Její podnik patří mezi ty nejpopulárnější v centru metropole. Na vavřínech ale Bára Karpíšková rozhodně neusíná, její motivací je neustále se zlepšovat a nabízet zákazníkům nejen skvělé jídlo, pití a servis, ale také své hodnoty.

Inspiraci pro své podnikání si přinesla z milované Kodaně, kam jezdí často. V poslední době ji ale v Dánsku překvapil tamní kavárenský servis. „Není přirozeně milý a laskavý jako u nás,“ říká bez zaváhání. „Je profesionální, efektivní, ale méně osobní. U nás je host víc opečováván, skoro jako doma.“ Přitom právě tenhle osobní přístup je pro ni v Bjukitchen klíčový.

Když sami Dánové do jejího bistra v Praze zavítají, mnohdy se zajímají, jak to v Bjukitchen chodí. „Ptají se mě na procesy a často říkají, že bych to měla dělat i jinde,“ přiznává. Ale i když je v Bjukitchen máslo stejně našlehané jako v Kodani a podobně jako v dánské metropoli je každý kout podniku jednoduchý i stylový, podle Karpíškové máme ještě ke skandinávskému životnímu stylu daleko.

„Mnozí mají čtyřdenní pracovní týden, odpoledne tráví v parcích, tatínci, kterým se přezdívá „latté dads“, tu chodí s kočárky pro kávu. My Češi pořád jen pracujeme. Samozřejmě, v Dánsku není vše ideální, lidé platí vysoké daně. Ale mají klid a čas,“ vypočítává.

„Nejedu žádnou one woman show, jen je toho zkrátka hodně,“ usmívá se Bára Karpíšková. „Potřebuju být přítomná na víc frontách a někdy je to náročné, ale neměnila bych. Jsem všetečná, baví mě mít toho hodně – samozřejmě s mírou. S Cypriánem si umíme udělat klidné víkendy a v létě si dopřávám větší pohodu. Odjíždíme na naši chatičku. Relaxujeme a já z toho čerpám celý rok,“ prozrazuje. “

Právě díky silnému týmu v Bjukitchen si může léto užít naplno. „Vím, že když tam nejsem, všechno poběží, jak má. Mám kolem sebe lidi, kterým věřím, a to mi dává klid na duši.“

Nikdy neopomene péči o sebe, kterou spatřuje především v pohybu. „Rovnováhu hledám v cvičení, dělám to až pětkrát týdně. Cítím se pak stabilnější a neberu se tolik vážně,“ prohlašuje s úsměvem.

Bistro Bjukitchen se proměňuje stejně jako jeho majitelka. „Výrazně jsem se posunula v tom, jak umím delegovat. Mám mnohem lepší tým lidí, díky kterým můžu mít volnější léto a větší klid na duši. Někteří jsou s námi od začátku, jiní jsou noví, ale se všemi jsme vybudovali vztah. Naučila jsem se líp předávat, co chci,“ objasňuje Bára Karpíšková.

Dřív měla představu, že stačí jednou vysvětlit a každý vše pochopí. „Pak jsem se divila nedorozuměním, ale s manažerkou a spolumajitelkou Karolínou Bayerovou jsme si řekly, že nebudeme dělat kompromisy v týmu. Nejde o to být nepřiměřeně přísný, ale když víte, co chcete, tak je klíčová komunikace a neustálé opakování,“ vyjmenovává Bára Karpíšková.

Sama sebe označuje za „hatera všech krizí“, ale je přesvědčená, že nakonec jsou to kritické momenty, ze kterých může růst. „Zima byla pro nás náročná. Musely jsme zrychlit vyhodnocování slabých a silných stránek, byly jsme s Karolínou v bistru od ledna neustále. Naší přítomností jsme zvedly laťku, sledovaly jsme vývoj v tabulkách. Stálo nás to hodně peněz, ale rychle jsme věci napravily,“ myslí si.

Zkušenosti z podnikání dávají Báře Karpíškové schopnosti zrát a posouvat se. „Jedu na emoce, ale když jde o byznys, chci vidět čísla,“ říká rozhodně. „Učím se věřit rychlému úsudku, sednout si, přepnout z role majitele do role hosta. A uvědomit si, jestli všechno funguje.“

Právě taková zkušenost jí otevřela oči. „Zjistila jsem, že máme lidi, kteří nevyzařovali to, co je pro mě synonymem dobrého pohostinství: laskavost, příjemný komfort. Dostupný luxus, naše bistro je něco jako drahý časopis. Problém tedy nebyl v jídle, ale v zážitku. Host má málo času, a když už přijde, musí se cítit opečovaný,“ tvrdí.

Tým doplňují brigádníci, ale servis zůstal klíčový. „Češi rádi vidí majitele, chtějí si s nimi povídat. Nejsme jen místo pro turisty na brunch. Do Dánska létá za gastronomií celý svět, ale tady to neudržíte jen na omeletě.“

Součástí skvělého servisu vnímá Bára Karpíšková také platbu kartou, která je v Bjukitchen samozřejmostí. „Ani den bychom nebyli otevření, kdyby to nešlo. Nemám u sebe sama hotovost, trvalo by mi tak čtyři dny dojít do bankomatu. Naši hosté opravdu z více než devadesáti procent platí kartou, vždycky mě malinko dojme i pobaví, když mi babičky s bílými vlasy s naprostou sebejistotou pípnou platbu hodinkami na terminál,“ přiznává.

I když si to nechceme přiznat, i skandinávsky laděné léto Báry Karpíškové za pár dnů skončí. „Už chystáme podzimní menu, těšíme se, že budeme dělat zážitek, zábavu i něco prospěšného. Nejen dobře jíst. Potřebuju ale čas na přemýšlení. Mým snem vždycky bylo vytvořit místo pro daily routine pro lokální komunitu, ne se stát hitem turistů.“ uzavírá.

Visa je jednou z největších platebních sítí světa, která propojuje podnikatele s více než 4,8 miliardy potenciálních zákazníků – držitelů platebních karet Visa. V Česku podnikatelům pomáhá program Česko platí kartou, který nabízí platební terminál na šest měsíců zdarma a doteď jej využilo už více než 55 tisíc obchodníků. Na podporu žen podnikatelek Visa a ČSOB v roce 2024 spustily program She’s Next, který jim pomáhá v růstu díky mentoringovým programům a další aktivitám na podporu jejich podnikání.