Sídlo firmy CCS Česká společnost, která zjednodušuje platby za provoz firemních flotil, se dlouhá léta tyčilo vedle Bulovky nedaleko pražské zastávky Vychovatelna. Teď už je však v novém office centru hned pod kopcem nedaleko Palmovky. „Dnes jsem sem jel jen z kilometr vzdálené Balabenky čtyřicet minut,“ povzdychne si šéf společnosti Jan Polívka ve své kanceláři.

Přitom by za hustotu dopravy měl být vlastně rád. CCS zaměřená na firemní vozové parky, která za celou svou třicetiletou existenci vydala přes dva a půl milionu palivových karet, přirozeně těží z toho, když zaměstnanci firem jezdí.

Ještě nedávno to vypadalo, že by úspěšný byznys mohla ohrozit vlna home officu v době covidu. Nakonec se ale tak masovým trendem nestala. „Ten dopad je opravdu relativně mírný,“ říká Polívka, který do čela české CCS usedl před osmi lety a před šesti povýšil do pozice výkonného ředitele pro střední Evropu mateřské firmy CCS Fleetcor.

I přesto teď ale celý obor stojí v souvislosti s nástupem elektromobility před velkou změnou. A CCS se na ni dlouhodoběji připravuje, nabízí například karty pro nabíjení elektrovozů a rozvíjí nové digitální služby.

Letošní rok byl ve znamení rekordního růstu cen pohonných hmot. V posledních týdnech se však situace poněkud uklidnila. Máme to nejhorší za sebou?

Uklidnila a věřme, že to je nový standard. V ceně ropy je třeba zohlednit ceny vstupů a ty se nyní z pohledu spotřebitelů vyvíjejí pozitivně. Cena ropy klesla pod devadesát dolarů za barel. To je ale jen první faktor.

Druhým a zásadním faktorem je vliv směnného kurzu koruny vůči dolaru. Tam už jde o trochu jiný příběh. Tento kurz ještě před půlrokem osciloval kolem 22 korun, dnes je na 25 korunách za dolar. Jde o téměř pětinové oslabení, které nám ropu prodražuje.

A třetí vliv mají rafinérské marže a marže provozovatelů čerpacích stanic, něco si vezme logistika a k tomu je třeba přičíst daně, kde došlo ke snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr, což v určité míře pomohlo jak spotřebitelům, tak dopravcům. Obecně si myslím, že trend je nyní pro řidiče pozitivní. Plus minus čtyřicet korun za litr je teď novým standardem.

Výkonný ředitel pro region Střední Evropy skupiny Fleetcor Jan Polívka

Takže když je dnes ropa za osmdesát dolarů a litr nafty stojí přes čtyřicet korun, zatímco před rokem byla ropa také za osmdesát dolarů, ale litr nafty stál 35 korun, tak důvod cenového rozdílu máme hledat ve slabší koruně?

Podle mě to je ve slabší měně, ale neopomíjel bych ani fakt, že se tu bavíme o podnikání. A teď to nemyslím negativně vůči provozovatelům čerpacích stanic. Nesou dost velké riziko. Když provozovatel s nižším obratem nakoupil pohonné hmoty v době, kdy vypukla válka, za ty nejvyšší ceny, kdy se na pumpách prodával benzin a nafta za padesát korun, tak mu nějaký čas trvalo, než ten objem prodal a ceny se někde držely delší dobu výše.

Samozřejmě někde toho využívali a drželi si vyšší marži. Myslím ale, že teď se už budeme pohybovat v daleko stabilnějším a cenově předvídatelnějším prostředí.

Kdyby došlo k eskalaci konfliktu či sankcí a ze dne na den by přestala proudit ropa z Ruska do Česka, tak by zřejmě cena ropy nevystřelila tak, jako v tomto roce u plynu, že? Přece jen ropa se k nám může dostat i jižními ropovody…

Ta úvaha je určitě správná, nepovažuji se však za odborníka, abych mohl predikovat takový vývoj. Ale alternativní větve jsou v tomto zásadní a druhou věcí je fakt, že ten prvotní šok z války byl nejsilnější. Od té doby je od eskalace k eskalaci nižší. Sentiment už je jiný. Eskalace se sice stále může projevit zvýšením cen, ale už to nebude nic dramatického, nepůjde o třicetiprocentní nárůsty.

Mělo podle vás snížení spotřební daně o 1,50 na litr význam?

Je strašně jednoduché vše hodnotit zpětně. Taková rozhodnutí nikdy nejsou snadná. Když ji snížíte, peníze budou státu někde chybět a stát se musí chovat hospodárně. Samozřejmě, že dopravci nebo lidé by chtěli snížit spotřební daň třeba o pět korun namísto o korunu a půl.

Jenže problém je, že jak jednou něco podobného zavedete, tak pak přirozeně nastane problém daň vrátit zpátky a skokově tím zdražit pohonné hmoty o pět korun. U koruny a půl to není tak složité a takové snížení je i šetrnější k veřejným financím.

Vydání Forbesu Go big!

A co říkáte na sledování marží státem a návrhy na jejich zastropování?

Myslím si, že zastropování není dobrý nápad. Ve Fleetcor mám vyjma CCS na starosti i polský a maďarský trh. A v Maďarsku jsme viděli, jak katastroficky zastropování cen dopadlo.

Nejprve se zastropovaly ceny, poté i množství, které si mohl motorista natankovat, a konečným důsledkem byl nedostatek pohonných hmot. Naši partneři v Maďarsku ani sami nedokázali říct, kdy, kde a kolik si reálně mohou načerpat. 

V Maďarsku jde však o zastropování cen, v Česku se mluví hlavně o zastropování marží…

Primární problém vidím v tom, že  se snažíme centrálně řídit podnikání. Věřím, že s tím jsme  skončili před třiatřiceti lety. Spotřebitel má stále na výběr a může při tankování ušetřit desítky až stovky korun jen tím, že si dá pozor, kde tankuje. Faktem je, že Česko má jednu z nejhustších sítí čerpacích stanic v Evropě, pohybuje se v první trojce. Konkurence tu je velká.

Cena pohonných hmot je pro náš byznys nepodstatná

Já osobně vnímám jakoukoli regulaci negativně. Povede jen k tomu, že trh se začne deformovat, a ve výsledku to ničemu nepomůže. Ale hodnotím to pohledem společnosti, pro kterou je cena pohonných hmot nepodstatná. Na byznys CCS totiž nemá v podstatě žádný dopad.

Čechům nicméně vyšší ceny, zdá se, tolik nevadí. Podle nedávno zveřejněných statistik v Česku spotřeba pohonných hmot v prvním pololetí vzrostla o desetinu. U samotného benzinu o více než sedmnáct procent. Potvrzují to i vaše statistiky?

My jsme trochu specifičtí, protože téměř sto procent našeho byznysu je ve firemních flotilách, jako jsou manažerské a zaměstnanecké vozy. Většinou tedy jde o osobní vozy a dodávky. 

Kamiony nemáte žádné?

Jde opravdu jen o nižší jednotky procent, pokud jde o počet vozidel. Z pohledu objemu spotřeby je to číslo samozřejmě vyšší, ale jde opravdu o marginálii.

Obecně však na našich statistikách nevidíme pokles, pokud jde o porovnání s loňským rokem. Je ale potřeba se podívat na základnu, se kterou vše srovnáváme. Loňský rok byl ještě ovlivněný covidem.

A když to srovnáme s předcovidovým rokem 2019?

Tam nám to vychází na lehký pokles.

Spotřeba pohonných hmot často koreluje s vývojem ekonomiky. Z vašich dat se tak dá vyčíst její vývoj…

To je pravda, ale nemáme žádné předstihové ukazatele, jde spíše o real time data. A pokud narážíte na možnou recesi, tak v tomto okamžiku ji nevidíme, nepozorujeme žádný dramatický pokles.

Takže covid a vyšší míra práce z domova, která s ním měla přijít, na vás nemá dramatický vliv?

Kdybychom určitý negativní vliv popírali, lhali bychom sami sobě. Ale ten dopad je opravdu relativně mírný. 

Když se otočíme k řeči čísel, jak na tom letos budete z pohledu hospodaření?

To vás zklamu, ale přesná čísla nezveřejňujeme. Mohu jen říct, že z pohledu finančních čísel se budeme pohybovat někde na úrovni roku 2019. Loni jsme měli asi desetiprocentní propad kvůli covidu, teď se z pohledu spotřeby paliv vracíme do normálu. V oblasti telematiky jsme ale o deset procent výše v porovnání s rokem 2019, což souvisí s růstem našeho portfolia v této oblasti.

Co v této oblasti přesně děláte?

Jako CCS jsme už třicet let na českém trhu poskytovatelem firemních flotilových služeb s řešením palivových služeb. Tento fundament je pořád stejný. Zároveň nám ale roste noha doplňkových služeb, jako je správa celých flotil. Klienti v naší aplikaci jednoduše řeší knihu jízd, údržbu a servis vozů včetně výměny zimních pneu nebo účtenky za palivo a podobně. Usnadní si tím administrativu a mají o všem okamžitý přehled.

Služby ale máme různé. Do vozů instalujeme hardwarovou krabičku, které mají vlastně dvě základní funkce – GSM a GPS. Každou vteřinou tak víme, co se s autem děje, jak se řidič chová a podobně. Sbíráme data a ta zpracováváme. Anonymně, ale pokud nastane určitý problém, dokážeme je pro zákazníka zkonkretizovat. 

Takováto řešení dávají smysl hlavně u firem, která mají vozový park vyšší než pět aut. V současnosti máme takovou krabičku, která je samozřejmě plně integrovaná s palivovými kartami, na osmdesáti tisících vozech z 250 tisíc vozů, které mají mají aktivní naši palivovou kartu.

A taky tím ochraňujete firmu před podvody, například tankováním si pro osobní spotřebu?

Takové podvody byly velkým problémem před deseti a více lety. Zákazníci tehdy měli problém s vygenerováním knihy jízd nebo cestovních příkazů. To už bych dnes nazval jakýmsi hygienickým minimem. V současnosti klienty nejvíce zajímá právě to, jak lidé jezdí, jaký mají styl řízení, jestli respektují pravidla silničního provozu a podobně.

Považuji za úžasné, že s CCS jsme tu od roku 1991 a vyrostli jsme do opravdu velkého, úspěšného startupového fintechu. A navíc jsme na tak malém trhu, jakým ten český bezesporu je, dokázali zaujmout amerického hráče, velkou rybu, která se do nás rozhodla v roce 2008 investovat a rozvíjet. 

Jak významná je Praha v očích Fleetcoru?

Praha má v rámci Evropy významnou roli, máme tu 250 zaměstnanců a obsluhujeme odsud i zákazníky z Beneluxu, Francie, německy mluvících zemí a celé střední Evropy.

Máte v Česku kam růst? Přijde mi, že trh je nasycený. Vlastní palivové karty mají i jednotlivé sítě čerpacích stanic…

Růst kam máme a určitě i chceme. Ono jak ekonomika obecně v čase bohatne, tak s tím je vyšší penetrace firem, které podobné flotilové služby využívají. My se navíc cítíme být hodně silní ve zmiňovaných řešeních pro obecnou správu flotil. Navíc chceme být jednoznačně dominantní nejen u vozů se spalovacími motory, ale také u elektromobilů, pro které také máme řešení.

Naše mateřská firma Fleetcor nedávno koupila jednu z největších firem poskytující softwarové řešení pro elektromobily i jejich dobíjení v Evropě Plugsurfing. Je to důkaz toho, že Fleetcor si chce dál rozvíjet své postavení a klíčem k tomu je v Evropě elektromobilita.

Ovládni AI!
Vydání Forbesu Ovládni AI!

Přinese něco akvizice i českému zákazníkovi?

Řešení Plugsurfing chceme přinést i na český trh. Nejatraktivnější je jedna z největších evropských sítí veřejného dobíjení s více než třemi sty tisíci dobíjecími místy v Evropě. Zároveň Plugsurfing nabízí řešení pro dobíjení doma či v práci. Vše integrované do jedné služby, pokud si to klient přeje. 

A kdy se tak stane?

Myslím, že to bude otázkou maximálně tří kvartálů.

Takže vaše budoucnost, a teď se díváme do trochu dlouhodobějšího horizontu deseti a více let, je spíš v nabíjecích než palivových kartách, nebo jak karty pro dobíjení elektromobilů nazýváte?

Naše hlavní úsilí určitě napneme na služby v oblasti mobility. EV karty (z anglického Electric Vehicle, pozn. redakce) již vidíme jako jeden z klíčových směrů. Ve střední Evropě nejsme v elektromobilitě ještě tak daleko jako u západní kolegů, například v Nizozemsku. Tam se za pár týdnů prodá elektromobilů co v Česku za celý rok.

Ta doba sem také přijde, za deset a více let zde bude elektromobilita dominovat, ale bude to ještě dlouhá cesta. Nejdřív bude pozvolný růst, který se pak myslím zlomí do exponenciálního.

Budou tady tedy čerpací stanice ještě za dvacet let. Nebude se nabíjet jen v obchodních centrech, na ulici nebo doma ze solárních elektráren?

Čerpací stanice tu budou, ale bude jich nižší počet. Provozovatelé samozřejmě už teď řeší, jaká bude jejich budoucnost, jak budou čerpací stanice vypadat a jaká bude jejich funkce. Jestli budou sdíleným pracovním hubem, kavárnou, restaurací, budou tam výdejní boxy nebo obchod, protože nabíjením vždy určitý čas strávíte.

Bude hodně záležet i na tom, jak to jako první pojmou největší a nejsilnější čerpací sítě. Když se nyní podívám na mapu čerpacích stanic v Česku, tak šedesát procent z nich je na opravdu zajímavých místech, která nabízejí nejrůznější příležitosti. A přesně ty se mohou transformovat na určitý point of interest, bod zájmu, o čemž jsem před chvíli mluvil. A budou fungovat dál.

Bude samozřejmě záležet i na ceně nabíjení. Ne každý bude mít možnost dobíjet v práci, ne každý bude mít rodinný dům a na sídlištích bude složité vybudovat dostatečnou infrastrukturu. Vše se bude muset namixovat, ale v každém případě nás v tomto čeká zajímavá změna.