Zdá se, že první červenec byl plný začátků. Začaly letní prázdniny, začíná Karlovarský filmový festival, ale hlavně se rozjelo půlroční předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. A do čela České národní banky se posadí její diskutovaný nový guvernér Aleš Michl.
První dvě zmiňované události jsou možná oddechovější povahy (i když efekt motýlích křídel není radno podceňovat), ale vedoucí role v Bruselu a očekávaná změna směru ČNB s sebou nesou potenciál politických i ekonomických změn – i bez obav, jestli tentokrát během našeho předsednictví vydrží vláda.
Jak zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, nová role Česka jako udavatele agendy a nastolování a řešení otázek s sebou nese velký potenciál. „Je spousta zájmů, které bude české předsednictví dokončovat nebo otevírat, ale to jsou věci, ze kterých budou profitovat nejen české, ale i další evropské firmy a průmysl,“ věří Špicar.
Jde podle něj například o dohody o volném obchodu s Novým Zélandem, Austrálií, Chile a Mercosurem – jihoamerickým sdružením volného obchodu, kam spadají Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Posun se nabízí také v oblasti digitální ekonomiky, umělé inteligence nebo volného pohybu dat.
Podle ekonoma Pavla Hnáta však představuje nevýhodu, že Česko není členem eurozóny. Nejenom v rámci předsednictví to zemi vyřazuje z některých rozhodnutí.
„Je zvykem, že velké ekonomické otázky, jako otázky konkurenceschopnosti nebo měnové politiky eura, se předjednávají na euroskupině, v podstatě za zavřenými dveřmi, a až se skupina dohodne, pozve k jednání zbytek Unie,“ vysvětluje a jde podle něj o pádný argument k přijetí eura.
Aktuálně je do eurozóny zapojeno devatenáct členských států Evropské unie, dalších šest měnu používá i bez členství. Jediný stát – Dánsko – má pak výjimku z povinnosti budoucího zavedení, kterou měla dříve i Velká Británie.
Evropská unie čerstvě schválila, že dvacátým členem eurozóny se v lednu příštího roku stane Chorvatsko, které se k Unii přidalo v roce 2013. Oficiálně dojde ke schválení chorvatského eura začátkem července na prvním zasedání pod vedením České republiky. Ta se zároveň od svého vstupu do EU v květnu 2004 přijetí eura brání zuby nehty.
Do toho přichází zmiňovaný nový guvernér: doposud člen bankovní rady ČNB v jejím čele stráví příštích šest let. Za svou kariéru působil absolvent Vysoké školy ekonomické mimo jiné jako novinář, ekonom a investiční stratég Raiffeisenbank. Svůj otisk zanechal i v politice, nejprve jako ekonomický poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna v letech 2004 až 2005.
Nejvíce pozornosti a kritiky ale poutají až následující položky v Michlově životopisu: čtyři roky působil jako ekonomický poradce Andreje Babiše, toho času ministra financí a později premiéra, a následně v bankovní radě ČNB, kam byl jmenován v prosinci 2018 a představoval v ní hlavní opoziční hlas.
Dlouhodobě kritizoval zvyšování úrokových sazeb bankou s cílem zpomalit inflaci a jeho letošní květnové jmenování oslabilo korunu právě proto, že Michlův odmítavý postoj k řešení inflace růstem sazeb vyvolal v investorech obavy z její další akcelerace. V čele národní banky stráví Aleš Michl příštích šest let.
„U měnové politiky často stačí jen vyjádření, aby trhy zareagovaly. Navíc Aleš Michl často a rád vystupoval v médiích a prezentoval své názory, takže je otázkou, jestli v tom bude pokračovat i jako guvernér,“ připomíná Pavel Hnát.
Kromě spotřebitelského hlediska je nízká míra inflace zároveň jedním z Maastrichtských kritérií, tedy podmínek, které musí země splňovat, pokud chce přistoupit k eurozóně. Právě jejich naplnění si do svého programového prohlášení dala současná vláda.
Mimo nízkou míru inflace jde také o stabilní kurz, výši vládního deficitu, veřejného dluhu a úrokových sazeb. Poslední dvě jmenovaná kritéria jsou také jediná, která se zatím daří plnit. „Evropě samozřejmě jde o to, aby euro byl úspěšný projekt a byli by rádi, kdyby se eurozóna rozšiřovala. V tuto chvíli ale nejsme bezvadný kandidát, i když se dá čekat, že se to zlepší,“ domnívá se Hnát.
Bez ohledu na to, jestli Česká republika euro přijme, nebo bude usilovat o silnou korunu, je pro ni z pohledu zahraničních investorů nejdůležitější snížení inflace, dlouhodobá stabilita, předvídatelné podnikatelské prostředí a ochota zahraničních aktérů v tuzemsku investovat a reinvestovat zisk.
Podle Hnáta nic z toho Michl neohrozí, protože zahraniční hráči mají dlouhodobou situaci na českém trhu zmapovanou a jmenování jakéhokoli funkcionáře to neovlivní.
„Ukazuje se více než kdy jindy, že vliv ČNB je menší, než si mnoho lidí myslí,“ souhlasí Špicar a udává příklad Slovenska a tamní inflace.
Hnát proto věří, že pokud předsednictví zvládneme se ctí, může nás to v očích evropských investorů posunout. „Ale to se řídí reálnou ekonomikou, ne tím, co se děje na politické scéně,“ uzavírá.
