Revmatoidní artritida, roky bolesti a sedmnáct let cest na přírodní kliniku v Brazílii. Pro většinu lidí důvod zpomalit. Pro Terézii Svátovou impulz postavit firmu na přírodních doplňcích, které sama potřebovala. Dnes je Terezia Company s obratem 300 milionů korun jedním z nejrespektovanějších výrobců v Česku.
Jednasedmdesátiletá žena, která se dnes cítí lépe než ve třiceti, kdy nemohla vyjít ani schody, přichází do místnosti tak lehce, že byste neuhodli, jak bolestivý životní příběh stojí za jejím úsměvem. Terézia Svátová žije s revmatoidní artritidou desítky let. Přesto má energii, která zaplní kancelář dřív, než stihnu říct dobrý den.
„Otužování,“ začne bez okolků, zatímco mi nalévá sklenici rakytníkového džusu z plodů své zahrady, „je jedna z nejlepších věcí, které pro sebe můžete udělat,“ vysvětluje rodačka z jižního Slovenska, jejímž mateřským jazykem je kromě slověnštiny i maďarština. Je to nezvykle přímé a praktické úvodní gesto, ale právě takové je celé její podnikání: bez ozdob, bez kompromisů a zakořeněné v osobní zkušenosti.
Když začne vyprávět svůj příběh, rychle pochopíte, že bolest nebyla brzdou, ale motorem. Právě díky ní začala už v devadesátých letech hledat řešení mimo tehdy běžné medicínské rámce a postupně objevovala svět přírodních látek.
Po studiích zahraničního obchodu s červeným diplomem nastoupila na vysokou školu, kde v ní viděli budoucí akademičku. „Chtěli ze mě mít profesorku,“ říká dnes s úsměvem. Místo akademické dráhy však dostala nabídku, která se neodmítá. Federální ministerstvo zahraničního obchodu ji vyslalo do zahraničí.
V 80. letech proto několik let žila v Bělehradě, tehdejším centru jugoslávského obchodu a diplomacie. Právě tam však přišly první vážnější zdravotní komplikace.
Místo toho, aby jí lékaři zanícené klouby chladili, dostávala procedury s horkým parafínem, který její stav nevratně zhoršil a odstartoval dlouhou cestu bolesti, se kterou se potýká dodnes. „Nemoc se rozjela naplno,“ vzpomíná Svátová na období, kdy už měla dvě malé děti a nemohla ani vyjít do schodů.
Firmu raději zavřete!
Následoval návrat domů a hledání cesty, která by ji ulehčila. Experimenty s přírodními látkami brzy vyvrcholily v založení Terezia Company. Psal se rok 1990 a rozhodně nešlo o žádný promyšlený byznysový plán, ale spíš instinkt a potřebu vzít vlastní zdraví do vlastních rukou. Začínala s kořenicími směsmi bez glutamátu a dalších škodlivých látek, které doma sama míchala a vozila na výstavy.
„Byly to roky, kdy jsem dělala všechno kompletně sama,“ vzpomíná. Stála 272 dní ročně u stánku na veletrzích, vysvětlovala lidem principy čistého složení a věřila, že když produkt funguje jí, může pomoci i ostatním.
V roce 2004, o čtrnáct let později, uvedla na trh jako úplně první v Česku i na Slovensku kapsle z hlívy ústřičné, s níž už nějakou dobu sama experimentovala a s níž měla vynikající zkušenosti. Na běžném trhu ale tou dobou byly doplňky stravy z hlívy tabu. Lékárny ji odmítaly a první rok se prodaly jen čtyři kusy.
„Hlíva byla pro všechny exotika, nikdo nechápal, proč by ji měl někdo chtít užívat,“ říká Svátová. Jenže ona věděla něco, co ostatní teprve čekalo: že houby jsou zásobárnou minerálů a biologicky aktivních látek, a že když se zpracují šetrně, mohou mít pro organismus překvapivě silný efekt. A tak trpělivě pokračovala dál.
Foto: Jan Berounský
Až jednou, v roce 2005, přišel průlom, na který celé roky čekala. Bylo to těsně poté, co jí auditorka navrhla, aby firmu raději zavřela, že nemá budoucnost. Na výstavě Země živitelka ji oslovila novinářka, která chtěla o hlívě napsat článek.
Tehdy ještě neplatila přísná evropská regulace zdravotních tvrzení, a tak mohla Terézia Svátová popsat přesně to, co celé roky lidem vysvětlovala osobně: že člověk sice není „zelený organismus“, ale potřebuje minerály a vitaminy, které houby z půdy přirozeně přenášejí.
Text vyšel v Blesku pro ženy a byl to první okamžik, kdy se trh začal hýbat.
Lidé se ptali, lékárny objevily, že o produkt je zájem, a z dosud odmítané inovace se stal fenomén.
Pět let byla Terezia Company jediným výrobcem houbových doplňků na českém a slovenském trhu. A zatímco konkurence teprve přemýšlela, jak vstoupit do nové kategorie, Svátová mezitím budovala náskok – technologický, kvalitativní i spotřebitelský.
Rozhodující výhodu firmě přinesla technologie, kterou tehdy v Česku měl málokdo. Svátová investovala do tryskového mlýna, který dokáže houbu rozbít na ultrajemný prášek bez zahřívání nad čtyřicet stupňů Celsia. „Většina aktivních látek při vyšší teplotě degraduje. My jsme chtěli zachovat všechno,“ vysvětluje s tím, že suší při teplotě maximálně do 38 stupňů, aby se zachovala biologická hodnota suroviny.
Jen ověření pěstitelé
Každá jedna šarže procházela laboratorními rozbory a firma postupně budovala vlastní síť ověřených dodavatelů z Evropské unie. V době, kdy jiní výrobci pracovali s levnými vstupy, Terezia Company stavěla na kontrole celého řetězce. „Buď to bude absolutně čisté, nebo to neuděláme,“ shrnuje Svátová filozofii, kterou si nese od začátku. A právě tenhle neústupný přístup položil základ růstu, který přišel o pár let později.
Jakmile se hlíva začala na trhu prosazovat, bylo jasné, že lidé jsou připraveni i na další přírodní produkty. Svátová proto začala rozšiřovat portfolio o další medicinální houby a kombinace, které tehdy v Česku prakticky nikdo neznal. V té době šlo o risk, trh nebyl vzdělaný, zdravotní tvrzení nemohla používat a konkurence začínala první úspěchy rychle kopírovat.
„Kopírování nás netrápilo. Trápilo by mě, kdybych sama nebyla krok před nimi,“ říká podnikatelka. Proto firma investovala do inovací a do vývoje nových receptur. Druhý zásadní průlom přišel kolem roku 2010, když na trh uvedla produkt, který se stal synonymem dětských vitaminů – Rakytníček.
Inspirovala ji chuť marakuji, kterou měla během jednoho pobytu pod sochou Krista v Brazílii. „Do Brazílie jezdím už sedmnáct let na jednu soukromou přírodní kliniku, kde mi pomocí metod indiánů z Chile a Peru pomáhají léčit můj stav. Vydržet striktní režim, dva týdny jen na ovoci a absolvovat další tamní procedury na regeneraci organismu sice není pro každého, mně to každopádně pomáhá,“ vysvětluje podnikatelka, proč se za pár týdnů vrací i letos.
Spojení rakytníku, kvalitní želatiny a nezvyklé tropické chuti zafungovalo okamžitě a položilo základ české jedničky v kategorii dětských doplňků stravy. Pro malou rodinnou firmu to byl jasný signál, že odvaha inovovat se vyplácí i proti mnohonásobně větším globálním hráčům.
Rakytníček se později rozrostl o limitované edice, dětské domečky a licencované série – od Čtyřlístku po Mimoně. Právě licence byly pro malou rodinnou firmu potvrzením, že její kvalita obstojí i před velkými globálními brandy. Dnes patří Rakytníček k nejprodávanějším dětským vitaminům v České republice.
Krok, který je katapultoval
Dalším krokem, který firmu posunul do úplně jiné ligy, bylo vybudování vlastní výroby. Do roku 2016 totiž Terezia Company produkovala většinu výrobků pomocí subdodavatelů, což neumožňovalo plnou kontrolu nad procesem. „Bylo jasné, že pokud chceme udržet kvalitu a reagovat rychleji než konkurence, musíme si všechno dělat sami,“ říká Svátová.
Nové výrobní prostory v Brandýse nad Labem umožnily zavést vlastní laboratorní testování, unikátní technologické postupy i procesy kontroly, které dnes patří k nejpřísnějším v oboru. Každá surovina nejprve putuje do karantény, kde prochází rozbory, a teprve poté je uvolněna do výroby.
Během produkce se dělají stěrové testy strojů, oděvů zaměstnanců i pracovních ploch a hotový výrobek prochází další sérií analýz. Tento krok firmě zajistil rychlost, spolehlivost i reputaci, která se později ukázala jako klíčová v době největší poptávky v její historii – během pandemie covidu.
Covid ukázal, jak moc strategický tah to byl. Zatímco řada značek doplňků stravy tehdy odhalila, že jsou jen marketingové projekty bez skutečné výroby, a nebyla vlivem rozbitých dodavatelských řetězců schopna dodat ani základní vitaminy, Terezia Company patřila k několika málo firmám, které dokázaly držet plynulou produkci.
„Měli jsme třeba požadavek na padesát tisíc balení vitaminu C pro jeden řetězec. Dodali jsme ho během týdne,“ vzpomíná Svátová. Rychlost, vlastní suroviny, technologie i certifikace se v té chvíli ukázaly jako rozhodující náskok.
Pandemie firmu neoslabila, naopak, katapultovala ji do pozice spolehlivého výrobce a dlouhodobého partnera pro lékárny, drogerie i zahraniční distributory. A spolu s tím se probudil i nový segment zákazníků, o který se dříve firma opírala jen okrajově: mladší lidé, kteří začali aktivně řešit prevenci.
Právě v tomto období začal prudce růst i export. Zájem přicházel z celé Evropy, ale největším překvapením se stala Čína. Po tamní aféře s kontaminovaným sušeným mlékem čínští zákazníci i distributoři začali vyhledávat evropské výrobce s nejpřísnějšími certifikacemi a Terezia Company jejich požadavky splňovala do posledního detailu.
„Je to paradox, ale Číňané věří evropské kvalitě víc než vlastní. A naše auditované postupy jim dávaly jistotu,“ vysvětluje Svátová. Firma pro čínský trh vyrábí i privátní značky a v některých regionech patří její produkty mezi nejrychleji rostoucí.
Dnes exportuje do více než dvaceti zemí světa, od Německa a Španělska přes Balkán až po Vietnam, Hongkong či Mongolsko. Více než polovina produkce směřuje do zahraničí, což z Terezia Company dělá jednoho z nejvýznamnějších českých exportérů v oblasti přírodních doplňků stravy.
Doma je Terezia Company přítomná ve více než 98 procentech českých a slovenských lékáren, tedy ve více než šesti tisících prodejnách, a stále silnější pozici má i v drogeriích dm, Rossmann či Teta, kde patří mezi nejlépe hodnocené značky v kategorii doplňků stravy. Postupně roste také její online byznys, zejména na Amazonu v Německu.
Přitom ještě do roku 2004 se roční obrat firmy pohyboval kolem dvou milionů korun. Mezi lety 2005 až 2009 už šlo o dvacet až třiadvacet milionů. Obrat generovali pouze tři zaměstnanci. Skutečný skok přišel až během pandemie, kdy poptávka po přírodních doplňcích výrazně vzrostla a obrat atakoval 300 milionů korun.
„Po pandemii obrat paradoxně už neklesl a drží se na stabilní hladině,“ vysvětluje Svátová a dodává, že poslední obrat byl zhruba kolem 320 milionů korun, přičemž firma zaměstnává padesát zaměstnanců.
Vzdělávání odborné veřejnosti
S exportem rostl i důraz na vědecké důkazy. Svátová si velmi brzy uvědomila, že v prostředí plném marketingových tvrzení musí mít firma tvrdá data, která obstojí před lékaři, farmaceuty i regulátory. Proto začala systematicky spolupracovat s univerzitami a výzkumnými ústavy.
Jednou z klíčových osobností se stala profesorka Šustrová z Bratislavy, evropská kapacita v oblasti imunologie dětí s Downovým syndromem. Pod jejím vedením vznikla klinická studie na sirup BabyImun s hlívou ústřičnou u 160 dětí, kterým se po dobu měsíců odebírala krev a sledovalo devatenáct imunitních parametrů.
Výsledky byly jednoznačné: 89 procent dětí nemělo během šesti měsíců jediné respirační onemocnění. Podobně dopadl i Hemoplus zkoumaný u anemických pacientek, včetně těhotných žen, které se během dvou měsíců dostaly z lehké anémie na normální hodnoty.
„Doplňky stravy nejsou placebo. Ne když je děláte poctivě a máte na ně klinická data,“ říká Svátová. A právě tato odborná kotva posunula firmu z kategorie „alternativních produktů“ mezi seriózní hráče respektované odbornou veřejností.
S růstem klinických dat začala firma systematicky investovat i do vzdělávání odborníků. Svátová totiž věděla, že pokud mají její produkty obstát v lékárnách, musejí lékárníci i lékaři přesně rozumět jejich účinkům. Terezia Company proto začala pořádat odborné semináře. Nejprve prezenčně, později online.
„Dnes má naše vzdělávací platforma přes 4500 registrovaných účastníků a vede ji lékařka Jana Mrázová, která spojuje západní medicínu s principy čínské. Pořádáme akreditované přednášky nejen o léčivých houbách, imunitě či anémii, které jsou čistě odborné, nikoli produktové. Chceme, aby rozuměli látkám, ne jen obalům,“ vysvětluje syn zakladatelky Zděněk Sváta, který ve firmě působí jako ředitel.
Foto: Jan Berounský
Když společně mluví o budoucnosti, nezastavují se u produktů ani tržeb. Jejich plán je širší: propojit výzkum, vzdělávání a přírodní zdroje tak, aby přinesly smysluplný dopad.
„Myslím, že příroda nabízí ještě spoustu látek, které jsme neobjevili. Neumíme je popsat, ale víme, že fungují. A to je směr, kterým se chceme ubírat,“ říká Svátová. Dalším krokem mají být i léčiva, což je dlouhá a náročná cesta, ale podle Svátové nevyhnutelná, pokud chce firma potenciál léčivých hub a rostlin využít naplno.
Ačkoli je dnes Terézia Svátová spojená s úspěšnou firmou a exportem do desítek zemí, stále zdůrazňuje, že podnikání pro ni nebylo nikdy samoúčelné. „Mojí ambicí nebyl byznys. Chtěla jsem pomoci lidem, kteří jsou na tom podobně jako já,“ říká.
Dodnes ji nejvíce zasahují příběhy tří skupin: nemocných seniorů, kteří zůstávají doma bez podpory, matek s malými dětmi, které péče připoutala k domácnosti, a lidí, kteří kvůli zdravotním komplikacím ztratili naději na zlepšení. Právě jim chce přinášet dostupné, jednoduché a funkční řešení.
O odchodu do důchodu neuvažuje ani na okamžik. „Co bych tam dělala?“ směje se. „Podnikání pro mě není práce, kterou lze jednou uzavřít, ale životní úkol, který budu po boku syna naplňovat, dokud mi to zdraví dovolí,“ říká s životní energií, kterou by jí mohl závidět leckterý dvacátník.
A pokud by měla celý svůj přístup k životu shrnout do jediné věty, zněla by jasně: nevzdávat se – za žádných okolností.
