Že cla bolí hlavně doma, kde prodražují zboží běžnému spotřebiteli, vědí od konce druhé světové války například Japonci, kteří kvůli vládní ochraně pro vlastní farmáře dodnes platí za rýži více než zbytek světa. V roce 2013 se o tom samém přesvědčila Evropská unie, když se rozhodla ochránit domácí výrobce solárních panelů před „levnou“ Čínou.
Co přinesla americkým spotřebitelům ta Trumpova „reciproční“?
Ode Dne díkůvzdání přes Vánoce a Nový rok je ve Spojených státech tradičně hlavní nákupní sezona. A protože konzumní duch v zemi nikdy nespí, znamená to tradičně opravdový nákupní masakr. Letos je ale v americkém maloobchodu slyšet zvláštní tón, který do tradiční nákupní symfonie tak docela nezapadá.
Chuť amerických spotřebitelů v závěru roku nakupovat jako o život totiž ve skutečnosti klesá, nebo to přinejmenším platilo ještě v listopadu. Na data za prosinec si totiž budeme muset zatím počkat.
Podle tradičního průzkumu Gallupova institutu se v prosinci uvolněný listopadový odhad průměrné částky, kterou utratí Američan za vánoční dárky, propadl na 778 dolarů, asi 16 200 korun. To je o 229 dolarů (skoro pět tisíc korun) méně, než říkaly odhady ještě v říjnu (1007 dolarů, asi dvacet jedna tisíc korun).
Rekordní propad očekávání
Pokud data nelžou, jedná se o největší pokles očekávaných vánočních výdajů v USA od roku 2006. Relevantnější by ale asi přece jenom bylo spíš srovnání s rokem loňským. V roce 2024 byla v zemi stejná listopadová očekávání vánoční útraty 1012 dolarů, tedy oproti letošku o 234 dolarů více (asi 4900 korun).
Může to vypadat jako drobný výkyv, ale protože jde o průměr, je to překvapivě hodně. Pro malé srovnání, během hypoteční a následné finanční krize v roce 2008 činil listopadový pokles očekávaných vánočních výdajů jen 185 dolarů, tedy asi 3850 korun.
Nejvíce od října snížili své plánované výdaje na dárky Američané s vysokými a nízkými příjmy, odhad u příjmové skupiny se středními příjmy se naopak příliš nezměnil.
Američané v domácnostech s příjmem sto tisíc dolarů a více (2,1 milionu korun) nyní tvrdí, že za vánoční dárky utratí 1230 dolarů (25 600 korun), což je pokles z 1479 dolarů (30 800 korun) z října a také meziročně z 1578 (32 800 korun) dolarů z listopadu v roce 2024.
Domácnosti s příjmem nižším než padesát tisíc dolarů (1,04 milionu korun) snížily své předpokládané výdaje na 384 dolarů (osm tisíc korun), což je dokonce pokles téměř o polovinu z 651 dolarů (13 550 korun) v říjnu a 607 dolarů (12 600 korun) v listopadu loňského roku.
Skupina lidí se středními příjmy v současné době předpovídá průměrné výdaje ve výši 842 dolarů, je tak jedinou skupinou, která plánuje utratit podobně jako podle říjnových odhadů (847 dolarů, 17 500 korun) a částka je dokonce o tři dolary vyšší než před rokem. Po započítání meziroční inflace, která ve Spojených státech momentálně dělá 2,7 procenta, je to ale i tak faktický propad.
Vypadá to tedy, že ani politika posouvání, odkládání a rekalibrování amerických cel, o které americký prezident tvrdí, že federální vládě vynese biliony dolarů, nedokázala škody, na které se zadělalo během Dne osvobození letos v dubnu, zachránit.
A co hůř, neustálé změny přilily ještě více nejistoty a někteří američtí drobní prodejci, pro které je sváteční obchodní sezona nejen tou hlavní, ale prakticky jedinou, se dostali vyloženě do existenčních potíží.
Nejde přitom jen o zvýšené náklady a nejistotu ohledně cel, dalším přímým důsledkem totiž bylo také narušení léta fungujících dodavatelských řetězců a s tím související logistické problémy.
Podle průzkumu mezi tisíci malými americkými firmami, který provedla organizace Small Business for America’s Future, čtyřiačtyřicet procent dotázaných podniků přiznalo, že letos kvůli clům zvýšilo ceny, a sedmdesát čtyři procent uvedlo, že se obává o přežití svého podniku v příštích dvanácti měsících.
Na tom, že cla budou mít na americkou spotřebu negativní dopad, se přitom shodlo sedmdesát procent majitelů malých firem a čtyřicet čtyři procent z nich očekává během letošní hlavní sezony velmi negativní dopad.
