Nůžky světové ekonomiky se rozevírají a zvuk, který u toho vydávají, těm neúspěšným drásá uši. Zatímco ve vyspělých ekonomikách mělo v srpnu za sebou aspoň jednu dávku očkování proti koronaviru zhruba šedesát procent obyvatel, v těchto nízkopříjmových šlo jen o jedno procento. A v jejich případě budou následovat dechberoucí ztráty, které propast mezi nimi a západním světem ještě více rozevřou.
Základní předpoklad je následující. Očkování se jeví jako jediná reálná cesta k návratu do normálu. Čím více proočkovaných, tím menší šance na zavírání ekonomik. Očkovaní mohou znovuoživit turistický ruch. Díky očkování se sníží tlak na zdravotní systémy a samozřejmě je tu absolutní měřítko: díky očkování by se měl snížit počet zemřelých na covid-19 či těch, kteří kvůli vážným následkům nebudou práceschopní.
Bez očkování ale bude hůř. A ekonomiky budou ztrácet.
Studie Economist Intelligence Unit (EIU) se tyto ztráty pokusila vyčíslit a je to pořádná suma, do roku 2025 má jít o 2,3 bilionu dolarů, přes padesát bilionů korun. To by i při současném rozhazovačném módu českého státního rozpočtu pokrylo výdaje na dobu zhruba pětadvaceti let.
Dílčí dobrou zprávou je, že Česka by se to mělo týkat minimálně, pokud vůbec. Dle odhadu EIU by ekonomiky Severní Ameriky a západní Evropy v tomto směru neměly pocítit žádný propad, u střední Evropy pak pracuje s očekávaným poklesem HDP o 0,1 procenta.
„Bohaté státy,
kde očkování pokročilo, si budou moci vybírat z možností, jak
proti pandemii bojovat. Ty chudé žádnou možnost volby
nedostanou,“ tvrdí studie.
Z toho vyplývá seznam poražených. V absolutních číslech čekají největší ztráty asijsko-pacifický region. Tedy oblast, do níž se počítají nejen Čína a Indie, ale také ohromně lidnaté státy typu Indonésie, Pákistánu, Bangladéše či Filipín – a navíc se sem řadí Austrálie a Nový Zéland, jejichž taktika izolace od vnějšího světa podle studie není dlouhodobě udržitelná.
Pro tento region by
kumulativní ztráta mohla dosáhnout až na sumu 1,7 bilionu dolarů.
Co se ale týká podílu na HDP, bude největším poraženým subsaharská Afrika – oblast, které v seznamu nejchudších zemí světa patří patnáct posledních míst. Tu by pomalé, v mnoha případech spíše neexistující očkování mohlo stát až tři procenta hrubého národního produktu. Což připomíná začarovaný kruh.
„Do našich odhadů totiž už nelze zakomponovat některé další dlouhodobé ztráty, třeba dopad lockdownů na školství. V rozvojových zemích něco jako on-line výuka často není vůbec možné,“ píše se ve zprávě EIU. Státy typu Burundi, Somálska, Demokratické republiky Kongo či Středoafrické republiky podle ní koronavirus v pastech chudoby nejen udrží, ale ještě může díru pod jejich nohama podstatně prohloubit.
Něčemu takovému se v ekonomice říká Matoušův efekt, a to v narážce na následující biblické podobenství: „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno. Kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“
Přeloženo do současnosti – kdo je chudý a nemá vakcíny, zchudne ještě víc.
3. 9. 20213 min
Miroslav Němý
redaktor Forbes Česko
Jako novinář začal v roce 2004 v MF DNES. Po mnoha olympiádách, grandslamech a světových šampionátech vyměnil branky, body a sekundy za story pro Forbes, v němž působí od jara 2021. Baví ho velké příběhy bez ohledu na oblasti, kterých se týkají - a s největší chutí, úměrnou vášni pro obě témata, píše o jídle a cestování.
