Kola českého byznysu se nezastavila ani v roce, ve kterém se naplnily prakticky všechny černé scénáře včetně těch, které si před pár lety dokázal představit jen málokdo.
Radovan Vítek si pořídil realitní společnost Immofinanz, Pavel Tykač kus ČEZ, skupina PPF získala zbytek O2 a zbavila se třetiny provozovatele sítí CETIN group. Rohlík si uprostřed výplachu na kapitálových trzích došel pro více než pět miliard.
Čuprova firma už není jediným českým jednorožcem, jelikož na valuaci přesahující miliardu dolarů vyrostla po letošní kapitálové injekci také softwarová firma Productboard. A na status jednorožce aspiruje také česko-kanadský správce firemních dat Ataccama, který letos získal investici v hodnotě přes 3,5 miliardy korun.
To všechno ve velmi těžkých časech. Přitom ještě koncem loňska předpovídali i největší skeptici letošní inflaci na maximálně šest procent s tím, že do konce roku klesne někam ke třem. Pandemie konečně odeznívala, zasekané dodavatelské řetězce se rozhýbaly a firmy se začaly těšit na návrat do normálu.
Pak však Rusko v Evropě rozpoutalo největší konflikt od druhé světové války, dosavadní geopolitický status quo se zhroutil a naplno se rozjela energetická krize.
„Růst cen napříč všemi odvětvími překonal desetileté rekordy a s výjimkou energetických komodit došlo k propadu prakticky všech tříd investičních aktiv – akcií, dluhopisů, drahých kovů a kryptoměn,“ bilancuje analytik Portu Marek Malina. Valuační bubliny splaskly, akciové indexy zčervenaly a i investiční titán Warren Buffett letos dokázal portfolio zhodnotit pouze o jednotky procent.
V českém byznysu však bylo poměrně živo. A to celý rok. Těsně před jeho koncem se o to postaral Seznam, když oznámil koupi firmy Borgis, která vydává deník Právo a dodává obsah zpravodajskému webu Novinky.cz. Seznam vlastnil třetinu akcií Borgisu už od roku 2013, definitivní spojení obou firem nyní posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Na mediálním trhu v tomto roce poutal pozornost také magnát Michal Voráček, který koupil slovenskou zpravodajskou televizi TA3.
O největší dealy se však postarala hlavně skupina PPF. Loni se její vedení rozhodlo, že si pořídí celou společnost O2, dokoupí její akcie za zhruba třináct miliard korun a stáhne je z burzy.
PPF zrychleným odkupem akcií od vybrané skupiny investorů nejdřív navýšila svůj podíl v O2 na více než devadesát procent a posléze vytěsnila i zbývající akcionáře. PPF přes svou dceřinou firmu CME převzala také chorvatskou televizní společnost RTL Hrvatska a získala tak aktiva v hodnotě přes 1,2 miliardy korun.
Mezitím se PPF zbavila třiceti procent v telekomunikační firmě CETIN Group, které získala singapurská investiční společnost GIC v přepočtu za zhruba 34 miliard korun. Transakci dokončila v březnu.
O největší český deal (nepočítáme-li převzetí Avastu americkým Nortonem za téměř 7,4 miliardy dolarů) se v tomto roce postaral miliardář Radovan Vítek. Jeho CPI Property Group ovládla rakouskou realitní společnost Immofinanz, ve které nyní drží 76,9 procenta akcií.
Poradenská společnost PwC vyčíslila hodnotu transakce na více než sedmdesát miliard korun. Immofinanz se pak v září, už pod křídly CPI, zbavila 53 maloobchodních nemovitostí ve střední a východní Evropě v hodnotě téměř osm miliard korun.
K další významné transakci mělo dojít v energetickém sektoru, německá společnost RWE zahájila na jaře prodej svých šesti zásobníků plynu v Česku, od kterého si slibovala zisk v přepočtu přes dvanáct miliard korun. Když však z dealu vycouval ČEZ a mezi zájemci zůstal pouze holding EPH Daniela Křetínského, RWE prodej pozastavila.
O menší rošádu na energetickém trhu se místo toho postaral miliardář Pavel Tykač, který si přes svou firmu Belviport koupil procento akcií ČEZ za zhruba 4,3 miliardy korun.
Vzhledem k aktuální situaci byli letos kromě energetiků při chuti i zbrojaři. Zřejmě největší zářez se povedl skupině Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada, který odkoupil sedmdesát procent předního evropského výrobce malorážové munice.
Ani CSG, ani italská společnost Fiocchi Munizioni nechtěly cenu transakce komentovat, může však jít o největší zahraniční investici nejen v historii skupiny, ale i celého českého obranného průmyslu.
Další masivní zbrojařský deal se postupně rýsuje od léta, kdy vláda rozhodla o pořízení amerických bojových letounů F-35 Lightning. Ministerstvo obrany chce čtyřiadvacet letadel, která by měla nahradit švédské Gripeny. Experti odhadují cenu takové zakázky na vyšší desítky miliard, tedy nejspíš jako nejdražší armádní nákup moderní historie. V říjnu zástupci české vlády vedli ve Spojených státech první ostrá jednání o možném nákupu.
V roce 2022 se dařilo i bankám, které těžily z vysokých úrokových sazeb ČNB. V prvním pololetí vydělaly přes 54 miliard korun, což je výrazně více než v předchozích letech.
Sberbank CZ, dcera největší ruské banky Sberbank, skončila po invazi na Ukrajinu v likvidaci. A Expobank CZ, která měla rovněž vazby na Rusko, změnila vlastníka, od září patří Bance Creditas. Letos také definitivně zanikla Equa bank, která se v polovině listopadu spojila s Raiffeisenbank.
Navzdory krizi si přední české startupy v tomto roce sáhly na rekordní investice. Productboard Huberta Palána získal v přepočtu přes 2,8 miliardy korun a stal se tak druhým tuzemským jednorožcem – privátní firmou s valuací vyšší než jedna miliarda dolarů. Investiční kolo do českého startupu vedly dva významné americké fondy, Dragoneer Investment Group ze San Francisca a Tiger Global Management z New Yorku.
Významnou injekci získala také technologická firma Ataccama spravující firemní data. Výměnou za minoritní podíl od globálního fondu Bain Capital Tech Opportunities si přišla v přepočtu na 3,6 miliardy korun a také aspiruje na titul jednorožce. Nejvíc však naraisoval první tuzemský jednorožec Rohlík, který si došel pro 5,4 miliardy korun.
Rohlík v prosinci přeskládal své vedení. Do čela české pobočky se postavil Martin Beháň, který dříve pracoval pro Tesco nebo Kaufland. Vystřídal Olina Nováka, který nově rozšířil vedení celé skupiny. Zakladatel a výkonný ředitel Rohlik Group Tomáš Čupr se chce více věnovat rozvoji a strategickým projektům skupiny.
Největším personálním překvapením roku 2022 byl však náhlý odchod architekta letitého růstu největšího tuzemského e-shopu Alza.cz. V polovině srpna jej opustil Tomáš Havryluk, který v Alze strávil patnáct let, z toho posledních devět jako místopředseda představenstva. Z této pozice dokázal zvednout její obrat z devíti miliard korun na loňských čtyřicet pět.
Překvapení přišlo i z PPF, v půlce června nahradil Ladislava Bartoníčka v čele skupiny dlouholetý spolupracovník Petra Kellnera Jiří Šmejc. S novou pozicí získal také předkupní právo na odkup až desetiprocentního podílu v PPF, který by z něj mohl udělat jednoho z nejbohatších Čechů.
PPF chce pod Šmejcovým vedením přesunout těžiště investic do Evropy. Z Ruska skupina odešla a chce postupně prodat Home Credit v Číně.
