Zatímco investoři spekulují, kdy zlato posune svůj další cenový rekord a jaký směr najde ropa mezi geopolitikou a elektromobilitou, z jeskyně letí mimo radary zajímavý komoditní úkaz. Guáno, neboli netopýří a ptačí trus.

Jde o přírodní hnojivo složené z exkrementů ptáků nebo netopýrů, bohaté na dusík, fosfor a draslík. Historicky bylo ceněno v zemědělství právě díky tomuto obsahu živin. V devatenáctém století se guáno stalo strategickou surovinou a přezdívalo se mu „bílé zlato“ peruánských skladů.

Jeho sláva sice vybledla s nástupem syntetických hnojiv, ale dnes se znovu vrací do hry. Tentokrát jako ekologická alternativa, která může mít stále větší zemědělský i investiční potenciál. Známý komiksový miliardář Bruce Wayne na netopýry vsadil u svého alter ega, ani v investování by však nejspíš nešlápl vedle.

Podle indické společnosti Data Bridge Market Research měl globální trh s guánem v roce 2023 hodnotu 603 milionů dolarů a do roku 2031 má přesáhnout jednu miliardu dolarů. Roční růst je odhadován na 6,6 procenta.

Peru, historicky klíčové centrum guánového boomu v devatenáctém století, nadále spravuje své zdroje trusu prostřednictvím udržitelných praktik. Hlavní sběrné lokality jako ostrovy Chincha, Ballestas a Macabi zůstávají středobodem jeho těžby, přičemž peruánská vláda tyto aktivity přímo kontroluje, aby vyvážila ekonomické přínosy s ochranou životního prostředí.

Zemědělci po celém světě začínají přecházet na ekologičtější postupy, spotřebitelé chtějí ve větší míře „čisté“ bio jídlo a velké potravinářské firmy hledají cesty, jak plnit ESG kvóty, aniž by musely překopat celý dodavatelský řetězec. A guáno do této rovnice může přesně zapadat.

Jelikož každá komodita, která to s návratem na scénu myslí vážně, musí být obchodovatelná, také guáno si hledá cestu zpět na investiční mapu. Na komoditních burzách CME či ICE sice žádné futures kontrakty na trus zatím nenajdeme, ale to neznamená, že si na něj nejde vsadit vůbec.

Ve fyzické podobě se obchoduje především v Jižní Americe, zejména v Peru, Chile a Kolumbii, a to prostřednictvím exportních firem a národních agentur. Cenu ovlivňuje kvalita, typ a momentální poptávka.

Retailový investor si na guáno zatím sáhne spíš nepřímo, a tím pádem si u toho ani nemusí zacpávat nos. Investovat do odvětví lze přes specializované agro ETF nebo ESG fondy zaměřené na udržitelná hnojiva, ve kterých jsou zahrnuté firmy jako Nutrien, Mosaic nebo Verde Agritech. Existují také zelené dluhopisy zaměřené na regenerativní zemědělství a organické vstupy.

Pokud si odvážnější investoři chtějí sami vybrat expozici vůči přírodním hnojivům, není potřeba vydávat se s čelovkou do jeskyně. Stačí otevřít burzovní aplikaci a zaměřit se na akcie společností, které patří mezi klíčové hráče na globálním trhu s organickými hnojivy – například německého giganta BASF nebo americkou korporaci DuPont. Do portfolia vedle solárních panelů a větrných turbín by mohly exkrementy zmíněných živočichů vcelku pasovat.

Guáno má však i svá slabá místa, a tak mohou ochránci přírody také pocítit částečnou úlevu. Jedním z hlavních problémů jsou vysoké náklady na dopravu. Ložiska se často nacházejí v odlehlých oblastech, což výrazně prodražuje přepravu a snižuje tak jeho konkurenceschopnost oproti lokálně vyráběným hnojivům.

Omezená dostupnost navíc dál navyšuje náklady, a tím se guáno stává v některých zemědělských podmínkách méně atraktivní volbou.

Další výzvou je úbytek přírodních zdrojů. Populace mořských ptáků a netopýrů klesají v důsledku klimatických změn, ztráty přirozených stanovišť a nadměrného sběru. To má přímý dopad na udržitelnost a ziskovost celého sektoru – méně trusu znamená vyšší cenu a omezenou dostupnost.

„Vzhledem k tomu, že je trus je považován za ekologické hnojivo, lze v budoucnosti předpokládat jeho vyšší využití, což dává předpoklady k růstu cen,“ říká agrární analytik Petr Havel. Na druhou stranu upozorňuje, že lokality, v nichž netopýří a ptačí trus přirozeně vzniká, jsou často chráněny.

„Cena guána bude i dál určována především objemem poptávky. Jeho širší využití v Česku ale nepředpokládám, maximálně v nějakých ekologických hnojicích směsích. V tuzemsku očekávám spíše intenzivnější využití jiných typů ekologických hnojiv, například ve formě kompostované biomasy,“ doplňuje analytik.

O tom, zda bude guáno opět bílým zlatem, nakonec rozhodne trh. A ten si nevybírá, co mu zrovna voní.