skip to main content
Ekonomika

Bouře neustává, ceny energií dál rostou. Citelně si připlatí firmy i domácnosti

Reklama

Zatímco listopad byl na energetických burzách ve znamení mírného zklidnění cen, s příchodem prosince se situace obrací. Konkrétně ceny emisních povolenek každý den prolamují rekordy a tím se i ceny elektřiny opět přibližují k říjnovým rekordům. Do toho Energetický regulační úřad pro příští rok zvýšil cenu regulované složky, která se také propisuje do konečných faktur za elektřinu. A kromě domácností si znatelně připlatí i firmy.

Cena emisní povolenky (EU ETS) ve čtvrtek večer vůbec poprvé v historii prolomila 80 eur za tunu CO2. Před rokem přitom stála ani ne 30 eur.

„Je patrné, že trh v posledním roce čím dále více věří snahám Evropské unie bojovat proti klimatickým změnám. Ta zvyšující se důvěra ve skutečné naplňování environmentálních cílů výrazně podněcuje poptávku po povolenkách a vytváří tlak na růst jejich cen,“ vysvětluje analytik Fio Banky Jan Raška.

Emisní povolenky přitom byly dlouhou dobu vysmívaným nástrojem. A to kvůli jejich ceně, která se v minulém desetiletí nemohla odlepit od jednotek eur. Jejich cenová vzpruha ovšem přišla v ten nejhorší možný okamžik.

A to tehdy, kdy vlivem lockdownů svět vyhladovělý po materiálu a zboží nakopl výrobu a tím i poptávku po energiích, kterých je letošní zimu vlivem mnoha faktorů nedostatek. I proto se cena elektřiny s dodávkami pro příští rok dostala v letošním říjnu na maximální hodnoty přesahující 164 eur za megawatthodinu.

A po krátké listopadové cenové oblevě hodnota elektřiny na burzách opět roste a dnes se jedna megawatthodina obchoduje za více než 146 eur. Vlivem nedostatku plynu v Evropě pak navíc roste i cena plynu s dodáním v příštím roce, který je na evropských burzách k mání za přibližně 60 eur za megawatthodinu. Jeho maxima v říjnu přitom dosahovala 66 eur.

Někteří odborníci na energetický trh sice očekávají, že ceny energií po zimě z letošních rekordních hodnot opět klesnou, ale přesto začínají hledat dlouhodobější nový normál toho, za kolik se bude elektřina obchodovat. Například energetický konzultant a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr v říjnovém rozhovoru pro Forbes hovořil o sedmdesáti eurech za megawatthodinu.

Dnes s odkazem na elektřinu obchodovanou v roce 2023, kde se dá hledat rovnovážnější cena odstíněná od krátkodobých výkyvů, nově zmiňuje hranici 100 eur.

Aktuální růst cen elektřiny není dobrou zprávou pro domácnosti, které skončily v režimu DPI po ukončení činnosti alternativních dodavatelů energií jako Bohemia Energy s více než 900 tisíci odběrnými místy, ale i menších dodavatelů jako Kolibřík Energie nebo Lumius, který reorganizuje své podnikání. Jejich konečné účty za energie se totiž odvíjejí od aktuálních cen na burzách.

Reklama

K růstu cen konečných faktur navíc přispěje i Energetický regulační úřad, který ve středu oznámil, že zvedne ceny regulovaných složek pro domácnosti. Konkrétně u elektřiny to bude v průměru o 3,7 procenta, u plynu o 2,4 procenta.

„Výsledné ceny by ale v důsledku růstu regulované složky neměly vzrůst více než o dvě procenta u elektřiny, respektive o procento u plynu. Řádově rychleji však roste burza, na kterou Energetický regulační úřad nemá vliv a kvůli které o desítky procent zdražují dodavatelé, což je hlavní důvod strmého růstu cen energií,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu.

Předplatné Forbesu

Podle úřadu ještě na konci loňského roku neregulovaná složka stanovená dodavateli energií tvořila méně než polovinu z celkové ceny elektřiny pro domácnosti (47,7 procenta). Dnes už se na výsledné ceně podílí téměř třemi pětinami (59,4 procenta).

Energetický regulační úřad aktuálně očekává, že koncová cena elektřiny se českým domácnostem v příštím roce zvedne v průměru téměř o pětinu, u plynu pak o čtvrtinu.

Zajímavější je v tomto kontextu vývoj na velkoobchodním trhu, který bude mít citelný dopad na menší firmy. Zatímco u velkých energetických provozů s potřebou velmi vysokého napětí (50 až 399 kilovoltů), jako jsou například slévárny, dojde v příštím roce k poklesu ceny regulované složky o sedm procent, na hladině vysokého napětí (1000 voltů až 50 kilovoltů) bude stagnovat.

Podle Energetického regulačního úřadu nicméně do výsledných cen energií u firem i tak nejvíce promluví ceny na burze a pro firmy využívající velmi vysoké napětí odhaduje růst cen o 55,6 procenta a u podniků s vysokým napětím o 44,4 procenta.

Jedinou útěchou pro české firmy i domácnosti zůstávají klesající ceny ropy. Cena americké lehké ropy a stejně tak i evropské ropy Brent klesla ze svých říjnových maxim o čtvrtinu, což se po měsících růstů začíná odrážet i na počítadlech stojanů čerpacích stanic.

Natural 95 se dle údajů CCS prodává v průměru za 37,07 koruny za litr, tedy o 17 haléřů levněji než před týdnem, a u nafty cena za stejnou dobu poklesla o 26 haléřů na 35,79 koruny za litr.

Reklama
Reklama