Nové objevy slibují, že přepíšou budoucnost solární energetiky. Na Zemi i na Marsu.
Perovskit. Možná jste to slovo ještě neslyšeli, přesto se k němu obracejí zraky vědců i energetiků po celém světě. Vypadá totiž jako skoro zázračný materiál, který je lehčí, ohebnější a hlavně efektivnější než všechno, z čeho se teď vyrábějí fotovoltaické panely.
V téhle magnetitu podobné sloučenině se dost možná skrývá budoucnost solární energetiky. Ve spojení s fotovoltaikou se perovskit skloňuje už několik let a od začátku se v souvislosti s ním používají superlativy jako „zázračný“ a „revoluční“.
Tto pro jeho vysokou schopnost absorbovat sluneční paprsky, která slibuje větší efektivitu z něj vyrobených panelů. K tomu přidejte zmiňovanou nižší hmotnost a vyšší pružnost oproti tradičnímu křemíku (a mimochodem také potenciál budoucího použití v datovém přenosu) a zdálo by se, že energetické revoluci nic nebrání.
Ale protože žádná obloha není bez mráčku, tohle všechno je vykoupeno vysokou nestabilitou, a proto byste ho v solárních panelech na střeše vlastního domu zatím hledali marně. Teď ale přišla z druhé strany Atlantiku dobrá zpráva.
Tým pod vedením profesora Arama Amassiana z univerzity v Severní Karolíně dokončil experiment, který úspěšně zvýšil stabilitu perovskitu na úroveň neohrožující funkčnost – což může vydláždit cestu jeho komerčnímu využití.
