Dlouho byla usedlým doplňkem slavnostních kabátů a královských šatníků. Jenže brož má za sebou a nejspíš ještě před sebou mnohem dobrodružnější život. Začínala jako praktická spona a postupně se stala symbolem moci, diplomatickou zbraní, nositelkou skrytých zpráv i kontroverze. V roce 2026 se vrací v plné síle: na mola, červené koberce i pánská saka.
„Jsou zpět ve velkém stylu,“ prohlásil pro Financial Times viceprezident prestižní aukční síně Sotheby’s Frank Everett. Mluvil o brožích a hlásil rekordní prodeje, a to dokonce až o 25 procent vyšší u mužů. Chtějí je a nosí je kreativněji než kdy dřív.
Když americký herec Michael B. Jordan dorazil na 98. ročník Oscarů, na první pohled to vypadalo, že se rozhodl nechat šperky doma. Jenže právě v tom byl trik. Hvězdicová diamantová brož od Davida Yurmana byla umístěna na zátylku saka Louis Vuitton. Herec ten večer získal Oscara za hlavní roli ve filmu Hříšníci a jeho brož se stala jedním z nejzajímavějších módních komentářů večera.
Brože se vracejí neotřele, bez nostalgie a s jasným záměrem. Objevily se u značek Giorgio Armani, Tory Burch, Ralph Lauren, Ulla Johnson, Moschino nebo Simone Rocha. Najdeme je na klopě, šále, kapuci, svetru, pásku nebo zcela nečekaně na zádech saka.
Deník The Guardian letos trefně napsal, že brož „utekla z babiččiny šperkovnice“ a stala se doplňkem, který funguje nejlépe tehdy, když je něčím nečekaný: velikostí, umístěním nebo množstvím. Dokonce má být jedním z hlavních mužských i ženských šperkařských trendů podzimu a zimy 2026.
Důležité zároveň není jen to, jak vypadá, ale i to, kde se objeví. Její historie je přitom mnohem starší než představa elegantní dámy v kostýmku. Brože navíc nikdy nebyly úplně nevinné. Mají svůj vlastní jazyk, kterým více či méně tajně komunikují, a jejich poselství zůstává čitelné i po mnoha letech.
Nejdražší brož
V roce 2013 představil britský klenotnický dům Graff Diamonds jednu z nejdražších broží historie. Paví brož, odhalená na veletrhu TEFAF v Maastrichtu, měla hodnotu sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun) a obsahovala 1305 diamantů. Dominantou šperku byl mimořádně vzácný modrý diamant ve tvaru hrušky.
Samotná konstrukce brože zabrala stovky hodin práce. Graff použil bílé, modré, růžové, oranžové i žluté diamanty, aby vytvořil efekt pavího ocasu v plném rozpětí.
Zatímco většina luxusních šperků se do té doby pohybovala v řádu jednotek milionů dolarů, Graff posunul hranici na devíticifernou částku. Paví brož se stala jedním z nejikoničtějších šperků jednadvacátého století, kvůli astronomické ceně i kvůli posunu luxusního průmyslu od elegance k demonstraci absolutního bohatství.
Nejvýznamnější brož
V historii luxusu existuje jen několik kamenů, které změnily svět šperkařství, a Cullinan Diamond je bezkonkurenčně největším z nich. Diamant objevený v roce 1905 v Jižní Africe vážil rekordních 3106 karátů, tedy přibližně 621 gramů. Britská monarchie z něj následně vytvořila sérii ikonických klenotů, které se staly symbolem královské moci i impéria na vrcholu jeho síly.
Jedním z nejvýznamnějších kusů je brož vytvořená v roce 1911 pro královnu Mary. Dominantou šperku je srdcově broušený diamant zasazený do platinového rámu osázeného menšími diamanty. Brož byla součástí slavné kolekce Delhi Durbar Jewellery, vytvořené při příležitosti korunovačních oslav britské monarchie v Indii.
Po smrti královny Mary přešel šperk v roce 1953 do vlastnictví královny Alžběty II., která brož nosila během státních návštěv, diplomatických jednání i klíčových momentů své sedmdesátileté vlády. Do centra pozornosti se brož znovu dostala při korunovaci královny Camilly, která ji od té doby rovněž nosí.
Brož jako politické vyjádření
Na začátku dvacátého století bojovaly ženy-sufražetky za svá práva i prostřednictvím detailů, které na první pohled působily elegantně a nenápadně. Jedním z nejsilnějších symbolů ženské revoluce se staly šperky.
Pracovaly především se zelenou, bílou a fialovou barvou. Zelená představovala naději, bílá čistotu a fialová důstojnost a svobodu. Tyto barvy se objevovaly na šerpách, kloboucích i špercích, přičemž právě šperky se staly nejsofistikovanější formou komunikace. Ženy mohly svou podporu hnutí vyjádřit elegantně, beze slov a zároveň bez rizika okamžité společenské ostrakizace.
V době, kdy ženy neměly volební právo, měla brož politický význam. Mezi nejikoničtější kusy patřily brože zdobené ametysty, perlami a zelenými kameny, nejčastěji peridoty nebo smaragdy. Luxusní londýnské domy tehdy začaly vytvářet kolekce inspirované právě sufražetskými barvami. Dokonce i slavný klenotnický dům Mappin & Webb vydal v roce 1908 speciální katalog šperků v těchto odstínech.
Ukradená brož
Tato brož vznikla kolem roku 1855 během vlády Napoleona III. a rychle se stala jedním z nejokázalejších symbolů francouzského císařského luxusu. Šperk byl původně diamantovou ozdobou pásu pro světovou výstavu Exposition Universelle v Paříži a později byl přetvořen do podoby monumentální brože, kterou nosila císařovna Evženie de Montijo.
Evženie byla považována za jednu z nejvlivnějších módních ikon devatenáctého století a její šperky byly ukázkou bohatství Druhého francouzského císařství. Právě tato brož ve tvaru mašle se stala příkladem tehdejší posedlosti diamanty, monumentálními proporcemi a aristokratickou teatralitou. Šperk byl po desetiletí součástí kolekce Louvru a patřil mezi nejznámější exponáty Galerie d’Apollon, kde jsou vystaveny francouzské korunovační klenoty.
V říjnu 2025 se brož znovu dostala na titulní stránky světových médií, když byla ukradena během spektakulární sedmiminutové loupeže v pařížském Louvru. Hodnota celé krádeže byla odhadnuta na více než 76 milionů liber (2,1 miliardy korun). Případ okamžitě vyvolal debatu o bezpečnosti největších světových muzeí i o rostoucím černém trhu s historickými šperky.
Bro brooches
Jestli je někdo, kdo má rád brože, pak je to americký herec Adrien Brody. Na klopě saka při jeho veřejných vystoupeních nesmí chybět. Stal se tak jednou z hlavních tváří renesance takzvaných „bro brooches“, tedy extravagantních broží nošených muži na červeném koberci. „Lákadlem brože je, že dokáže říct, co chce nositel vyjádřit,“ řekla stylistka Harriet Chunu-McClatchey pro Natural Diamonds.
Na klopě smokingu na Oscarech vynesl Brody monumentální brož Ulysses od designérky Elsy Jin. Šperk působil spíš jako futuristická umělecká instalace. Dynamická titanová konstrukce osazená safírem a více než tisícovkou diamantů, vážící 85 gramů, připomínala rozvířené peří, kovovou vlnu nebo zachycený pohyb ve vzduchu.
Šperk vznikl jako osobní pocta období, které Elsa Jin strávila v Itálii a které zásadně formovalo její estetické cítění i tvůrčí jazyk. Sama návrhářka označuje Ulysses za dílo inspirované pocitem návratu domů a nostalgie. A Adrien Brody se tak definitivně zařadil mezi muže, kteří mění význam brože v současné módě. Z kdysi aristokratického detailu se stává silný osobní prvek a možná i nejvýraznější šperkařský trend mezi muži na červeném koberci.
Nejstarší brož
Kořeny broží sahají hluboko do historie, až do období doby bronzové. Předchůdcem dnešních ozdobných broží byla takzvaná fibula, tedy kovový spínací prvek, který lidé používali k upevnění oděvu. Nešlo primárně o šperk v dnešním slova smyslu, ale spíše o praktickou součást každodenního oblékání.
Například tato antická římská bronzová fibula vypráví příběh starý téměř dva tisíce let. Fibula ve tvaru páva ukazuje, že i předměty každodenní potřeby mohly být v době římské říše malými uměleckými díly. Elegantně modelovaný pták je zachycen z profilu, řemeslná preciznost je patrná zejména v detailech peří. Zadní strana fibuly zůstává jednoduchá a funkční, dochoval se držák jehlice i původní mechanismus, samotná jehlice už ale chybí.
Carská brož
Tento kousek patří k nejvýraznějším šperkům spojeným s poslední ruskou carskou dynastií. Jednou z nejopulentnějších broží spojených s dynastií Romanovců byla safírová brož velkokněžny Alexandry Josifovny, manželky velkoknížete Konstantina Nikolajeviče. Do Ruska přišla jako princezna Sasko-Altenburská po svatbě v roce 1848 a rychle se stala součástí okázalého světa petrohradského dvora.
Centrem šperku byl mimořádný cejlonský safír broušený do hladkého kabošonu, obklopený 23 velkými diamanty. Alexandra Josifovna nosila tento drahokam po desetiletí jako brož a stal se jedním z jejích charakteristických šperků až do její smrti v roce 1911. Brož dokonale vystihovala estetiku Romanovců: monumentální drahé kameny, aristokratická okázalost a fascinace šperky jako symbolem moci i dynastického postavení.
Po smrti velkokněžny byl šperk převeden do carského kabinetu, ale po revoluci roku 1917 jeho stopa mizí. Po polovině dvacátých let se safírová brož ztratila neznámo kde, pravděpodobně byla prodána do zahraničí nebo rozebrána během rozsáhlého rozprodeje imperiálních pokladů sovětským režimem. Patří tak k legendárním ztraceným šperkům Romanovců, kolem nichž dodnes panuje aura tajemství.
