Vlastnit jejich díla znamená být v klubu vyvolených. Jenže Anselm Reyle, Martin Eder a Jonas Burgert nejsou klasičtí trendy autoři, o něž stojí lidé, kteří mají vkus a peníze. Což dokazuje jejich pražské setkání.
Zastihnout je pohromadě v jejich domovském Berlíně není úplně snadné, protože každý z nich cestuje a pracuje po celém světě. To, že se potkáváme v Praze, je symbolické a taky obyčejně lidsky vřelé.
Neobyčejné je naopak to, že se ve dveřích DSC Gallery, kde se máme setkat, srazím se třemi Forbes osobnostmi, jež znáte z našich žebříčků, které jsou milovníky umění a neváhají za ně utrácet velmi podstatné částky…
„This must be the place,“ probleskne mi hlavou ještě před vernisáží jednoho muže z trojice tohoto „berlínského salonu“ Anselma Reyleho, kterou vyhlíží po umění hladoví bohatí a mocní a prohlížejí si, co z vystavených děl si odnesou.
V článku zazní:
- Jak se z neformálního přátelství tří umělců stala silná značka na české scéně?
- Proč jejich díla kupují nejbohatší sběratelé?
- A co říká jejich přístup o současném fungování globálního trhu s uměním?
