V každé restauraci vzniká mluva, které nemusí rozumět ani kolegové odjinud. Například géčko s céčkem je gothaj s cibulí, lososovi se přezdívá mořské prase, rošťák je roštěná a pidžiko je Pinot Grigio. Které další slangové výrazy kolují mezi kuchyní, placem a barem?
Ke známým slangovým slovům, která se v gastronomii používají běžně, přibývají každý den další. „Většinou vznikají v rámci úzké skupiny a je jen otázkou času, kdy se chytnou a rozšíří. Třeba v Lokálu U Bílé kuželky jsme mívali géčko s céčkem, tedy gothaj s cibulí,“ vysvětluje výčepní a barista Matěj Pína.
Podle stejného vzorce se teď v Esce domlouvá s kolegyní baristkou. „Béčko na áčku pro zádistu na trojce,“ zní objednávka. V překladu? Káva z odrůdy Brazílie připravená na aeropressu pro hosta, který sedí zády k obsluze u stolu číslo 3.
Ke vzniku novotvarů často vede právě nutnost předat kolegům objednávku co nejrychleji:
Jepe, nepe – jemně perlivá a neperlivá voda
Raketa – rakytníková limonáda
Jabanas – fresh z jahod, banánu a ananasu
Péro – personální strava
Kapu – cappuccino
Japko – host japonské národnosti
Závora – zázvorová limonáda
Bendžo, benďo – voda San Benedetto
Specifickou mluvu přitom může mít nejen každá restaurace, ale i jednotlivé profese. V Brasileirech se passadorům říká pasáci. Roznášejí maso na špízech aneb churrasco zvané čůro.
Kuchaři jsou mastňáci, vařečky, pánvičky, vpředu teplo – vzadu zima; číšníci čekající na hosty jsou označováni jako surikaty, přezdívá se jim také nosítka či podjezdy pod talíře. Sommelierům se říká somíci, sklepmistři nebo čuchšpunti.
Jejich francouzské a další cizojazyčné výrazy někdy dají číšníkům zabrat. Řešení? Vymyslet si šikovnou zkráceninu. „Máme francouzské víno Bleu de Mer. Říkám si o něj jako o ,blu bla ble‘ a většina barmanů mi rozumí,“ přidává postřeh Jiří Sojka Krček z Brasileira. Chardonnay bývá označováno jako cháčko; cháčko na béčku je chardonnay na barrique, pidžiko nebo pigri je Pinot Grigio a skleničce na Pinot Noir říkají v Café Savoy balon.
Svoji řeč mají také výčepní. Vodě z vodovodu říkají kohout nebo dřezian. Když host chce řezané pivo, dají se do čepování řízku, nealkoholickému pivu přezdívají nepivo, mlíko z černého Kozla je kakao.
A pozor, abyste před nimi nehlásili, že chcete jedno „točené“. Pivo se podle výčepních totiž zásadně čepuje, točí se (porno)filmy. Výčepáci také mají v oblibě sportovní terminologii. „Počet piv si hlásíme formou výsledků. Když po mně číšník chce tři velká a jedno malé, řekne 3 : 1,“ připomněl Zdeněk Mráz z Lokálu Dlouhá.
A jak je to v kuchyni? Kuchaři zjevně víc pracují s vizuálními asociacemi. Konvektomatu říkají bedna, televize nebo mikrovlnka, lososovi mořské prase, fresh fólii šprcka, holdomat je babybox, rozdělovačka na těstoviny vybrabčovadlo. A když honem nevědí, jak by věc označili, použijí univerzální porycht nebo zrycht.
Při komunikaci s placem pak vznikají originální přezdívky jídel:
Kapr – pizza capricciosa
Minda – minestrone
Karbice – špagety carbonara
Větrák – větrník
Rajda – rajská omáčka
Kozy-houby – kuřecí prsa na houbovém koření
Rošťák – roštěná
Karel – králík
Kateřina – kachna
Mrmelec – brusinky se šlehačkou
„Když něco dojde, hlásí se do kuchyně 86,“ přidává svoji zkušenost z newyorské Hospody František Šťástka. „U nás se říká 77,“ doplňuje pražskou variantu Dana Reháková z Pastacaffé Vodičkova. „A když něco, co došlo, už zase máme, houkneme na plac 88.“
Vtipy založené na interní hospodské komunikaci lítají mezi kuchaři a číšníky i ve volném čase. Třeba když spolu hrají fotbal, dokáže kuchař vyvést číšníka z míry jednoduchým, v provozu naprosto běžným pokynem: „Kolego, podej mi ten míč!“
Původní článek byl publikován na Jídlo a radost, blogu, který vzniká v Ambiente.
