Jestli se zítra před štědrovečerním kaprem chystáte postit, možná by nebylo od věci si z občasného hladovění udělat zvyk. Půst totiž nepomáhá jen linii, ale i mozku, a dokonce může prodloužit život – ačkoli farmaceutické a potravinářské společnosti to jen nerady přiznají, uvedl to během své přednášky na konferenci TEDx Mark Mattson, vedoucí Laboratoře neurologie na americkém Národním institutu stárnutí, který je zároveň profesorem neurovědy na univerzitě Johna Hopkinse a předním výzkumníkem v oblasti neurodegenerativních poruch typu Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby.
„Proč se běžný jídelníček skládá ze tří jídel denně, a k tomu ještě několika svačin? Nejde o to, že by to byl správný vzorec stravování jen proto, že máme mnoho důkazů, které to potvrzují. Je tu totiž i velký tlak na to, aby se tento vzorec dodržoval. Je v tom hodně peněz,“ upozorňujeMattson, že potravinářský průmysl nezíská peníze tím, že lidé budou vynechávat snídani. „Pokud se lidé postí, potravináři na tom budou tratit. A co farmaceutické společnosti? Co kdyby se lidé střídavě postili, pravidelně cvičili, a byli tak velmi zdraví? Budou farmaceutické společnosti vydělávat na zdravých lidech?“
Mimochodem, o tom, že ne všechny výzkumy bývají přísně objektivní, se mluví už léta. Což je podle Mattsona také důvod, proč profesor Arnold Symour Relman z Harvardovy univerzity řekl, že celá medicínská profese byla koupena farmaceutickým průmyslem. Nebo proč doktor Richard Horton, šéfredaktor časopisu Lancet, nedávno prohlásil, že většina současné vědecké literatury je jednoduše lživá. I proč se podle Marciy Angella, který vedl časopis The New England Journal of Medicine, „farmaceutické firmy rády tváří jako výzkumné společnosti či jako zdroj inovativních léků, přitom nic nemůže být dál od pravdy“.
Mimochodem, sám Mattson už publikoval několik prací, podle kterých může půst držený dvakrát týdně významně snížit riziko rozvoje jak Parkinsonovy, tak Alzheimerovy choroby. „Že má tahle změna stravování vliv na mozek, se přitom ví už dlouho. Děti, které trpěly epileptickými záchvaty, jich měly mnohem méně, pokud snížily svůj kalorický příjem nebo se postily. Půst totiž pomáhá nastartovat obranné mechanismy, které mohou srovnat přebujelé signály mozku při epileptickém záchvatu,“ napsal vědec s dalšími kolegy v lednovém vydání časopisu Nature Reviews Neuroscience.
Podobně se ví dlouho i to, že kalorická omezení mohou vést k delšímu žiotu, zdravějšímu mozku i efektivnějšímu boji proti chronickým nemocem spojených s věkem. Novinkou je fakt, že teď víme, proč tomu tak je: půst je totiž pro mozek výzvou, na kterou reaguje úpravou cest pro stresové reakce.
Ty samé změny, které se objevují v mozku během půstu, se přitom vyskytují i během pravidelného cvičení. Obě tyhle činnosti zvyšují produkci proteinu v mozku, což podporuje růst neuronů, vytváření spojů mezi nimi a posiluje synapse.
Občasné hladovění podle Mattsona stimuluje rovněž produkci nových nervových buněk z kmenových buněk v hypotalamu a zvyšuje i množství mitochondrií v nervových buňkách – což je výsledek toho, že se neurony přizpůsobují stresu způsobenému půstem. Zvyšováním množství mitochondrií v neuronech navíc stoupá schopnost neuronů vytvářet a udržovat vzájemné spoje, což vede ke zlepšení schopnosti učení a soustředění.
Podobné výsledky vykázala i letos vydaná studie vědců z univerzity v Jižní Karolíně, podle níž cykly prodlužovaného půstu chrání imunitní systém proti poškození, a co víc – vyvolávají i jeho regeneraci. Půst tak posouvá kmenové buňky ze stavu nečinnosti k sebeobnově a na základě toho aktivuje regeneraci orgánů nebo celého systému.
„Když hladovíte, systém se snaží šetřit energií a jedna z věcí, kterou přitom dělá, je právě recyklace velkého množství imunitních buněk, které nejsou potřeba, a především pak těch poškozených. Během našeho výzkumu u lidí i zvířat jsme si všimli, že při delším půstu dochází k poklesu bílých krvinek. Tyto se ale vrátí, jakmile opět začnete jíst,“ napsal spoluator studie Valter Longo.
Řada vědeckých studií o půstu, které vyšly roku 2007 v časopise The American Journal of Clinical Nutrition, zase ukázala, že půst je efektivní způsob pro snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. A zároveň má významný potenciál při léčbě diabetu.
Mattson ale doporučuje si před zahájením půstu udělat vlastní průzkum. Jeden z doporučených způsobů, který vyzkoušel třeba Michael Mosley z BBC s cílem zlepšit kvůli diabetu a vysokému cholesterolu svůj zdravotní stav, je známý jako „Dieta 5:2“. Během ní se má na dva dny – konkrétně třetí a pátý den týdnu – snížit kalorický příjem na čtvrtinu, což znamená asi 500 kalorií pro ženy a 600 pro muže, a k tomu přijímat velké množství vody a čajů. Zbylých pět dnů se jí normálně.
Další způsob půstu je založený na omezení příjmu jídla v období mezi jedenáctou dopoledne a sedmou hodinou večerní, přičemž mimo tento čas se nekonzumuje žádné jídlo. „Váš jídelníček je podle mého názoru tou nejdůležitější věcí, pokud chcete zůstat zdraví. Jak uvažujete o tom, co vkládáte do svého těla, má velký význam a já věřím, že jednoho dne se to stane součástí i nepředpojaté, nezaujaté a objektivní medicínské literatury,“ dodává Mattson.
