Z Brna se stala jedna z bašt evropského vesmírného výzkumu a výroby. Místní firmy propojené do inovačního clusteru získaly pozici významného dodavatele jak evropského vesmírného programu, tak soukromého sektoru, v jehož rámci se podílejí na komerčních letech.
S čím dál větším rozvojem technologií a klesajícími náklady na starty raket se rapidně mění i způsoby, jakými lze dosáhnout oběžné dráhy. A české firmy na jihu Moravy jsou u toho. Nemluvíme samozřejmě o nejpokročilejších vědeckých sondách ani o privátních kosmických lodích stárnoucích miliardářů. Na mysli máme novou inovativní éru vesmírného průmyslu, která má za cíl přinést co největší komerční využití pro běžné spotřebitele.
Co pro nás bylo dříve nemyslitelné, jako například internetové připojení v letadle, na zámořských lodích, v průmyslových oblastech či ve vysokých horách, se mění v běžnou realitu. Pravidla hry mění satelitní technologie, které jsou schopné obíhat na nižších oběžných drahách Země.
Jedná se o segment rostoucí (doslova) raketovou rychlostí a pro mladé firmy je reálné v něm uspět – na rozdíl od vývoje nosných raket vysílaných na geostacionární oběžnou dráhu, kde vládnou dlouhodobě zavedená jména.
Změny si všímá i Luděk Nechleba, ambasador společnosti Honeywell pro Českou republiku. „Dříve se vyráběl zcela jiný typ družic. Do vesmíru byly vyslány pouze jednotky kusů, které však byly navrženy tak, aby dokázaly ve vesmíru fungovat desítky let,“ popisuje, proč jsou dodnes na oběžné dráze provozuschopné družice, pro které firma vyrobila komponenty před téměř čtyřiceti lety.
„Nicméně dnes technologie zastarávají stále rychleji. V současnosti některé tyto kdysi velmi nákladné družice technologicky zaostávají i za zcela běžnými mobilními telefony,“ konstatuje Nechleba. Právě kategorie těchto družic otevřela trh, umožňující využívat i zkušenosti z leteckého průmyslu.
V brněnském výzkumném centru Honeywellu v současné době vyvíjejí například polohovací mechanismus pro optickou komunikaci mezi satelity, inerciální navigační systémy a řídicí a stabilizační systémy. Honeywell při výzkumu a výrobě spolupracuje nejen se všemi českými univerzitami, ale i v maximální možné míře zapojuje české firmy jako subdodavatele. Jednou z nich je i brněnské rodinná firma Pavla Sobotky Frentech Aerospace.
„Průběžně spolupracujeme již delší dobu a s rozvojem vesmírného průmyslu se naše spolupráce zintenzivnila. V minulosti jsme vyvíjeli například speciální aktuátory, které jsme u nás vyráběli a prováděli také některé testy. V současné době pracujeme na zabezpečení optické komunikace mezi satelity,“ pochvaluje si Sobotka.
Rozvoj středoevropského vesmírného programu právě v Brně přisazuje spolupráci místních firem a podpory jihomoravských veřejných institucí. „Vedle naší firmy se do vesmírných aktivit v Brně také ihned po vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury zapojila i firma L. K. Engineering v Brně, která se zabývá designem a analýzami. Později se objevily i další firmy a také Vysoké učení technické v Brně,“ rekapituluje.
„Všichni spolupracujeme, a pokud je to vhodné, řešíme i některé vesmírné projekty. Brno se stalo lákadlem i pro některé zahraniční firmy, které si zde založily své dceřiné společnosti,“ říká Pavel Sobotka, podle kterého má své zásluhy také brněnská hvězdárna a planetárium, která velmi aktivně podporuje vesmírné aktivity Brna.
