Věděli jste, že náramkové hodinky byly historicky doménou žen, nikoli mužů? Právě z dámských hodinek se v posledních letech znovu stává zásadní část portfolia většiny velkých hodinářských značek. A může za to i sestra Napoleona Bonaparta, královna neapolská.
Možná vás to překvapí, ale náramkové hodinky jsou historicky především doménou žen – a to platí odjakživa. Úplně první hodinky určené k nošení na zápěstí byly stvořeny pro to dámské. Pánové si v té době (zhruba před dvěma sty lety, okolo roku 1800) oblíbili výrazné kapesní hodinky, které si k vestičce saka připínali řetízkem.
Existovala tehdy i obdoba těchto hodinek určená ženám, říkalo se jí jeptišky. Jenže ty se nosily na krku na dlouhém řetízku a měly skutečně spíš účelnou, nikoli estetickou hodnotu. Ostatně tato varianta příliš nefungovala se zdobeným diamantovým náhrdelníkem, z estetického i protokolárního hlediska by to byl jasný přešlap.
Náramkové hodinky proto vyhledávaly právě dámy z vyšší společnosti. Traduje se, že vůbec první náramkové hodinky na světě vyrobil slavný pařížský hodinář Abraham Louis Breguet již v roce 1810 pro Caroline Bonaparte, královnu neapolskou, sestru francouzského císaře Napoleona. Podobná situace jako v Paříži zavládla i v Ženevě.
První náramkové hodinky z dílny Patek Philippe.
Hodináři dostávali zakázky na zdobené hodinky na ruku, přičemž novou majitelkou měla být právě žena. Antoni Patek a Jean Adrien Philippe sestrojili v roce 1868 unikátní zlaté hodinky obdélníkového tvaru. Byly to první švýcarské náramkové hodinky na světě.
