Půlbilionový schodek státního rozpočtu pro letošek se pozvolná stává realitou. Návrh zákona, který s takovým deficitem počítá, poslanci v úterý poslali do druhého čtení. Nebude tak muset být celý přepracován.
Schodek, jehož výše v historii samostatného Česka nemá obdoby, odůvodňuje vláda pandemií koronaviru. Nebýt jej, počítal Babišův kabinet s deficitem 40 miliard korun. Takto jej nejprve navýšil na 200 miliard, posléze na 300 a nyní žádá o dalších 200 miliard.
S takovým číslem nicméně nesouhlasí většina renomovaných ekonomů, ačkoli ne všichni jsou a priori proti. Forbes přináší odlišné pohledy dvou tuzemských odborníků.
Zatímco podle Petra Bartoně, hlavního ekonoma investiční skupiny Natland, jde o bianco šek vládě, jež peníze nemusí utratit smysluplně, rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová by schodek klidně akceptovala, má ovšem značné výhrady.
Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland
Salámovou metodu zvyšování schodku již máme. Vláda již dostala zvýšení o 160 miliard, pak o dalších 100. Nyní žádá o 200. Kolečka krájeného salámu by se ale neměla postupně zvětšovat, nýbrž zmenšovat, spolu s tím, jak se zpřesňují odhady ekonomického vývoje. Zatím jsme nevyčerpali ani první navýšení schodku. Proto by bylo lepší nyní žádat postupně třeba po 50 miliardách, vždy až se skutečně projeví jejich potřebnost. Rovnou na 200 je zatím příliš brzy a dlouhodobě to ekonomice uškodí. Nejen výší peněz, ale způsobem jejich utracení.
Takto se jedná o bianco šek. Jen polovina plánovaného schodku pochází ze zvýšení výdajů. Polovinu má způsobit snížený výběr daní, ty však vláda nechává v drtivé většině nezměněné. Některé jen odložila v rámci roku z jara na podzim, odpustila jich zatím jen minimum. Výběr daní se z 55 procent odvíjí od výše platů, ty však do konce roku zůstanou v drtivé většině nezměněné, dle dlouhodobých smluv.
Pokud poslanci nyní schválí 500miliardový schodek a propad daňových příjmů nebude tak významný, vládě již zůstane šek na 500 miliard a bude muset znovu vymýšlet, na co peníze utratit. Když má někdo zadání „hlavně ty peníze utrať, aby nezbyly“, nikdo takové peníze neutratí smysluplně, v tom se stát neliší od nás smrtelníků.
Již teď nemáme mnoho náznaků, že stát ví, na co těch dalších 200 miliard. Kdyby věděl, odborný výpočet by nikdy nevyšel takto zaokrouhleně. Původní návrh ani užití pořádně nepopisoval (v rozporu s praxí), až po parlamentním odporu byly nějaké detaily dodány skrze pozměňující návrh poslance vládní strany.
„Vymetli jsme všechny kouty ministerstev a dali jsme tam všechny věci, co mají stavební povolení,“ řekla ministryně financí zcela otevřeně na setkání s novináři 24. 6. A tím je jasno, jak vznikla kampaň, že se rozpočtem z krize „proinvestujeme“: nic jiného se nestihlo. Ještě že máme od Vánoc soupis rozpracovaných projektů ministerstev (tehdy se mu říkalo Národní investiční plán), nyní stačilo zadat v Excelu filtr „stavební povolení hotovo“. Vzhledem k zamrzlosti našich stavebních úřadů je to filtr nezbytný.
Jen proto, že se někde opraví silnice nebo postaví školka, nelze to nutně nazývat „investicí“. Investice z definice rozšiřují produkční možnosti ekonomiky, nestačí je jen udržovat. Na stavění hladových zdí Karla IV. je ještě brzy. I v třicátých letech k nim došlo, až bylo jasné, že hospodářství usnulo „na dlouho“. Probuzující polibek prince musí do Šípkového království přijít ve formě rychlého odškodnění škod karantény, nesmělý polibek nesmí přerůst v orgie utrácení. Tedy vlastně ano, jen ne utrácení státem.
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity
Navrhovaný schodek státního rozpočtu je v novodobé historii České republiky bezprecedentní. Je navrhován v situaci, kdy stát nemá jasnou hospodářskou politiku, a je předkládán dříve, než známe výsledky ekonomiky za druhé čtvrtletí. Za jakých podmínek by se dal deficit rozpočtu akceptovat?
1. Pokud by byl předkládán v září, po znalosti vývoje ekonomiky za druhé čtvrtletí.
2. Pokud by obsahoval závazek, že bude provedena fundamentální reforma daňového systému, tedy příjmové strany rozpočtu.
3. Pokud by obsahoval závazek, že bude provedena reforma důchodového systému.
4. Pokud by byl doprovázen analýzou dopadu dosavadních opatření v souvislosti s koronakrizí a obsahoval analýzu předpokládaných dopadů navrhovaných výdajových opatření zvyšujících deficit.
5. Pokud by všechny navrhované investice obsahovaly analýzu návratnosti.
6. Pokud by současně byl předložen střednědobý rozpočtový rámec a bylo jasně definováno, jak bude v budoucnu stimulována domácí poptávka.
7. Pokud by se primárně do konce roku začaly realizovat investiční projekty, které jsou již nachystané.
8. Pokud by dodatečně doplněné výdaje podlehly řádné diskusi o jejich opodstatněnosti.
9. Pokud by navrhované investice byly investicemi do nových technologií, výzkumu a vývoje, chytré infrastruktury, digitalizace a udržitelného zemědělství.
