Kdysi se jí smáli, že nabízí příliš kyselé espresso, teď má úsměv na tváři ona: Nora Šmahelová za čtvrt století vystoupala do nejkrásnější pozice v celém kávovém byznysu a vysvětlí vám, proč je budoucnost v kapslích, či dokonce v rozpustné kávě.
Přes velké skleněné plochy se do budovy derou paprsky toskánského slunce, jejichž záře by vyburcovala k dílu i největší mistry Florencie.
Město Leonarda da Vinciho a Michelangela Buonarottiho se ostatně nachází jen pár kilometrů níže v údolí a my z terasy plné levandulí o chvíli později sledujeme nejen vrcholky florentských věží, ale také okolní vily s olivovníky, piniemi a špičatými cypřiši.
Firemní kuchař nám předtím naservíroval domácí tortelli mugellani, samozřejmě se sklenkou červeného. Těžko se ubránit pocitu, že pokud existuje dream job, její pozice se tomu zatraceně blíží, však i Nora Šmahelová se svým věčným úsměvem přizná:
„Teď jsem byla na veletrhu, viděla tam pár exkolegů a všichni hned na mě: No jo, la bella vita! Tohle je v celé kávové branži maximum.“ Ano, život je krásný, bohatý, sladký – a tady se přidávají nejvybranější odstíny hořké.
Jsme v Accademia del caffè espresso, kde členové Nořina týmu s lehce obřadnou péčí vytáhnou zmrazená zrna unikátních odrůd, aby z nich připravili nejlepší filtrovanou kávu, jakou jsem kdy pil.
Jsme ve výkladní skříni firmy La Marzocco, italského výrobce kávovarů, který představuje cosi mezi Ferrari a Pradou, rodinná firma po generace produkuje řemeslné, ručně vyráběné a designově nádherné věci, nejlevnější jednopákový kávovar pro domácnosti stojí čtyři tisíce eur a cenový strop může být prakticky kdekoli.
Zvlášť pokud si svoji mašinu vymyslíte na zakázku a zaměstnanci La Marzocco vám ji sestavují podobně, jako když vzniká unikátní automobil, tak si zde své kávovary objednávají VIP z celého světa. Anebo jiný příběh, který naznačí, kam Nora Šmahelová za čtvrt století v kávové branži došla.
Nedávno sem dorazil Jimmy Butler, globální basketbalová superstar, olympijský vítěz a muž, který si jen na platu už vydělal přes 200 milionů dolarů. V USA má svoji kávovou společnost Big Face, a jelikož chtěl vědět o kávě ještě víc, byla to právě Nora, která ho učila latte art, tedy umění obrazců v našlehané mléčné pěně.
Po práci pak seděli na večeři na náměstí u florentského dómu, Butler v zářivě růžových kraťasech a košili s plameňáky přitahoval ještě víc pozornosti, než je u dvoumetrové hvězdy NBA obvyklé – a Nora se musela zase jednou smát, kam vás může život zavést. Je-li toto celé práce snů, proč zrovna ona? Proč Češka?
Po chvíli přemýšlení tlumočí, co jí řekli po pohovoru: „Protože jsem upřímná a nevymýšlím si. Protože o mně měli z celého světa jenom pozitivní feedback a protože není tolik lidí, kteří by v kávové branži působili tolik let a v tolika různých oblastech. Já v ní vždycky byla takový exot, zkoušela jsem koukat na kávu z jiné, umělecké perspektivy. Dělala jsem věci, které jiní nedělali.“