Americký deník The New York Times v pondělí zveřejnil pozoruhodnou studii výzkumného týmu Harvardovy univerzity. Studie se zabývá vztahem mezi ekonomickou mobilitou a sociálním kapitálem a výzkum pracoval s možná překvapivými daty – přátelstvími na Facebooku.

Sponzorem výzkumu byl nepřekvapivě člověk, který za existencí nejpoužívanější sociální sítě stojí. Mark Zuckerberg věnoval prostřednictvím nadace Chan-Zuckerberg Initiative, kterou vede spolu se svou manželkou Priscillou Chan, na studii patnáct milionů dolarů.

Studie zveřejněná začátkem týdne analyzovala seznamy přátel 72 milionů uživatelů Facebooku. Ti představovali 84 procent americké dospělé populace ve věku pětadvaceti až čtyřiceti čtyř let.

Už z mnoha předešlých sociologických výzkumů přitom vyplývá, že prostředí, ve kterém vyrůstáme, má značné dopady na náš úspěch v dospělosti. Nová studie ale otevřela další cesty, jak bojovat s rostoucí sociální nerovností.

Mezitřídní přátelství měla silnější vliv než kvalita škol nebo struktura rodiny.

Výzkumný tým z Harvardu došel k řadě zajímavých výsledků. Pokud děti z chudších poměrů vyrůstají v bohatší čtvrti, kde až sedmdesát procent jejich přátel tvoří vrstevníci z bohatých rodin, v dospělosti jejich příjmy vzrostou v průměru o dvacet procent.

Tato „mezitřídní přátelství“, které výzkumníci nazvali ekonomickou provázaností, měla dokonce silnější vliv než kvalita škol, struktura rodiny, dostupnost zaměstnání či rasové složení komunity. V našich budoucích kariérních příležitostech tedy dle studie hrají nejvýznamější roli právě naši kamarádi.

Avšak s čím dál rozevřenějšími nůžkami sociální nerovnosti tyto příležitosti zanikají. Není tomu tak všude. Míra navazování mezitřídních přátelství mezi Američany s nízkými příjmy se v jednotlivých státech značně liší.

Předplatné Forbesu TRYSKÁČ

Podle vědců a vědkyň se jedná o dosud nejspolehlivější ukazatel ekonomické mobility v rámci komunit – čím více bohatších kamarádů v dětství máte, tím bohatší budete v dospělosti vy sami.

V socioekonomické rovině jde o přelomový objev. Samotná data, dohromady přes 21 miliard facebookových přátelství, představují v daném oboru velikostí dosud nevídaný dataset. Přitom metodologie výzkumu není na první pohled nikterak složitá.

U každého uživatele Facebooku s nízkými příjmy výzkumníci zjišťovali, kde dotyčný v současnosti žije a kolik má přátel s příjmy vysokými. To umožnilo pochopit, jak ekonomicky propojené jsou jednotlivé čtvrti. Následovalo porovnání s dřívějším výzkumem, využívajícím daňové záznamy k měření toho, jak konkrétní čtvrť zvýšila ekonomické vyhlídky dětí z rodin s nízkými příjmy.

Výzkumníkům se také podařilo propojit uživatele s jejich školou a rodiči na Facebooku. Na základě těchto vazeb své analýzy zopakovali – a opět se dobrali pozoruhodných závěrů.

Nejvíce přátel si mladí lidé z bohatých rodin dle studie najdou na vysoké škole, Američané ze středních tříd své přátelé často potkávají na pracovišti. Lidé a děti z nižších ekonomických tříd si pro změnu nejvíce kamarádů najdou v různých náboženských komunitách nebo – právě tento faktor je pro studii důležitý – ve svém sousedství.

Dle výzkumníků by například vysoké školy mohly nově příchozím studentům přidělovat skupiny spolubydlících z různých prostředí, místo aby se tak dělo náhodně. Tento způsob spolubydlení už ostatně ve Spojených státech provozuje například Yaleova univerzita.