Zmrazení majetku a zamezení přístupu k financování vyhodnotila řada ruských majitelů českých firem jako příliš velké riziko. Strategický kapitál se tak může dostat zpět do českých rukou – a český management změnu majitelů vítá.
Plzeňská Škoda JS vyrábí komponenty jaderných reaktorů a zajišťuje také servis a údržbu jaderných zařízení. S přibližně třímiliardovými tržbami a tisícovkou zaměstnanců je nejcennějším ruským kapitálem na území České republiky. Nyní patří ruskému průmyslovému holdingu OMZ, který je součástí impéria Gazprombank. Od roku 2014 je na sankčním seznamu americké vlády, což firmě zamezuje zisk z řady zakázek.
Gazprombank kvůli nutnosti hradit dodávky ruského plynu a ropy sankcím uniká. O odkupu Škody JS přesto velmi intenzivně jedná energetická skupina ČEZ, i když jakékoli větší podrobnosti zúčastněné strany nekomentují.
Vyjasněn není ani osud slezské strojírny MSA, taktéž dodavatele komponentů pro jaderné elektrárny. Před válkou ji vlastnil Dmitrij Pumpjanskij zanesený na sankčních seznamech. Po vypuknutí konfliktu z majetkové struktury vystoupil. Společnost se od něj na svých stránkách jasně distancuje, přesto má finančně analytický úřad za úkol prověřit celou její majetkovou strukturu. K předložení důkazů o změně majitele vyzval firmu i ČEZ.
Komplikovanou situaci zažívá výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS. Kvůli své stoprocentní ruské majetkové struktuře se dostal na začátku roku do výrazných problémů. Jeho jediným akcionářem je společnost Andži, v níž vlastnila stoprocentní podíl Taťána Kuranova, občanka Ruské federace žijící v Dubaji.
Odprodej podílů v Andži mimo ruské vlastníky potvrdil obchodní ředitel společnosti Jan Kočvara. „Aktuálně probíhá změna majetkové struktury, která ještě není zapsána v obchodním rejstříku. Ve firmě Andži, mateřské společnosti Kovosvitu, již nevlastní stoprocentní podíl paní Kuranova, ale části odprodala do českých, slovenských a německých rukou. Zbývající část, kterou stále drží, také plánuje v nebližší době prodat,“ uvedl.
Bývalá majitelka i generální ředitel společnosti Pavel Kovář doufají, že Kovosvit krizi zdárně překoná. Tradiční firma českého strojírenství působí na trhu již osmdesát let.
Do českých rukou se po čtrnácti letech vrátila společnost Aircraft Industries. Firma patřila od roku 2013 jednomu z nejbohatších Rusů a spojenci Vladimira Putina, Iskanderu Machmudovi, který figuroval i na černé listině amerického ministerstva financí. Strategického výrobce letadel, který se kvůli sankcím dostal do existenční krize, koupila skupina Omnipol, která má menšinový podíl v druhé české firmě na výrobu letadel, Aero Vodochody.
Ze záchrany tradiční české značky má radost prezident Omnipolu Jiří Podpěra. „Po úspěšné záchraně Aera Vodochody chceme pomoci k záchraně dalšího zástupce českého leteckého průmyslu. Aircraft Industries je uznávaným výrobcem letounů již od roku 1936, proto v současné krizové situaci bylo pro nás samozřejmostí udělat maximum pro záchranu českého finálního leteckého výrobce,“ shrnuje koupi.
A nejmenovaný český kupec má zájem také o Vítkovice Steel. „Jinak si neumím vysvětlit, že Finanční analytický úřad zveřejní informaci o zmrazení majetku firmy do médií ještě před uzavřením šetření na místě. To samozřejmě hodnotu firmy poškozuje. To je výhodné pro toho, kdo by ji chtěl případně koupit,“ komentuje spekulace generální ředitel Radek Strouhal. České vedení by však uvítal.
O Vítkovicích Steel se v médiích hojně psalo minulý týden. Informace o zmrazeném majetku a ochromení firmy se v průběhu postupně upřesňovaly s tím, jak se celá situace vyjasnila a vyslechlo se více stran.
„Majetek firmy zmrazen není, firma jako taková normálně funguje. Nesmí být prodána, podíly nemohou být převedeny na jiného vlastníka. A nemůžu nic vyplatit akcionářům, ale to jsem nedělal ani před tím, od roku 2019, kdy je firma ve ztrátě,“ vysvětluje Strouhal.
Ještě nedávno měly Vítkovice Steel velký problém – kvůli protiválečným sankcím nemohly dovézt železné brány z Ruska, a proto musely zastavit příjem nových zakázek na několik týdnů. „Teď už máme naloženou loď v polském přístavu a těšíme se, až se materiál vyloží u nás ve firmě a budeme moct vyrábět a dodávat. Poptávka je velká,“ konstatuje generální ředitel.
„Zaměstnávám devět set lidí, všichni ve vedení jsme Češi, pouze akcionáře máme se sídlem na Kypru. Děláme všechno možné, abychom normálně vyráběli a dodávali našim zákazníkům stavební ocelové konstrukce, které na trhu kvůli válečným výpadkům a omezením chybí,“ dodává Strouhal.
Forbes opět oslovil dvanáct z dvaceti největších firem s veřejně dohledatelným koncovým ruským majitelem, aby se zeptal, jak se u nich situace od března dále vyvinula. Většina firem může dále normálně fungovat, provozovat svou činnost a vyplácet mzdy. Problém činí cash flow a při jednání se zákazníky o prodloužení splatnosti spíše naráží. Pomoc bank je omezená.
Za největší problém firmy pokládají reputační riziko, ztrátu zakázek a odchod zaměstnanců kvůli obavám z nejisté budoucnosti.
„Na začátku bylo všem jasné, že opatření budou mít velmi negativní dopad do normálního chodu firmy. Od každodenních problémů v operativě až po reputační rizika a odklon zákazníků kvůli protiruské náladě. Právně-sankční úprava se tvořila postupně, stejně jako se krystalizoval přístup státních institucí, a český management přesně nevěděl, co může očekávat,“ komentuje situaci partner naší velké právní kanceláře s ruskými klienty.
Dvě společnosti se kvůli sankcím a ztráty důvěry u svých zákazníků nachází v absolutní paralýze. Sedm firem naopak předpokládá, že situaci brzy zdárně vyřeší změnou majitele. Buď již došlo k předání firmy do jiných rukou, nebo se o tom právě intenzivně jedná.
Jak uvedla ČTK, ministr financí Zbyněk Stanjura na konci dubna uvedl, že Česká republika zmrazila ruský majetek v zemi téměř za miliardu korun. Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace.
