se bude vůči dolaru zhodnocovat, a tak bude k jeho krytí zapotřebí stále více dolarů.
„Což podle mě asi není zájem,“ říká analytik, podle kterého jde v zásadě o upřímnou snahu ochránit banky. Regulátoři krypto stále vnímají jako vysoce rizikové a volatilní.
„Tomu se ani nedivím. Bitcoin ale považuji za separátní věc od ostatních kryptoměn,“ zamýšlí se Tětek. Jako takzvaný bitcoinový maximalista důvěřuje pouze bitcoinu, zatímco ostatní kryptoměny považuje za spekulativní nástroj.
