Svojí rozlohou je rozvojové území kolem bývalého nádraží v pražských Bubnech jen o něco menší než Staré Město a naopak větší než brownfieldy na žižkovském nákladovém nádraží a Rohanském ostrově dohromady. Na klíčovém stodesetihektarovém pražském brownfieldu mezi Holešovicemi a Letnou by mělo v budoucnu najít bydlení asi 26 tisíc obyvatel a vzniknout tam mají pracovní místa pro pětadvacet tisíc lidí.
Dlouho očekávaná výstavba by přitom mohla začít už za tři roky. Několikaletá příprava území pro velkolepou zástavbu se totiž dostala do finální fáze. K budoucí podobě území se teď může až do 6. dubna vyjadřovat veřejnost a po vypořádání všech připomínek může být do roka schválená změna územního plánu.
To znamená odblokování rozvoje jednoho z největších pražských brownfieldů. Budoucnost Bubnů jako nového centra Prahy se přitom řeší už od roku 1991.
Podle územní studie má být nová čtvrť spojnicí mezi Letnou a Holešovicemi, které nyní bývalý nádražní areál odděluje neprostupnou bariérou. Obytné domy budou zejména u parku ve středu území. Okolo Argentinské ulice mají vzniknout převážně administrativní budovy.
U nádraží Bubny a Holešovice vzniknou náměstí a u stanice metra C Nádraží Holešovice jsou naplánovány výškové budovy.
Urbanistická studie Bubny-Zátory | Zdroj IPR
Hlavním pojítkem mezi Holešovicemi a Letnou a zároveň zeleným koridorem propojeným se Stromovkou má být velký šestihektarový centrální park. Kousek od železniční stanice u Vltavské je v plánu také velké obchodní centrum.
Na pozemcích města mají vzniknout například školy a městem založená Pražská developerská společnost v nové čtvrti postaví blok domů s dostupnými obecními byty. Pozemky v území vlastní několik subjektů.
Velká část patří společnosti Bubny development, respektive CPI Property Group Radovana Vítka, která si Bubny stanovila vedle brněnského areálu Nová Zbrojovka za hlavní předmět developmentu skupiny. Dalším velkým vlastníkem je EP Real Estate spadající pod Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Investice chystá také Skanska, která plánuje na severu území velký projekt Port 7.
Podle odhadů pražského Institutu plánování a rozvoje se celkové investice soukromých investorů, města i státu do celého území Bubny-Zátory mohou pohybovat v nižších stovkách miliard korun. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka bude celá čtvrť kompletně hotová zhruba za třicet let.
Pohled na novou čtvrť od severu k jihu | Vizualizace IPR
„I v tomto území uplatníme nová pravidla pro developery, kteří do veřejné vybavenosti a dostupného bydlení investují přes tři miliardy korun. To nám umožní stavět infrastrukturu a zázemí pro obyvatele, což ve finále urychlí výstavbu na největší nevyužívané lokalitě,“ dodává Hlaváček.
Důležitou součástí nové čtvrti a novou výkladní skříní Prahy má být budova Vltavské filharmonie, která by měla v budoucnu stát na holešovickém břehu nad stanicí metra Vltavská. O tom, jak bude stavba vypadat, se rozhodne na přelomu dubna a května. Právě tehdy má skončit architektonická soutěž, kterou Praha vyhlásila loni v srpnu.
Své návrhy nyní připravuje dvacítka věhlasných světových i českých architektonických ateliérů. Jsou mezi nimi například studia Bjarke Ingels Group, Sou Fujimoto Architects, ALA Architects + Opočenský Valouch, Foster + Partners, Ateliers Jean Nouvel, Diller Scofidio + Renfro nebo David Chipperfield Architects.
Stavět chce Praha spolu se státem začít v roce 2027 a dokončení filharmonie je zatím plánováno na rok 2031. Nová koncertní hala bude mít tři sály se špičkovou akustikou, největší pojme 1800 lidí.
Stavební náklady město při vyhlášení soutěže odhadovalo na 4,9 miliardy korun. Když se připočítají výdaje na přípravu projektu a architektonickou soutěž, vyjde celková cena kolem šesti miliard korun. Kvůli zdražování stavebních prací a materiálů však bude cena nakonec pravděpodobně vyšší.
Město už počítá s tím, že bude muset rozpočet aktualizovat. Na financování se mají kromě města a státu podílet i Češi v rámci veřejné sbírky a Praha chce oslovit i nejbohatší Čechy a velké firmy.
