Berlínská zemská vláda chce v boji proti kriminalitě využívat umělou inteligenci, kterou propojí s kamerovým systémem. V pondělí o tom informovala veřejnoprávní regionální stanice rbb24 s tím, že radnice pro pilotní projekt vyčlení šestnáct milionů eur (389 milionů korun).
O novou technologii má zájem mimo jiné berlínské Židovské muzeum, jehož okolí nyní chrání policejní hlídky. Na podzim chce Berlín rozhodnout, jaké firmě zakázku svěří.
Berlínská senátorka pro vnitro Iris Spranger, jejíž funkce odpovídá zemské ministryni, poslance berlínského regionálního zákonodárného sboru informovala o tom, že kamery s AI mají být nasazeny mimo jiné k ostraze Červené radnice (Rotes Rathaus), která je sídlem senátu, tedy obdoby zemské vlády.
Umělá inteligence bude rovněž dohlížet na situaci na křižovatce Chotěbuzská brána (Kottbusser Tor) v Kreuzbergu se stejnojmennou stanicí metra či na Varšavském mostě (Warschauer Brücke) ve Friedrichshainu. Obě místa se potýkají se zvýšenou kriminalitou.
Spranger si od kamer propojených s umělou inteligencí slibuje, že systém díky analýze pohybových vzorců kolemjdoucích včas rozpozná incidenty a nebezpečí, což umožní kriminalitě předcházet. Tvrdí také, že lidé nebudou identifikováni pomocí obličejů či biometrických prvků.
Kritici opatření poukazují na to, že lidé se budou cítit sledovaní a že vzhledem k rušným oblastem nebude systém účinný. Argumentují také tím, že podobné pilotní projekty v Hamburku či Mannheimu vykazují řadu falešných poplachů, kdy umělá inteligence například objímání často vyhodnotí jako útok.
Berlínská organizace policejních odborů GdP, které jsou největší odborovou organizací policistů v Německu, naopak uvedla, že jde o nezbytnou technologii, která nemá alternativu. Odbory tvrdí, že město si nemůže dovolit v této oblasti zaostávat a že kamery s AI posílí bezpečnost všech.
