„V Česku máme několik finančně-technologických firem, které mají velkou šanci etablovat se na globálním trhu. Některé se mohou stát součástí digitální finanční platformy, která nabídne lepší služby než tradiční banka,“ říká CEO České fintech asociace Maria Staszkiewicz. „To už se ostatně i děje,“ dodává.
Mluví o firmách, jako jsou Resistant AI, Twisto, BudgetBakers nebo Dateio. O českých finančních startupech, které už zaujaly i velké zahraniční investory a které i v těžce regulovaném prostředí vydupaly ze země velmi zajímavý byznys na poli digitálních financí.
„Ale v Česku jsou i další progresivní technologické firmy, které se snaží zavádět inovace ve finančním sektoru. Jsou jich nižší stovky a jejich aktivity jsou rozkročené hodně do široka, od kryptoaktiv až po cyber security a B2B projekty dodávající infrastrukturu bankám či e-commerce společnostem,“ popisuje Maria Staszkiewicz, která kromě České fintech asociace vede i Evropskou asociaci pro digitální finance.
Jak je na tom český fintech?
Slovo fintech je pro mě trochu zavádějící. Je vnímáno jako jakýsi protipól k tradičním finančním institucím a ten pohled není úplně správný. Digitalizovat musí všichni, pochopila to už většina bank a pojišťoven, celý sektor potřebuje moderní služby, takže raději mluvím o digitálních financích.
Mladých firem, které poskytují digitální finanční služby, je v Česku celá řada. Hodně jich působí v oblasti platebních služeb, početné jsou projekty v oblasti řízení osobních financí či podpory financování malých a středních podniků jako přímí konkurenti tradičních hráčů. Část firem ale postavila svůj byznys přímo na tom, že pomáhají bankám s digitalizací. Poměrně silná je i skupina firem, které poskytují služby spojené s kryptoaktivy.
Které služby se díky technologiím rozvíjejí nejrychleji?
V platebních službách je teď asi nejpopulárnější model „buy now, pay later“, jakási alternativa pro kreditní karty, která zjednodušuje nakupování na internetu. Umožňuje odložené platby a usnadňuje případné vrácení nákupu. V této oblasti působí snad největší ikona českého fintechu, firma Twisto, ale vznikají i další projekty a podobné služby chtějí brzy nabízet i tradiční poskytovatelé, jako je například Mastercard. Velký zájem zahraničních investorů vzbudily také české projekty, které se věnují řízení osobních financí nebo bezpečnosti finančních systémů.
Mluvila jste i o podpoře malých a středních podniků. Jak jim technologie můžou pomoci s financováním?
Vzniká stále víc platforem, které propojují malé a střední podniky s retailovými investory a umožňují třeba přímé investice do faktur. Tyto projekty spolu s rozhýbáním kapitálového trhu česká ekonomika nutně potřebuje. Malé a střední firmy se často potýkají nejen s nedostatkem zdrojů pro provozní financování, ale také financí pro vlastní modernizaci.
Velmi populární jsou investice do kryptoměn, zajímá blockchain české fintechy?
Blockchain zajímá nejen české startupy, i větší firmy se už delší dobu dívají na možnosti, které přináší decentralizované technologie. A ty je potřeba odlišit od kryptoměn, které jsou často jen nástrojem finanční spekulace a pro nezkušeného investora mohou znamenat velké riziko bez jasné přidané hodnoty.
I proto je nutné tuto oblast regulovat a nastavit mantinely. Na evropské úrovni už se připravuje regulace, která by měla pravidla pro emise a obchodování s kryptoaktivy nastavit. Je velmi pravděpodobné, že její projednávání připadne na české předsednictví.
Jak může regulace zamávat trhem s kryptoaktivy?
Může to ovlivnit spoustu současných investic a projektů. Ty se dnes pohybují v neregulovaném prostředí nebo šedé zóně, ale v budoucnu budou muset splňovat přísné podmínky pro ochranu spotřebitele, reklamní sdělení, řízení rizik nebo vnitřní procesy. Nejsem si jistá tím, že všichni dnešní nadšení investoři do kryptoprojektů s touto zásadní změnou pravidel počítají. Pro některé to může být i smrtící záležitost, protože jejich byznys se jim už nebude vyplácet. Jsem proto opatrná v hodnocení úspěšnosti některých, dnes lákavě vypadajících projektů.
Takže regulace trhu uškodí?
Ne, naopak, pokud bude napsaná dobře, může svět kryptoaktiv přiblížit mnohem většímu počtu lidí, protože budou jasná pravidla a zvýší se bezpečnost investování. Už nepůjde jen převážně o spekulace pro ty, kteří si chtějí hrát na kryptoměnovém trhu. Blockchain má mnohem větší potenciál, nejen ve finančním sektoru.
Chytré kontrakty pomohou s automatizací transakcí, decentralizace sníží náklady na poskytování finančních služeb a digitalizace aktiv, takzvaná tokenizace otevře úplně nové trhy a obchodní modely. „Krypto“ neznamená automaticky něco nebezpečného. Ta část trhu, která není založená čistě na spekulaci a vidí ten obrovský potenciál, regulaci vítá.
Jak pravidla nebo naopak jejich absence ovlivňují současné české fintech firmy?
Řada lidí si hodně slibovala od evropské směrnice PSD2, která zavedla myšlenku otevřeného bankovnictví. Očekávaní rychlé a zásadní revoluce na poli financí se ale úplně nenaplnilo. Chybí jednotný standard pro přístup třetích stran k finančním datům na platebních účtech, některé cesty zůstávají nadále uzavřeny. Chystaná revize směrnice o platebních službách a nový rámec pro otevřené finance na evropské úrovní snad některé překážky odstraní.
České prostředí startupům prospívá, nebo je spíš brzdí?
Bohužel spíš to druhé. ČNB svým konzervativním postojem brání aktivní podpoře inovací, které by údajně vytvářelo nerovné tržní podmínky. Ale opak je pravdou. Dokazují to státy, které vytváří speciální nástroje na podporu inovací ve financích, jako jsou takzvané regulatorní sandboxy nebo experimentální doložky. Díky nim vzniká zdravá konkurence a zákazníkům se dostává lepších služeb.
ČNB se takovým výjimkám velmi brání s tím, že nechce nikoho zvýhodňovat. V kombinaci se zdlouhavým licenčním řízením a chybějícím jasným výkladům předpisů v kontextu nových technologií tady vzniká prostředí, kvůli kterému firmy začínají přemýšlet o tom, že založí pobočku v zahraničí nebo že z Česka rovnou odejdou.
Funguje v Česku spolupráce mezi mladými firmami a tradičními institucemi?
Řada firem pracuje na zakázku pro pro velké banky a pojišťovny, takže s nimi spolupracují a díky nim existují. Pak jsou fintechy, které se snaží přinést na český trh levnější, rychlejší a modernější služby, a tím pádem velkým domům konkurují. Ale obecně je trendem spíš spolupracovat než proti sobě bojovat, protože spolupráce může být výhodná pro obě strany. Banky mohou využít startupy jako laboratoře a dostat se díky nim ke službám, jejichž vývoj by je stál spoustu peněz a času.
Fintechům zase mohou banky a pojišťovny rychle dodat větší zákaznickou základnu, kterou by samy pro svůj produkt získaly jen těžko. Řada bank se snaží do takových firem vstoupit investičně, ale je otázka, jestli cílí hlavně na rozšíření portfolia služeb nebo jim jde o to, aby zpomalily možnou konkurenci. To teprve uvidíme. Každopádně s financováním projektů mladé firmy většinou problém nemají, zatím je u nás spíš přebytek dostupných financí – venture capital fondy pořád hledají zajímavé startupy, do kterých by mohly investovat.
Jak si představujete digitální finance za pět nebo deset let?
Posílí automatizace a decentralizace. Finanční služby, jejich poskytování a dohled nad nimi budou realizovaný prostřednictvím programů a aplikací. V jejich kódech budou zapsána pravidla fungování služby a kontrola jejich kvality či souladu s právními předpisy bude probíhat přímo v okamžiku jejich poskytnutí.
Výrazně oslabí role prostředníka mezi poskytovatelem služby a konzumentem – budeme mít mnohem víc virtuálních poboček a mnohem víc práce se přesune a do virtuálního světa.
Nejvýraznějším projevem automatizace jsou dnes embedded, neboli vložené finance. Placení, úvěrování a další finanční činnosti nejsou samostatnou aktivitou, ale „neviditelnou“ součástí hlavní služby. Nezdá se proto, že by v nejbližší době vznikla nějaká super app, z jejíž úrovně bychom spravovali veškeré naše online aktivity.
Navíc, nedávný výpadek Facebooku ukázal, že není nejlepší nápad mít úplně všechny služby na jedné platformě. Platformizace je nicméně jasný trend – BigTech společnosti přidávají finanční služby do svého portfolia. Je to zároveň výzva pro banky a tradiční finanční instituce, které naopak k portfóliu čím dál levnějších finančních služeb mohou chtít postupně přidávat jiné, nefinanční služby.
