Vyloučit se to nedá, zřejmě k tomu ale nedojde. Podle odborníků nás výpadky podobné těm, které zažilo Španělsko, Portugalsko a nyní podruhé Francie, pravděpodobně nečekají. Máme totiž jednu z nejstabilnějších sítí v Evropě. Můžeme se z nich ale poučit a rozšířit například bateriová úložiště.
„Žádná přenosová soustava ani jiná lidmi vytvořená věc není technicky připravená na libovolný souběh nepříznivých událostí, protože takovou nedokážeme zaplatit. Požadovaná spolehlivost se tak odvozuje od bilance nákladů a pravděpodobných škod,“ vysvětluje Michal Macenauer, ředitel strategie v poradenské a realizační společnosti EGU.
Česká soustava je však na vysoké technické úrovni. Její problémy jsou jen velmi mírné, lokální a ve srovnání s okolními zeměmi téměř zanedbatelné, míní Macenauer.
S tím souhlasí i ostatní oslovení odborníci. „Naše síť patří mezi nejrobustnější v celé Evropě,“ přitakává Jan Fousek, ředitel asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.
Dobrá propojenost
Podle Fouska za tím stojí nejen průběžná modernizace sítě, která reaguje na moderní trendy a integraci obnovitelných zdrojů, ale zvláště její napojení na okolní země.
„Nejsme tedy izolovaným ostrovním systémem, ale naopak jsme se všemi sousedními státy propojeni tak, abychom splňovali evropská i národní bezpečnostní kritéria a mohli si v případě potřeby vzájemně vypomoci,“ vysvětluje Fousek.
Roli izolovanosti Pyrenejského poloostrova při výpadku uvádí i Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Podle něj i Macenauera je na rozdíl od španělské česká přenosová soustava naopak velmi dobře integrována v evropském systému.
„ČEPS, provozovatel přenosové sítě, je navíc velmi pečlivý a opatrný a připravuje další kapacity napojení především na Slovensko a Německo,“ přibližuje ředitel strategie EGU Brno.
„Zároveň se snaží i svými průběžnými technickými opatřeními rizikům předcházet, a pokud by k výpadku přece jen došlo, má připravené následné kroky, jak napájení co nejdříve opětovně nastartovat,“ dodává Fousek.
Důraz na fotovoltaiku
Zásadním rozdílem je podle Gavora také podstatně vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie ve španělském systému, což klade vyšší náročnost na řízení soustavy.
„Česká energetika je z pohledu provozu obnovitelných zdrojů energie prozatím mnohem opatrnější, a pokud se potvrdí domněnky o technických příčinách výpadku ve Španělsku, můžu říct, že něco podobného v Česku aktuálně nehrozí,“ domnívá se Macenauer.
Pokud by se u nás tyto zdroje však rozšířily a došlo k integraci fotovoltaiky bez nutných opatření, nebezpečí rozpadů sítě se podle něj bude prudce navyšovat.
„Pro vysoký podíl solární elektřiny potřebuje soustava zapracovat a zdokonalit havarijní řízení výroby fotovoltaiky i autonomní řízení jejích střídačů. Především pak potřebuje nové zimní, záložní a špičkové zdroje, které musejí být z velké části plynové,“ vysvětluje Macenauer.
Také podle Václava Skoblíka, obchodního ředitele společnosti UCED 22. nejbohatšího Čecha Pavla Hubáčka, problém nastal v důsledku rozmachu solární a větrné energie na úkor plynových a uhelných elektráren.
„Točivé výrobny elektřiny, které jediné dodávají síti stabilitu a bezpečnost, nahradily nestabilní zdroje umístěné v lokalitách, které nebyly z pohledu distribuční infrastruktury připravené,“ říká Skoblík.
Prokáže-li se, že za výpadek skutečně mohla nestabilita způsobená provozem fotovoltaiky, ukázalo by to podle Macenauera na podcenění úskalí provozu soustavy s vysokým podílem zdrojů bez mechanické setrvačnosti a bez přijetí náhradních, často velmi nákladných opatření.
„Bezprostřední příčinou blackoutu pak mohl být dílčí výpadek zdroje, vedení nebo rozvodny, který se v takto labilní soustavě rozšířil a vedl ke kolísání frekvence napětí, a tím k velkým, periodicky se opakujícím regionálním přetokům výkonu, které způsobily rozpad synchronního provozu sítě,“ vysvětluje.
Podezření podle něj padá také na prozatím nevhodné nastavení řízení samotných měničů fotovoltaik, které místo tlumení kmitů mohly podpořit jejich nárůst. V soustavě s nízkým množstvím fotovoltaik se takováto skrytá vada nemusí dlouho projevit.
Potřeba baterií
Podle Gavora tak blackout ve Španělsku, jehož příčiny ještě nejsou zcela vysvětleny, ukazuje zranitelnost elektroenergetického systému, pokud se přežene rozvoj obnovitelných zdrojů a nemyslí se na pojistky.
„Pokud by měli ve Španělsku dostatek baterek, nemuselo zřejmě k blackoutu dojít. To by mělo být varováním i pro nás,“ myslí si výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Také Skoblík uvádí, že klíčové je nejen udržovat technický stav sítě, ale rovněž posilovat její odolnost – třeba pomocí lokálních zdrojů, chytrého řízení spotřeby, ale i bateriových úložišť. „Právě to je cesta, jak se připravit i na situace, které nelze předvídat,“ vysvětluje.
Důraz na ukládání energie a agregaci flexibility klade také Fousek z Asociace pro akumulaci energie, podle kterého lze těmito kroky umožnit lepší integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.
„Flexibilita umožňuje systému rychle reagovat na jejich proměnlivou výrobu elektřiny, což je klíčem ke stabilitě dodávek energie. Bateriová úložiště a další akumulační technologie pomáhají ukládat v danou chvíli velké množství vyrobené energie a díky tomu následně vyrovnávat výkyvy v produkci,“ vysvětluje Fousek.
Zachránce N-1
„Proti všem nepříznivým souhrám okolností se ovšem nelze absolutně jistit, v Česku se však striktně dodržuje pravidlo N-1. Výpadek jen jedné důležité části sítě, například velkého zdroje, rozvodny či napěťové linky, by tedy neměl vést ke kolapsu,“ říká Gavor.
Toto kritérium totiž určuje, že výpadek jakéhokoli prvku v elektrizační soustavě nesmí způsobit přetížení jiného prvku. I v případě poruchy tak je dodávka elektřiny zajištěna a celý systém by neměl zkolabovat.
Podle Skoblíka proto i díky přísnému dodržování kritéria N-1 česká přenosová soustava bez potíží zvládne výpadek klíčového prvku. „Riziko rozsáhlého blackoutu, jakého jsme byli nedávno svědky na Pyrenejském poloostrově, je u nás tedy prozatím nízké,“ zakončuje Skoblík.
