Nákup Slacku společnostní Salesforce přišel minulý týden jako rána z čistého nebe. Analytik společnosti Colours of Data Tomáš Mátl pro Forbes v komentáři vysvětluje, jaké může mít tahle akvizice důsledky a proč Marc Benioff na nákupy vůbec vyrazil.
Pokaždé, když už mám dojem, že nás rok 2020 nemůže ničím překvapit, přijde další šokující zpráva. Prvního prosince Salesforce, americký poskytovatel podnikového softwaru, koupil Slack. Platformu, která redefinovala firemní komunikaci a ukázala, jak by mohl vypadat konec e-mailu.
Hodnota transakce je 27,7 miliardy dolarů, z nichž bude 97 procent zaplaceno v hotovosti a zbytek v akciích. Jedná se tedy o největší akvizici Salesforce v historii. Překonává i prodej LinkedInu Microsoftu v roce 2016 za necelých 27 miliard.
Co touto akvizicí Salesforce sleduje? Zvláště poté, co zakladatel Marc Benioff na konci léta oznámil investorům, že doba akvizicím nepřeje?
Benioff je podobně jako Bill Gates nebo Steve Jobs velký vizionář. A Slack skvěle zapadá do jeho strategie dále rozvíjet existující platformu CRM služeb do podoby, která překoná stávající nabídku gigantů typu Microsoft nebo Oracle.
Jak k tomu všemu došlo?
Pojďme si připomenout, jak začala cesta Slacku zakončená touto úspěšnou akvizicí. Od roku 2009 firma pod názvem Tiny Speck vyvíjela multiplayerovou hru Glitch. Ta se dostala na trh v roce 2011, ale nepodařilo se jí získat dostatečný počet hráčů, a tak byl její vývoj po roce ukončen.
Tomáš Mátl | Foto Jan Strouhal
Ještě předtím si však tým vedený Stewartem Butterfieldem všiml, že hráči rádi používají komunikační systém zabudovaný ve hře, který tam programátoři vyvinuli pro vzájemnou spolupráci. V roce 2015, již pod názvem Slack, dobyla tato platforma srdce uživatelů a vynesla Slacku hodnotu dvou miliard dolarů.
Slack svůj produkt nabízel jako „operační systém enterprise prostředí“. Od počátku budoval snadnou propojitelnost se všemi možnými podnikovými systémy. Ta umožňuje rychlé šíření informací hierarchickými organizacemi, real-time notifikace z důležitých systémů a výrazně usnadňuje komunikaci při rozsáhlých a komplexních projektech.
Příkladem může být třeba projekt NASA Jet Propulsion Laboratory nebo český projekt Covid19cz.cz spojující jednotlivce a IT firmy se zájmem o řešení jarní covidové krize.
Naproti tomu Salesforce se brzy po svém vzniku stal lídrem mezi CRM produkty. Akvizice Mulesoftu za sedm miliard v roce 2018 firmě zajistila kontrolu nad řízením podnikových procesů. O rok později firma koupila za 15 miliard i vizualizační software Tableau s vizí, že výsledky zpracování dat, analytiky a analytických modelů budou automatizovaně nastavovat a měnit parametry procesů a činností tak, aby data co nejrychleji a nejlépe sloužila.
Salesforce má tak za sebou řadu úspěšných akvizic a téměř všechny se týkaly systémů, které pracovaly se strukturovanými daty. Slack – jako komunikační platforma – generuje data nestrukturovaná. Jsou to většinou zprávy, dokumenty, obrázky, video nebo audio streamy, které jeho uživatelé navzájem sdílejí nebo které přes Slack získávají z připojených systémů.
To je z pohledu vývoje produktu úplně jiná disciplína. Možná proto Salesforce v získání své vlastní platformy v minulosti několikrát neuspěl. Marc Benioff nejprve propásl možnost koupit Yammer, když ho za přibližně miliardu získal Microsoft a poté se pokoušel vyvinout vlastní nástroj Chatter.
Ani ten však úspěch nepřinesl; jako hlavní důvod se udává rozdílná filozofie vývoje tehdejšího Salesforce – vlastně databázového systému a komunikačního nástroje. Je vidět, že svého snu se Benioff nevzdal. Jen jeho splnění trvalo dekádu a stálo mnoho peněz. Se Slackem teď konečně získává dlouho očekávanou funkčnost.
Pro Slack přitom tato akvizice připomíná vysvobození. V posledních letech sváděl těžký boj hlavně s Microsoftem a jejich komunikačním nástrojem Teams. Ten je uživatelům k dispozici jako součást platformy Office 365 a dnes dosáhl počtu 115 milionů uživatelů denně.
To je skoro desetkrát více, než má Slack, který používá asi 15 milionů uživatelů, z nichž 140 tisíc si platí prémiovou verzi. Spojení se Salesforce je proto pro firmu klíčové. Mají dnes zhruba 90 procent zákazníků společných. Proto vytvoří velmi silnou protiváhu právě Microsoftu a dalším korporátním hegemonům, jako jsou Oracle, SAP či Adobe.
Co bude dál?
Investoři zatím celou transakci hodnotí zdrženlivě. Je zřejmé, že Salesforce se nebojí ukázat, že ví, co chce, a je připraven za to zaplatit. Po oznámení cena jeho akcií nicméně klesla o 16 procent, což představuje 18 miliard dolarů v hodnotě firmy. Zatímco akcie Slacku vyskočily o 25 procent vzhůru.
Salesforce je však dostatečně silný na to, aby si mohl dovolit soustředit se na dlouhodobé cíle. Benioff se nijak netají tím, že jeho cílem je porazit Microsoft nebo aspoň dosáhnout tržní kapitalizace jednoho bilionu dolarů.
K tomu se potřebuje dostat do dalších oblastí korporátní systémové podpory – jít Microsoftu i dalším po krku. Mnozí analytici předpokládají, že dalším krokem bude akvizice UCaaS nebo Boxu.
Trochu ve stínu stávající transakce zároveň zůstalo oznámení, že Salesforce spouští takzvanou Hyperforce – službu, která umožní provozovat Salesforce na jiném veřejném cloudu, například AWS nebo Azure. To je další krok, který má dostat firmu mezi největší společnosti současného businessu.
Co to vše bude znamenat pro dnešní nadšené a velmi loajální uživatele Slacku, se teprve uvidí. Je pravděpodobné, že Salesforce bude rozvíjet oba produkty samostatně s tím, že posílí integrační vazby na existující komponenty Salesforce prostředí.
Salesforce a Slack už ostatně řadu let fungují v partnerském módu a tak jejich spojení, doufejme, nebude znamenat zásadní zemětřesení pro nejoblíbenější komunikační platformu dneška.
