skip to main content
Volby v USA

Boj o Bílý dům vrcholí, součty se protahují. Kdo bude novým prezidentem USA?

3 minuty čtení

Žádná modrá vlna demokratů, která by spláchla republikánský establishment, ale těsný souboj, který rozhodnou hlasovací lístky zaslané poštou. Tak vypadá situace v USA po volebním úterý.

Stávající prezident Donald Trump vyhrál na Floridě a v Ohiu a podle projekce agentury AP si připíše vítězství v Iowě, která byla před volbami považována za nerozhodnou. Ovládne také Montanu, celkem tedy získá dalších devět volitelů.

Trumpovi se podle prvních předběžných výsledků v řadě nerozhodných států daří dobře, když získal značnou podporu v hispánských komunitách. Na ty podle všeho zapůsobila silná dezinformační kampaň, kterou republikáni rozjeli například v Texasu.

Reklama

O vítězi nicméně není jasno, stále se čeká na to, jak dopadnou součty v dalších klíčových bojištích. Biden zatím ustál prvenství v Arizoně, ale vede jen zhruba o tři procenta, takže se výsledek může ještě obrátit ve prospěch republikánů. Biden by Arizonu získal jako první demokrat od roku 1996 a bylo by to pro něj důležité vítězství.

Trumpa drží ve hře zisky z Floridy, Ohia a Texasu – bez těchto států by jeho šance na další čtyři roky v Bílém domě v podstatě pohasly. Současnému prezidentovi je přitom nakloněn další klíčový stát Severní Karolína. V podobně významné Georgii, která je tradiční republikánskou baštou, je však situace v současné chvíli nejasná.

Pozornost se přesouvá také na další nerozhodné souboje, a to zejména v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tamní projekce však zřejmě nebudou známy v příštích hodinách, či dokonce ani dnech, a to v důsledku neobvykle vysokého počtu poštovních hlasů, sčítaných pomaleji a často se zpožděním.

Reklama
Volební účast by mohla být nejvyšší za posledních více než 100 let.

V Michiganu například podle agentury Reuters úřady předpokládají, že finální výsledky oznámí až ve středu večer místního času, pro nás tedy ve čtvrtek ráno. Trump si podle dosavadních prognóz zatím zajistí 212 volitelů, Biden pak 234. Pro vítězství ve volbách je jich však nutné získat nejméně 270.

Účast v amerických prezidentských volbách by podle deníku The New York Times mohla dosáhnout 67 procent, a být tak nejvyšší za posledních více než 100 let. Znamenalo by to, že svůj hlas ve volbách odevzdalo kolem 160 milionů obyvatel země, napsal list. Z toho více než 101,1 milionu lidí už odvolilo předčasně anebo poštou.

Za vysokou účastí mohou být problémy, které ovlivnily život téměř každého Američana, ale také vášně, které Trumpovo autoritářské úřadování vzbuzuje.

Zůstává otázkou, jak do výsledků promluví pandemie koronaviru a s ní spojená opatření i ekonomické problémy, ale také republikánské snahy sabotovat například Poštovní službu Spojených států – ta byla kvůli absurdním krokům Trumpem dosazeného vedení paralyzována a nad volbami tak visí hrozba nezapočítání regulérně odeslaných volebních lístků.

Politologové přitom předpokládají, že předčasně volili hlavně demokraté, zatímco v den voleb šli k urnám hlavně republikáni. Právě to, zda se jim v klíčových státech podaří překonat náskok, který si podle všeho demokraté vybudovali v předčasném hlasování, může volby rozhodnout.

Reklama
Reklama