Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země. A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka ti, kdo stojí v čele těchto společností? Na to hledá odpovědi nejnovější série článků a rozhovorů s šéfy největších firem, které najdete tady, na Forbes.cz.
Když u lékaře v Česku dostanete lék na předpis, statisticky je padesátiprocentní pravděpodobnost, že bude vyrobený Zentivou, a jen o něco málo je tahle šance menší na Slovensku. Zentiva doma kraluje a dál roste. Nepodařilo se jí sice zvýšit tržby, které o 0,4 procenta klesly, o skoro šest procent ale stoupl počet prodaných krabiček léků.
Ambice jsou ale větší – udělat z výrobce generických léčiv firmu, která bude mít výrazný podíl na trhu po celé Evropě. Americký investiční fond Advent International, který Zentivu třetím rokem vlastní, proto pod její křídla přikoupil závody v Rumunsku, Velké Británii a naposledy v Indii. A nejspíš tím s akvizicemi nekončí.
Do českého závodu Zentiva Group v Praze pak investuje stovky milionů korun jak na navyšování kapacit výroby, tak na výzkum a vývoj nových produktů.
Právě český, ale i slovenský trh má v Zentivě od vstupu Advent International na starost Soňa Porubská. Žena, která s farmacií spojila celý profesní život. Rodilá Slovenka oba trhy řídí z Bratislavy, odkud byla před pandemií zvyklá každý týden absolvovat cestu do pražské centrály Zentiva Group. Poslední rok takových cest ale mnoho nebylo. Zpátky na D1 se tak pomalu začíná vracet až teď.
Proč vám klesly tržby, když počet prodaných balení léků v Česku rostl?
Stojí za tím pokles úhrad zdravotních pojišťoven u klíčových produktů v kardiovaskulární oblasti, na což jsme museli zareagovat snížením jejich ceny. Jednoduše proto, aby se tím snížila spoluúčast pacientů, kteří takové léky musí užívat.
Byl rok 2020 pro Zentivu úspěšný? Jaký vliv na něj měla pandemie covidu-19?
Pokud jde o Zentivu globálně, což zahrnuje hlavně území Evropy, byl to pro nás růstový rok. Celé Zentiva Group stoupl prodej o více než třiatřicet procent a hrubý zisk se oproti roku 2019 z 321 milionů eur zvýšil na 476 milionů eur. Nedávala bych to ale do souvislosti s pandemií. Za růstem stojí jednak akvizice, ale i množství nových léků, které jsme uvedli na trh.
Co se ve farmacii po nástupu covidu-19 dělo?
Když byla první vlna pandemie, lidé i nemocnice se začali zásobovat léky. Prudké výkyvy v tržbách jsme viděli hlavně loni v březnu a dubnu. Po prvotní panice po začátku pandemie pak během léta následoval velký prodejní propad.
Projevilo se i to, že loni klesl počet návštěv lékařů. A to jak všeobecných, tak i specialistů. A tím se logicky snížil i počet předepisovaných léků. Když tedy proti sobě postavím loňský jarní nápor a následné utlumení prodejů, v rámci celého roku jsme z pohledu českého a slovenského trhu plus minus na podobných číslech, přesněji v mírném růstu.
Co se prodávalo nejvíc?
Lidé si kupovali hlavně paracetamol. Ačkoliv jsme jedním z největších výrobců paracetamolu v Evropě, paradoxně jsme ho do běžné prodejní sítě v Česku nedodávali. Poptávka ale byla tak velká, že nás ministerstvo zdravotnictví oslovilo s žádostí, abychom lék začali prodávat i u nás.
V Česku vyrábíte léčiva v Dolních Měcholupech. Jak jste výkyvy ve výrobně zvládali?
Naši lidé si s tím poradili famózně. Museli jsme směny ze dvou navýšit na tři a vyplatila se nám i nedávná investice do nových výrobních linek. Ve výsledku jsme u nás loni vyrobili 129 milionů krabiček s léky, což je historicky nejvíc od založení závodu.
Aby výroba běžela dál, vedle testování a řady podobných dnes už samozřejmých kroků jsme pro naše lidi posílali zaměstnanecké autobusy, které je přivážely do práce, aniž by museli jezdit hromadnou dopravou. Takto to fungovalo až do letošního května.
Nemocnice v Česku teď řeší nárůst počtu operací, které se během pandemie odkládaly. Pozorujete to i z pohledu odběru léků?
Větší spotřeba nemocničních léků je něco, co se děje. Ale není to nic extrémního, což má jednoduché vysvětlení. Nemocnice sice začínají víc operovat, ale jejich kapacita je daná a není technicky a personálně možné, aby počet zákroků vzrostl například pětinásobně.
Spíš půjde o to, že se provádění většího počtu zákroků natáhne do delší doby. A všem nám nezbývá než doufat, že další covidová vlna, pokud tedy přijde, nebude silná natolik, aby se to zase zastavilo.
Foto Zentiva
Nedávno jste ohlásili, že do závodu v Dolních Měcholupech investujete skoro 700 milionů korun. To bude jednorázová investice?
Je to suma, kterou budeme rozpouštět v horizontu zhruba tří let. Peníze půjdou dvěma směry. Ten první má za cíl zajistit, aby Zentiva byla při výrobě léků maximálně nezávislá na dovozu různých látek ze zahraničí.
Druhý se týká situace, která nastane po konci pandemie. Z analýz nám totiž vychází, že se dá očekávat nárůst onkologických onemocnění. Ve spolupráci s vládou proto pracujeme na myšlence, jak v Česku posílit výrobu základních léčiv pro onkologické pacienty. Pro Zentivu je to z pohledu budoucnosti strategická oblast.
Je tady spojitost s centrálním onkologickým centrem, které plánuje premiér Andrej Babiš?
Přímá souvislost tady není. Teď budu mluvit v rovině úvah, ale kdyby vznikl institut, o kterém premiér hovoří, jeho součástí by měl být i výzkum nových molekul.
Momentální situace je taková, že mnoho molekul, které by se mohly stát lékem, se v Česku vymyslí, typicky v univerzitním prostředí. Neexistuje ale u nás proces, jak pokračovat dál, aby se z molekuly stal lék. A onkologický institut by to mohl pomoci změnit. Institut by byl začátek, my bychom pak byli na jeho druhém konci, protože lék je potřeba vyrobit.
Je v Praze prostor pro navyšování výroby?
Areál v Dolních Měcholupech, kde se léčiva vyrábí už devadesát let, je pořád dostatečně velký a má veškeré potřebné zázemí. Pokud budeme stavět něco nového, určitě to bude tam.
V Praze máte přes patnáct set zaměstnanců, celosvětově už čtyři a půl tisíce. Je o práci v Zentivě zájem?
Když se bavíme o Česku a výrobě, pracují u nás většinou lidé z metropole a okolí. Naštěstí máme velmi stabilní týmy, ačkoliv Praha je z pohledu zaměstnavatele velmi konkurenční prostředí.
Co se týká vývoje, vyplácí se nám fungování v symbióze s naším Centrem aplikovaného farmaceutického výzkumu, kterému říkáme The Parc. Tam máme řadu běžných i postgraduálních studentů především z Česka, pro které práce pro Zentivu může být velkou výzvou.
Především proto, že nepracují jen na teorii, ale na něčem, co reálně vznikne a slouží to pacientům. Snad i proto Zentiva patří mezi firmy, které vysokoškoláci často uvádí jako ty, kde by chtěli po studiích pracovat.
Půl roku je za námi. Jak z pohledu Zentivy odhadujete rok 2021?
Doufám, že v Česku i na Slovensku dosáhneme dvouciferného růstu tržeb. Momentálně jsme v obou zemích na růstu osm až devět procent. Posouvají nás hlavně nové léky. Jen v Česku jich letos na trh uvedeme patnáct, možná sedmnáct a příští rok by jich mohlo být až dvacet.
