Na jaře 2021 patřily akcie Virgin Galactic k nejvýraznějším symbolům pandemické investiční horečky. Firma nabízela epický příběh, u kterého se nejeden pozemšťan zasnil. Kdo by nechtěl vidět modrou planetu z hlubin vesmíru! Uplynulo však pět let a zatím se do vesmíru jako na dovolenou nelétá.
Plán byl, že movitější civilisté budou létat do vesmíru jak na běžícím pásu a veřejně obchodovaná společnost na tom vydělá miliardy. V době téměř nulových sazeb a aplikací pro drobné investory to stačilo. Kapitál se tehdy přeléval do firem slibujících budoucnost bez ohledu na to, jak vzdálená byla.
K popularitě přispěl i zakladatel a hlavní tvář projektu Richard Branson. V létě 2021 se nechal vynést na suborbitální hranici vesmíru a fotografie oslav na palubě obletěly svět. Malý krok pro lidstvo to nebyl, ale pro britského vizionáře rozhodně ano.
Foto: Virgin Galactic
Každopádně pro investory to měl být důkaz, že projekt je životaschopný. Akcie během krátké doby po vstupu na burzu vystřelily o stovky procent a firma měla valuaci v miliardách dolarů.
Trh v té chvíli neřešil hospodářské výsledky. Veřejná nabídka přišla prostřednictvím SPAC struktury, tedy cesty, která bývá oblíbená právě u projektů s vizí a bez příjmů. Investoři kupovali vstupenku do budoucího odvětví, ne podnik s fungujícím provozem. A to byl zásadní problém, který se projevil až o několik let později.
Jen několik dní po Bransonově letu společnost oznámila prodej nových akcií, aby získala další kapitál. A od té chvíle se začal investiční příběh postupně otáčet. Cenné papíry zamířily střemhlav dolů, kde se nacházejí dodnes.
Firma bez tržeb
Po prvotním nadšení přišlo vystřízlivění. Společnost komerční lety postupně zastavila a dnes soustřeďuje většinu úsilí na vývoj nové generace lodí Delta. V účetních výkazech zůstaly jen symbolické příjmy z rezervačních poplatků budoucích zákazníků. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 šlo zhruba o čtyři sta tisíc dolarů, zatímco náklady se počítaly v desítkách milionů za jediný kvartál.
Firma tak v podstatě zůstala ve fázi vývoje, jen už jako veřejně obchodovaná společnost. Peníze mizí ve výrobě strojů, infrastruktuře i testování. Hotovost poměrně rychle ubývá a vedení opakovaně vydává nové akcie, aby zajistilo další provoz – naposledy se tak stalo v polovině ledna. Každá emise zmenšuje podíl stávajících akcionářů, kteří tak místo růstu financují další pokračování projektu.
Foto: Virgin Galactic
Analytici proto sledují především harmonogram. Ekonomika společnosti stojí na tom, zda se podaří spustit komerční provoz podle plánu koncem roku 2026. Do té doby hospodaření určují hlavně výdaje na vývoj a dostupnost kapitálu. Cena akcie se odvíjí výhradně od (pesimistických) očekávání a trh už na vzletný příběh příliš nevěří.
Fyzika a ekonomika
Určitý zájem zákazníků přitom existuje. Cena jednoho místa se nyní pohybuje kolem šesti set tisíc dolarů a společnost eviduje stovky rezervací. Každý let ale pojme jen několik pasažérů a samotný start vyžaduje dlouhou přípravu, kontrolu konstrukce i následný servis.
Podle plánů managementu by dvě lodě mohly zvládnout zhruba 125 letů ročně, během kterých by do vesmíru přepravily přibližně 750 cestujících. To by znamenalo téměř půl miliardy dolarů ročních tržeb. Jenže proti nim stojí výroba a údržba strojů, infrastruktura kosmodromu, pojištění i technický personál. Každý let navíc znamená další náklady na kontrolu motoru a konstrukce.
Foto: Virgin Galactic
Ekonomika proto postupuje pomalu. Pravidelné lety sice přinesou příjmy, ale zároveň otevřou plnohodnotný provoz se všemi výdaji. V technologických firmách první zákazníci obvykle znamenají začátek výdělků, v dopravě do stratosféry ale znamenají také začátek vysokých fixních provozních nákladů. Může se tak stát, že tempo výnosů bude příliš pomalé vzhledem i k investovanému kapitálu.
Závod s hotovostí
Klíčovým faktorem se stal čas. Firma podle analýz spaluje zhruba devadesát až 110 milionů dolarů hotovosti za kvartál a současná hotovost vystačí jen na několik dalších čtvrtletí provozu. Významnější příjmy se očekávají až po zahájení pravidelných letů, které společnost plánuje nejdříve na konec roku 2026 a ve větším rozsahu až během roku 2027. Každé posunutí termínu proto automaticky znamená prohloubení finančního problému.
Na to reagují i analytici, kteří postupně snižují cílové ceny akcií. Trh sleduje především schopnost firmy dostat se do pravidelného provozu. A firma v tomto ohledu moc přesvědčivá není.
Foto Virgin Galactic
V reakcích investorů je to pochopitelně znát. Akcie se dnes pohybují zhruba o 99 procent níže než na vrcholu z roku 2021 a valuace se postupně přiblížila účetní hodnotě společnosti. Trh tak společnost oceňuje blíže její čisté hodnotě aktiv než očekávaným budoucím výdělkům.
Projekt, který byl ještě před několika lety symbolem nové éry vesmírného byznysu, má nyní možná blíž k osudu WeWork nebo Nikola – tedy těch, kteří vstoupili na burzu s velkým příběhem, ale narazili na realitu ekonomiky a provozu.
Kosmický turismus jednou bude realitou. Zatím je ale připomínkou, že burze s rychle ubíhajícím časem samotná vize nestačí a projekt musí nakonec obstát v obyčejných kupeckých počtech. V roce 2021 investoři kupovali sen o letech do vesmíru. Nyní sledují už hlavně to, kdy (a jestli vůbec) začne vydělávat.
