Česko se může stát prvním státem v Evropě, který nabídne vědecky ověřené řešení proti takzvanému drink spikingu. Jde o situaci, kdy pachatel přidá oběti bez jejího vědomí do nápoje omamnou látku, zpravidla za účelem sexuálního zneužití nebo okradení.
Dvě mladé ženy, Blerta Sejdija a Veronika Šimková, zakladatelky společnosti Blurred, představily nový produkt, který podle nich může pomoci zachraňovat lidské životy a zároveň vytvořit trh v hodnotě stovek milionů korun.
„Když vám někdo přidá do pití omamnou látku, nejhorší není ten samotný čin. Nejhorší je to, co po něm následuje,“ říká Blerta Sejdija. Když se sama jako sedmnáctiletá stala obětí drink spikingu, ještě netušila, že tahle zkušenost ovlivní nejen její osobní život, ale nakonec i celé podnikání.
Tehdy zjistila, co je to skutečná bezmoc. Neměla žádné informace, jak se zachovat, a neexistovala ani žádná instituce, na kterou by se mohla obrátit. „Tehdejší systém prostě nefungoval,“ vypráví dnes.
Její budoucí kolegyně a spoluzakladatelka Blurred Veronika Šimková se o drink spikingu poprvé dozvěděla jinou cestou.
Stalo se to její kamarádce, a když pak poslouchala další příběhy, začala pozorovat opakující se schéma. Dezorientace, stud, ticho a pocit, že není kam jít pro pomoc. O fenoménu, který se podle současných zjištění týká jednoho ze tří mladých lidí v Praze, se v té době nemluvilo. Přitom šlo a jde o téma veřejného bezpečí a zdraví.
Obě ženy se spojily a začaly jako první v Česku drink spiking systematicky mapovat. Policie ani zdravotnická zařízení si tehdy žádná relevantní data nevedly.
Průzkumy obou žen jako první ukázaly rozsah problému a zároveň fakt, že největší překážkou není samotná intoxikace, ale hluboká a komplexní nekompetence všech článků, které by měly oběti poskytnout pomoc, oporu i spravedlnost.
Ze sběru dat, výzkumů a stovek rozhovorů se zrodila myšlenka. „Drink spiking nelze řešit jedním produktem, ani jedním typem služby. Chybí celá infrastruktura. Od vědeckého nástroje přes krizovou komunikaci až po legislativní postupy,“ míní Sejdija.
A tak vznikla společnost Blurred, spin-off organizace Beat Sexism, který dnes míří mnohem dál. Vytváří úplně nový ekosystém, se kterým jeho zakladatelky vyhrály cenu Social Impact Award a příští rok o jejich cestě a drink spikingu vyjde dokumentární film v České televizi.
Jak se rodí trh, který neexistoval
Blurred stojí na dvou pilířích. Tím prvním je biotechnologický test, vyvíjený ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou. Žádný současný test dostupný na českém trhu totiž nedokáže spolehlivě detekovat drogy v barevných nápojích, které tvoří velkou část koktejlové kultury.
Mnohé testy, zejména ty vyrobené v Číně, se navíc potýkají se značně problematickou přesností. Sejdija i Šimková chtějí se svým týmem čítajícím čtyři lidi něco víc. Chtějí vědecky ověřený nástroj, který může obstát i jako důkazní materiál pro policii.
Jejich technologie je zatím teprve ve výzkumné fázi, ale už nyní umí detekovat GHB (nelegální droga, známější pod názvem „tekutá extáze“ – pozn. red.) a postupně se rozsah rozšiřuje o další látky.
Vývoj zatím stojí kolem jednoho a půl milionu korun, a to jde pouze o první etapu, která má potvrdit samotnou proveditelnost technologie. Pilotní prototyp by mohl být testován na vybraných místech v roce 2027.
Druhý pilíř je digitální. Autorky vytvářejí centrální platformu blurred.cz pro prevenci, pomoc a vzdělávání v oblasti drink spikingu. Ta byla spuštěna letos v listopadu a má ambici být prvním uceleným nástrojem pro navigaci člověka ve chvíli, kdy je náhle intoxikován nebo zažívá paniku.
Obsahuje kontakty na krizová centra, zdravotnické služby, právní poradce, psychologickou pomoc. Má také AI asistenta, který dokáže v reálném čase provést oběť nejdůležitějšími kroky. Platforma se zároveň stane katalogem proškolených podniků, nástrojem pro reporting incidentů a rozhraním pro školení barů, škol i firem.
Celé řešení stojí na jednoduché myšlence. „Chceme vytvořit konečně jednotný jazyk, jednotný systém a jednotnou odpověď na situaci, která se může stát komukoli. A často ve chvíli, kdy je člověk bezmocný,“ říká Šimková.
Jaká je motivace pachatelů?
Když se o drink spikingu začíná mluvit, objevuje se typická reakce, proč by to někdo dělal. Nelegální drogy jsou přece drahé. „Tak to slyšíme neustále. Ale motivů je mnohem víc a nejde jen o drahé drogy. Spiking je často o kontrole, moci, vtipu, o tom někoho ponížit, znejistit, oslabit,“ vysvětluje Sejdija.
U některých pachatelů jde o přípravu na sexuální útok. U jiných o krádež. U dalších o zastrašení. V uzavřených komunitách nebo mezi mladými muži se objevuje i motiv „humoru“, kdy je droga přidána kamarádovi do pití „pro zábavu“.
S rozvojem nových látek se navíc mění i způsoby aplikace. Nejde jen o nápoje, ale také o jídlo, vapovací zařízení a stále častěji i takzvaný needling, tedy vpíchnutí drogy injekčně, například v davu. V Česku už byly zaznamenány první případy takového jednání.
Spiking také neprobíhá jen v barech. Dochází k němu i na soukromých večírcích, firemních akcích, a dokonce i na rande. A týká se mužů i žen, mladých i starších. Z dlouhodobých hloubkových rozhovorů se navíc ukazuje, že mnozí lidé si až zpětně uvědomili, že byli obětí drink spikingu.
Právě tato neznalost brání obětem včas reagovat. Většina podobných drog se z těla vyplaví během šesti až čtyřiadvaceti hodin, což znamená, že bez rychlé reakce není možné provést spolehlivou toxikologii.
„Lidé často nevědí ani o tom, že si mohou uchovat zbytek nápoje pro pozdější analýzu,“ poukazuje Šimková. To vše nyní bude přehledně a jednoduše vysvětleno v nové digitální platformě.
Byznysový model i sociální dopad
Blurred vytváří trh, který dosud nebyl definovaný. Podle analýz má jenom ten český roční hodnotu mezi třinácti a čtyřiceti miliony eur. Ambicí projektu je získat zhruba patnáctiprocentní podíl, tedy dva až šest milionů eur ročních opakujících se tržeb. A to jen v Česku.
Zakladatelky společnost prozatím financují kombinací grantů na vědu a výzkum, darů a také prvního komunitního crowdfundingu. Nejdražší je pochopitelně výzkumná část. Nicméně školení, workshopy a digitální platforma mohou podle autorek začít generovat první příjmy už v příštím roce.
Pro zakladatelky projektu má nicméně současný úspěch hořkosladkou příchuť. Přišel totiž v době, kdy se obě potýkají s těžkými situacemi v osobním životě.
Otec Sejdiji bojuje s agresivní formou rakoviny. „Vidět jeho vůli žít a bojovat mě neskutečně motivuje. Uvědomila jsem si, že nejdůležitější věci se dějí v malých, lidských momentech, i když kolem nás běží obrovské projekty,“ říká.
Veronika Šimková prochází něčím podobným. Její maminka prodělala komplikovanou operaci hlavy a stále se potýká s následky. „Člověk se nemůže zastavit, i když by si nejradši sedl a jen koukal do zdi. Ale musíte dál fungovat, být podporou pro rodinu i pro tým. Je to křehká rovnováha, kterou se učím každý den,“ sdílí.
Obě mluví o paradoxu, kdy se jim profesně daří víc než kdy dřív. Získávají ceny, podporu institucí a těší se zájmu investorů, zatímco doma řeší především strach o své nejbližší. „Kdybychom se neměly, skončíme buď v blázinci, nebo ve vězení,“ směje se Veronika.
Obě zakladatelky potvrzují, že věk ani pohlaví jim cestu úplně neusnadňují. „Nejtěžší nebyl věk, ale to, že jsem žena. A že o sebe pečuji. Mnoho lidí to vnímá jako slabost nebo povrchnost,“ tvrdí pětadvacetiletá Sejdija.
Sedmadvacetiletá Šimková k tomu dodává, že svět biotechnologického průmyslu je stále výrazně maskulinní. „Ale když přinesete data, grafy a vědecké závěry, pohlaví přestane hrát roli,“ soudí.
Expanze, která může změnit standardy
Blurred plánuje expanzi ve čtyřech fázích. Nejprve chce šířit své řešení v regionu střední a východní Evropy, tedy na Slovensko, do Polska, Německa a Rakouska. Další fáze míří na západní Balkán, kde má Sejdija hlubokou síť kontaktů.
Třetí etapa je západní Evropa, zejména Velká Británie a Španělsko, kde o projekt už nyní projevují zájem univerzity, startupy i bezpečnostní experti.
To všechno ukazuje, že drink spiking je globální problém. Od Londýna po Sydney. A Blurred má ambici být prvním evropským řešením, které skutečně funguje. „Každý člověk by měl mít možnost cítit se bezpečně, ať už stojí s drinkem v pražském baru, v londýnském klubu, nebo na festivalu v Madridu,“ konstatuje Sejdija.
