skip to main content
Byznys

BridgeNet Solutions přepravuje zásilky za pět miliard dolarů. A má kontrolní věž v Praze

Společnost BridgeNet Solutions přesouvá po celém světě náklad s celkovým obratem 5 miliard dolarů. Centralizovaným systémem XONAR kontroluje pohyb flotil suchozemské, zaoceánské i letecké přepravy, globálně vyřizuje stovky tisíc zásilek ročně a podílí se na zázraku světa 21. století propojeného supermoderní digitální technologií i starou dobrou naftou šplouchající v nádržích zaoceánských nákladních lodí, díky němuž v Paříži kliknete na produkt na displeji počítače a za pár dní ho máte u dveří s odesílací adresou z Číny.

K tomu, aby mohlo BridgeNet Solutions sledovat globální přepravu, používá systém kontrolních věží, které nonstop pokrývají veškerá časová pásma planety: jednu má v čínském Šen-čenu, druhou v americkém Illinois – a třetí funguje od letošního jara v Praze.

Co je vlastně BridgeNet Solutions? Proč si pro svou kontrolní věž vybralo Prahu? A jak se profíci z jednoho z nejrozpohybovanějších oborů světa dívají na budoucnost postkoronového světa? Na to jsem se zeptal prezidenta společnosti BridgeNet Solutions, která začala v roce 2001 v Chicagu a od roku 2018 spadá pod mateřskou firmu BDP, pana Noaha Cepely.

Prezident společnosti BridgeNet Solutions Noah Cepela | Foto BridgeNet Solutions

Co je BridgeNet Solutions?

Nejjednodušší způsob, jak naši činnost pochopit laicky, je, že podnikáme v přepravě a v logistice a doručujeme věci po souši, po moři i ve vzduchu. Když si představíte třeba velkou farmaceutickou společnost nebo výrobce, který posílá náklad za 50 až 100 milionů dolarů ročně, bývá pro něj největší výzvou zařídit, jak zorganizovat globální pohyb nákladu a jak ho v reálném čase sledovat včetně toho, jak, kde a jak efektivně za něj utrácí. Principem BridgeNet Solutions je pomáhat právě na tomto poli: umožnit společnostem zřetelně vidět, jak celý proces probíhá, a když něco nedělají efektivně z finanční perspektivy, tak jim to pomoct změnit – třeba když posílají letadlem něco, co by se poslalo levněji lodí, nebo mají námořní kontejnery plné jen ze tří čtvrtin.

Každá organizace má své dodavatele, prodejce a zákazníky a my se soustřeďujeme na data za všemi těmi přesuny. Pohybujeme se tak vysoko v organizačním řetězci, jak je možné. Nevykonáváme ten pohyb samotný, ale využíváme vysoce pokročilých technologií k jeho koordinování.

Co vás přivedlo do Prahy, kde jste vybudovali jedno ze servisních center?

Evropa je velice důležitá pro náš další růst, a proto v ní potřebujeme být fyzicky přítomni. Praktický a pragmatický důvod pro zřízení servisního centra v Praze je přitom v centralizování časových zón: máme operace v Asii, ve Spojených státech i v Evropě a potřebujeme je pokrývat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Navíc nám Praha sedí kulturně a líbí se nám zdejší nabídka talentů: obzvlášť pro technologické obory je tu obrovská spousta schopných mladých lidí. To nás přitáhlo. Očekávám, že pražská kancelář, v níž teď pracuje přibližně 20 lidí, se bude rozšiřovat a v počtu zaměstnanců bude růst rychleji než jinde.

Reklama

O co se stará kontrolní věž v Praze?

Když si představíte firmu, která přepravuje věci po světě, její typický oceánský kontejner projde na své cestě tak 20 páry rukou. A právě tento pohyb umožňují koordinovat naše kontrolní věže a systém XONAR, využívající cloudové architektury, algoritmů i umělé inteligence. XONAR funguje pro všechna naše stanoviště jako centrála (hub). Máme věž v Číně v Šen-čenu i v Hongkongu, a když jde náklad z Asie do Evropy, převezme nad ním kontrolu právě věž v Praze.

Jak se do vašeho byznysu promítla koronavirová krize?

Nejistota ohledně toho, jak se bude situace vyvíjet dál, měla velký dopad na jednu stranu na zaměstnance a na druhou stranu na celý průmysl. Viděli jsme, jak mnoho subjektů v našem oboru náhle nemá dostatečnou flexibilitu, aby se mohly se situací rychle popasovat, a jak má celý průmysl potíže s koordinací, s kapacitou i s udržením tempa, zvlášť v březnu a dubnu. V celém oboru teď sledujeme větší zájem o řešení, která jsme vyvinuli, zvlášť co se týká přehledu o situaci, který můžeme poskytnout. Během krize jsme rostli a náš obrat šel nahoru. Neřekl bych, že to byl ještě přímý důsledek krize, ten nám podle našich odhadů zvedne výsledky až v roce 2021. Nyní vidíme, jak chtějí být firmy flexibilnější a připravené na podobné varianty. Tudíž očekávám, že ve výsledku díky krizi budeme růst ještě prudčeji.

Jaké trendy ve vašem byznysu covid akceleroval?

Akceleroval prioritu digitalizace. I když je dnes na pohled digitální všechno – jdete na Amazon, objednáte si balíček a zítra ho máte doma –, průmysl jako takový digitální není. Zvlášť co se týká mnohých výrobců, kteří pořád ještě zvedají telefon, aby někomu řekli, že potřebují zásilku poslat vzduchem nebo lodí. Stále je tu také přílišná spousta papírování. Jistěže, trendují buzzwordy jako AI, big data nebo digital chain supply officer – jenže ve skutečnosti to tak úplně nefunguje. Mám tedy pocit, že co bylo akcelerováno hlavně, je povědomí průmyslu jako celku o tom, že je nezbytné přesunout se do digitálu a z toho udělat prioritu. Mnohé firmy viděly, k čemu došlo v krizi právě kvůli tomu, že o to nevyvinuly snahu dřív. A tu chybu nehodlají opakovat.

Jak v návaznosti na současné dění vidíte budoucnost svého průmyslu za pět deset let?

Všechnu svou technologii a infrastrukturu máme vyladěnou právě podle toho, jak si představujeme budoucnost. Podle mého názoru je budoucností digitální krajina. A společnosti, které se na to nepřipraví, budou v nevýhodě a nebudou stíhat konkurenci. Koronavirus dramaticky změní prioritu dodavatelských řetězců kolem světa. Ať už udeří korona, nebo něco jiného, řekne to: To, co děláš, už nefunguje a musíš to teď velice rychle změnit. Pokud nebudete mít připravenou digitalizaci, tak se pak nedokážete pohnout z místa dostatečně rychle.

Aktuální vydání magazínu

Náš průmysl se bude muset měnit, bude muset reagovat a bude pro něj zásadní být agilní a svižný. A my jsme připraveni na to, abychom nejen takoví byli, ale abychom v tomto mohli pomáhat i klientům. To ovšem není pět deset let v budoucnosti – to je pro mě budoucnost vzdálená jeden, maximálně tři roky. Naše role je být ready na to, jak se bude svět měnit. A má vášeň spočívá v tom, mít správnou technologii, správné nástroje, zdroje i lidi a být na správných místech právě v závislosti na tom, jakou budoucnost očekáváme.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama