Thomas Brebeck je v motosportu považován za špičku. Díky jeho karbonovým dílům umí závodní auta prohánějící se na závodech Moto GP, DTM v Německu nebo v Le Mans nabrat rychlost, která bere dech fanouškům po celém světě.

O uhlíkových vláknech ví téměř vše. Brebeck byl u toho, když se materiál začal používat, sledoval všechny nové postupy a vybudoval si na nich úspěšný byznys. V roce 2012 na Ostravsku se svým společníkem Marcelem Bendou otevřel továrnu Brebeck Composite, jejíž obrat roste s lehkostí karbonových výrobků: za deset let více než zdesetinásobily tržby i počet zaměstnanců a ostravská karbonová expanze není zdaleka u konce.

Bez navigace přitom firmu pravděpodobně nenajdete. Je ukryta ve starém ostravském areálu, v jehož sutinách a oprýskaných halách zaniklého těžkého průmyslu byste čekali leccos, jen ne moderní výrobu světové firmy. Jedna malá nenápadná cedule vás ujistí, že jste v opuštěných končinách nezabloudili.

Žádná recepce, nic, co by vítalo hosty. Otevřou vám běžní zaměstnanci a usadí vás v jediné zasedačce, kterou továrna má. Vidíte přímo do nově opravené výrobní haly, kde se tvoří nové díly v hodnotě až několik set tisíc korun.  

Pochybujete, zda jste omylem nezavítali pouze do výrobní části, dokud do dveří nevejde energický a usměvavý Thomas Brebeck. Vysvětlí, že firma nevydává za marketing žádné prostředky, nemá obchodníky, nic podobného. Naopak, klienti přicházejí sami. Zakázky musí v současné době Brebeck odmítat.

Prvotní investici se mu podařilo splatit do roka, a ne za sedm let, jak původně plánoval. Firma v každém roce od svého založení výrazně zvětšila svou velikost, ať už ve velikosti tržeb, či počtu svých zaměstnanců.

Jedinou zastávkou na cestě růstu byl předloňský rok, kdy covid-19 zatnul tipec většině veřejných akcí. Nezávodilo se, auta se nerozbíjela, a tak nebyla poptávka po nových dílech. Obrat Brebeck Composite klesl na polovinu, z dvanácti na sedm milionů euro. „Museli jsme propustit asi třicet zaměstnanců,“ popisuje tehdejší dramatickou situaci zakladatel firmy.

S novým rokem se závody obnovily a všichni si opět přišli na své. Diváci se radovali ze vzrušující podívané, závodníci z cen a Thomas Brebeck z nových zakázek. Mohl nabrat všechny propuštěné zaměstnance zpět a tržby předčily svou původní úroveň o milion eur. 

A firma roste dál. Při současném stavu dvě stě zaměstnanců přijme Brebeck každý měsíc pět až sedm nových posil. Vybírat musí pečlivě a nováčky musí skoro vše naučit. Práce s karbonem je totiž unikátní a nikde se nevyučuje v takové míře, v jaké je pro kvalitní výrobu jeho firmy potřeba. Zaškolení trvá v průměru půl roku. 

Kvalitní zaměstnanci jsou pro Brebecka klíčem k úspěchu, a proto si je hýčká i ojedinělými benefity. Pravidelně vybere několik z nich, většinou podle dobře odvedené práce, a odmění je vstupenkou na nejprestižnější závody světa. A ne jen tak ledajakou vstupenkou, ale VIP vstupem přímo na plac, do závodních boxů. Kromě osobního setkání s piloty formulí tak můžou vidět i auto vyrobené z „jejich“ dílů v akci.

„Myslím, že to hodně posiluje pocit sounáležitosti s firmou. Jedna věc je vyrobit karbonovou konstrukci v hale a druhá věc je vidět ji na trati a vyhrát cenu,“ říká zakladatel, jehož byznys závisí více než na čemkoli jiném na dobře odvedené lidské práci.

Roboti se finančně nevyplatí.

Kromě mrazicích boxů, autokláv a CNC obrábění v továrně nevidíte žádné větší stroje, pouze lidi. Proč jim nepomáhají roboti tak, jak je tomu typické v jiných firmách? Protože se finančně nevyplatí. Tady se nevyrábí díly pro „jakékoli“ auto ve velkých sériích – mluvíme o částech nejrychlejších aut světa nebo drahých supersportů Porsche, BMW a Audi…

Forbes Digital Premium