Pětice osmnáctiletých českých studentů se stala nejúspěšnějším evropským týmem v historii prestižní investiční soutěže americké ekonomické univerzity Wharton. Parta z pražského gymnázia Nový PORG obstála v konkurenci tří tisíc dvou set týmů z třiapadesáti zemí světa a ve finále Wharton Global High School Investment Competition obsadila třetí místo.
Za úspěchem českého týmu jsou desítky, ne-li stovky hodin práce ve volném čase. Analýzy firem, budování individuální investiční strategie, pilování prezentace mluvením do zdi, pročítání tlustých 10-K reportů… Pro pětici na prahu dospělosti je však výsledkem snažení kariérní boost, na který dosáhne jen málokdo. A možná i přátelství na celý život.
Mojmír Zálešák, Filip Hrubý, Herbert Janda, Jan Kubeš a Jonáš Machurek. Jména, která se v příštích letech rozhodně vyplatí sledovat. Také studenti, jimž se za poslední měsíce změnily životy k nepoznání.
„Pořád chodíme do školy a máme naše aktivity, ale přidaly se nabídky na stáže, rozhovory, podcasty, návštěvy a tak,“ říká kapitán úspěšného týmu Zálešák. „Já jsem se byl kdysi na olympiádě dětí a mládeže na lyžích, teď mi po úspěchu ve vzdělávací soutěži napsal olympijský výbor jestli nechci jít mluvit o sportu a vzdělávání,“ dodává Filip Hrubý. „Já dostal nabídku z London School of Economics,“ přidává se Jan Kubeš.
Zleva: Jan Kubeš, Mojmír Zálešák, Jonáš Machurek, Herbert Janda, Filip Hrubý
Pětice tak má po nedávné cestě do Filadelfie a zpátky poměrně napilno. Kubeše navíc čeká tento týden maturita. Ve svém nasazení však nepolevují. „Lidé si nás začali všímat a začali jsme toho trochu i využívat,“ usmívá se Zálešák. „Rádi bychom šířili finanční gramotnost mezi mladými lidmi v Česku,“ vysvětluje Herbert Janda.
Nově nabyté poznatky o perspektivních firmách na burze už skupina využila při budování vlastních portfolií. V oblasti investic nejde o žádné nováčky, dění na trzích se věnují několik let, zejména prostřednictvím svého spolku NPIS – Nový PORG Investment Society. Ten založil jejich starší spolužák Otakar Kořínek, který to před pár lety v soutěži Whartonu dotáhl do semifinále. U aktuálního ročníku pak asistoval v roli mentora. „My mu říkáme bůh, protože nás všechno naučil,“ směje se Hrubý.
Úkolem soutěžících v letošním investičním klání bylo sestavení strategie pro Petera Wang Hjemdahla, absolventa Whartonu a zakladatele společnosti rePurpose Global, která se vypořádává s plastovým odpadem. Každý tým měl k dispozici virtuálních sto tisíc dolarů na splnění dvou cílů: během pěti let vydělat deset tisíc dolarů navíc a během patnácti let vydělat dost na otevření vlastního studia na jógu. Z investičních instrumentů byly k dispozici akcie stovek firem z různých sektorů a státní dluhopisy.
Pražský tým vsadil na akcie, při sestavování strategie si členové rozdělili jednotlivé sektory a z každého vybrali dvě-tři nejperspektivnější firmy. Ty pak podrobili důkladné finanční analýze a vybrali osm společností, mezi které rozdělili klientovy fiktivní peníze. „Celé to bylo o tom, abychom strategii ušili Hjemdahlovi na míru. Takže jsme u firem pečlivě zkoumali ESG kritéria, dopad jejich činnosti na přírodu, řešení sociálních problémů… Byli jsme jeden z mála týmů, který tam moc nedával dluhopisy, ty nám v tu dobu nedávaly z hlediska výnosnosti smysl,“ popisuje Jonáš Machurek.
Tato strategie, prezentovaná během úvodních kol soutěže v reportech a videích, udělala na porotce dojem. Po úspěchu v semifinále si nadějné mladé investory začali všímat i profesionálové z oboru. Pětice absolvovala schůzky s šéfem pražské burzy Petrem Koblicem nebo odborníky z J&T Banky. S přípravou na finále, kde bylo potřeba strategii odprezentovat před zhruba sto padesáti lidmi, pomohl studentům například portfolio manažer fondu Metatron Capital Aleš Vávra.
„Koukl se na prezentaci a řekl, na co bychom se měli zaměřit a na co by se nás mohli porotci ptát. Když jsem se o profesionální pomoci bavil s kapitány ostatních týmů, zjistil jsem, že všem pomáhali profesoři z ekonomických sekcí jejich škol. My nic takového neměli, naši učitelé se financemi blíže nezabývají a o naší strategii s námi vůbec nediskutovali,“ uvádí Mojmír Zálešák.
Kapitán českého týmu však čerpal například ze zkušeností z letního kurzu na Harvardu, kde pochytil americký styl prezentování. U představování své investiční strategie se proto skupina „odvázala“ a šla na to s humorem. „Byla tam spousta vtipů na jógu, vzhledem k tomu že jsme se snažili vydělat na nové studio. A slovní hříčky, jelikož jsme Češi, tak třeba z checklistu byl czechlist,“ líčí Jan Kubeš.
Nic to však nemění na tom, že úspěch mladých Čechů byl těžce vydřený. „Já jsem s tím strávil devadesát hodin čistého času. A to je bez cesty do Ameriky a zpátky, na které jsme strávili prakticky pět dní,“ vypočítává Zálešák. „Za mě byly nejintenzivnější ty týdny před odjezdem. Každý den schůzka tak na dvě hodiny a pak nekonečné opakování scénáře v pokoji,“ vzpomíná Herbert Janda. „Ve škole jsme zůstávali tak do osmi a pak jsme si stejně pořád volali,“ doplňuje Filip Hrubý.
Když něco zní až moc dobře, tak tomu nesmím věřit.
I poslední volné hodiny před finále trávila pětice přípravou. Její program na osmihodinový let přes oceán vyplnilo čtení stovek stránek výročních reportů firem, ve snaze připravit se na všechny možné dotazy poroty ke konkrétním zainvestovaným firmám.
Vyplatilo se, mladí čeští investoři si z finále Wharton Global High School Investment Competition odnášejí bronz jako vůbec první evropský tým v historii. Překonala je pouze dvojice amerických středních škol, z nichž každá měla ve svém týmu o dva členy víc než Češi. „Naše přátelství vydrží díky soutěži navěky,“ nechal se v „pozápasové“ euforii slyšet Zálešák.
U setkání pár dní po finále už ze studentů emotivní vyjádření tolik nepadají a nahrazují je střízlivá hodnocení aktuální situace na trzích. Osmnáctiletí kluci působí dojmem ostřílených investorů ať už mluví o hrozící recesi, krizi v bankovním sektoru, boji s inflací či trendech v polovodičovém průmyslu. Poznatky o světě investic totiž nečerpají jen ze soutěží pro studenty, ale mají už za sebou i několik tvrdých lekcí z reálného světa.
„Kamarád hodně vydělal na jedné kryptoměně, my se toho chytli, ale pak hodnota jen klesala. Myslím, že jsme se díky tomu s Jonášem a Filipem hodně naučili, například neinvestovat do něčeho, čemu nerozumím,“ říká Herbert Janda.
„Když něco zní až moc dobře, tak tomu nesmím věřit. Také už vím, že se nemám vrhat do investic v regionech, kde působí faktory, co mohou fungování firmy totálně rozhodit. Jak jsem měl třeba předvídat, že v Číně zmizí Jack Ma… Další lekcí byl Exxon, kde se ukázalo, jak se vyplatí akcie držet a věřit ve fundament,“ přemítá Filip Hrubý.
Díky cenným lekcím jsou dnes z pětice středoškoláků dlouhodobí investoři zaměření na hodnotu, kteří nepodléhají pomíjivým výkyvům na burzách. „Myslím, že nikdo z nějaký day trader úplně není. Já sám jsem do investiční skupiny přišel proto, abych si udělal přehled o světě. Nikdy to pro mě nebylo o penězích nebo nějakém výdělku,“ uzavírá Jonáš Machurek.
