Valná většina investic do kryptoměn skončí v kapsách takzvaných velryb. Potvrzuje nová studie hlasy, označující krypto za jedno velké Ponziho schéma?
Banka pro mezinárodní platby je mezinárodní organizace, sloužící jako „banka pro centrální banky“. V rámci jednoho ze svých pracovních dokumentů se zaměřila na bitcoin, respektive na souvislost vývoje jeho ceny a zájmu o jeho obchodování ze strany koncových uživatelů. Závěry na první pohled příliš nepotěší – ale jde také o to, jak je interpretujete.
Inkriminovaný dokument zkoumá hlavní mechanismy adopce bitcoinu a kryptoměn a popularitu kryptoměnových burz v devadesáti pěti zemích mezi lety 2015 až 2022. Kromě faktu, že nejrychlejší adopce kryptoměn probíhá vedle Spojených států v zemích, jako je Turecko, Singapur nebo Velká Británie, se například dozvídáme, že čtyřicet procent všech nových uživatelů tvoří muži mladší pětatřiceti let.
Jak studie sama přiznává, jde zároveň o populační skupinu s největším sklonem k riskování. Ve skupině navíc převažují uživatelé Androidu nad iOS, což instituce přikládá nižšímu příjmu těchto uživatelů.
Dále se z ní dozvídáme například to, že lidé ve vyspělých ekonomikách investují do krypta převážně z touhy po spekulaci, víře v lepšího uchovatele hodnoty nebo ve snaze mít prostředky mimo systém, kde je není možné tak snadno zabavit. Zároveň však studie poukazuje na znepokojivý fakt: na základě jednoduché datové analýzy tvrdí, že až jedenaosmdesát procent uživatelů skrze investici do krypta pravděpodobně o peníze přišlo.
V případě bitcoinu jsou podle studie ve ztrátě uživatelé, kteří nakupovali při ceně 20 tisíc dolarů za bitcoin. To je samozřejmě určité zjednodušení, ale o to koneckonců tolik nejde. Potíž bude, podobně jako v případě obchodování na forexu, akciích či komoditách, v lidské psychologii než u samotné kryptoměny.
Nejvíce burzovních aplikací totiž lidé stáhli v době, kdy se ceny populárního kryptoaktiva blížily svému vrcholu. Denní počet stažení obchodních aplikací se nejrychleji zvyšoval mezi červencem a listopadem 2021, přičemž vrcholu dosáhl v době, kdy se cena bitcoinu pohybovala mezi 55 000 a 60 000 dolary, tedy zhruba měsíc před svým historickým maximem – 69 000 dolary – z listopadu 2021. Jinými slovy v nejrizikovějším období.
Zjištění potvrzuje i analýza dat z blockchainu. Zatímco ceny na spotových trzích rostly a drobní investoři nakupovali, největší držitelé (takzvané velryby) začínali prodávat a realizovat zisk právě na úkor drobných investorů.
Banku pro mezinárodní platby bychom pochopitelně mohli snadno nařknout ze zaujatosti, avšak k rámcově podobným závěrům došla ve svém pravidelném týdenním shrnutí i blockchainová analytická společnost Glassnode. Ta tento týden potvrdila, že jen polovina bitcoinových adres se v současné chvíli nalézá v zisku, což je nejnižší procento za poslední dva roky.
Banka pro mezinárodní platby na druhé straně hned ze začátku studie ponechává kryptoměnám určité zásluhy, když připouští, že se za pouhých třináct let dokázaly vyvinout z bezvýznamné technologické niky ve třídu finančních aktiv, s nimiž obchodují miliony uživatelů po celém světě.
