Trumpův „den osvobození“ měl prakticky okamžitý dopad na obchod mezi USA a Čínou. Počet objednávek lodních kontejnerů, v nichž proudí většina vzájemně obchodovaného zboží, se začátkem dubna dramaticky propadl. Od té doby dopravci na trase Čína–USA ruší jednu plavbu za druhou. Nepříjemné důsledky to bude mít i pro zbytek světa.
Před dvěma týdny si Donald Trump stoupl před novináře s obří tabulkou a vyhlásil světu obchodní válku. Čína si to ale nenechala líbit. Po rychlé eskalaci uvalily dvě největší světové ekonomiky na svůj vzájemný obchod cla přes sto procent, čímž se čínské zboží v USA i americké v Číně stalo prakticky neprodejným.
Výsledek je hezky vidět na srovnání objemu objednávek kontejnerů na nákladních lodích, které zpracovaly firmy Dun & Bradstreet a Vizion. V prvním dubnovém týdnu se podle něj po celém světě objednalo o polovinu méně kontejnerů než v týdnu předtím.
Studie analytické společnosti Dun & Bradstreet a dodavatele trackovacích systémů pro lodní kontejnery Vizion.
Americký dovoz z Číny se dle této metriky za týden propadl o 64 procent. Nejvíc u oblečení a doplňků, textilií, umění a starožitností.
„Spousta amerických dovozců se předzásobila tak dramatickým způsobem, že čísla v polovině března byla naopak o sto procent vyšší než normálně, což způsobilo problémy s vykládkou zboží na pacifickém pobřeží,“ dodává k těmto číslům Petr Rožek, výkonný ředitel českého Svazu spedice a logistiky.
Obchodní trasu mezi Evropou a USA zatím turbulence příliš nezasáhly, stejně jako trasu mezi Evropou a Čínou. Světová obchodní organizace (WTO) však tento týden zveřejnila relativně pochmurnou prognózu dalšího vývoje světového obchodu.
Podle ní kvůli celním válkám letos pravděpodobně klesne objem zahraničního obchodu se zbožím o 0,2 procenta. Což na první pohled nevypadá tak tragicky, ale je to výrazné zhoršení posledního výhledu z loňského října, v němž WTO pro letošek odhadovala růst o tři procenta.
„Růst objemu světového obchodu v minulosti víceméně odpovídal růstu globální ekonomiky. Pokud Světová obchodní organizace čeká takto zásadní zpomalení, může to znamenat globální recesi nebo rozvolnění vztahu mezi růstem obchodu a růstem HDP. Ale jestli jde o rozvolnění, rozhodně by nemělo probíhat takto šokově,“ podotýká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
„Bezprecedentní povaha nedávného posunu v obchodní politice představuje pro ekonomické prognostiky výzvu, jelikož v nedávné historii neexistuje přímo srovnatelná událost,“ uvedla WTO ve svém reportu.
Organizace dodala, že v případě dalšího šíření nejistoty ohledně obchodní politiky zavedení „recipročních cel“ (Trumpova obří tabulka), která jsou zatím na tři měsíce pozastavena, by mohlo letos dojít k propadu světového obchodu až o 1,5 procenta. To by pocítily hlavně méně rozvinuté ekonomiky orientované na export. „Jsem velice znepokojena,“ komentovala aktuální prognózu šéfka WTO Ngozi Okonjo-Iweala.
WTO už dříve odhadovala, že vzájemný obchod mezi USA a Čínou může kvůli obchodní válce ve stylu „oko za oko“ klesnout až o osmdesát procent. Propad objednávek kontejnerů zmíněný v úvodu ukazuje, jak to vypadá v praxi.
Vývoj globální průměrné ceny za standardní lodní kontejner. (Zdroj: Freightos)
Znamená to také, že v Pacifiku je nyní spousta nevyužitých nákladních lodí. V kombinaci s navyšováním kapacit největších světových rejdařů z posledních let to může v globální lodní dopravě signalizovat výrazný převis nabídky nad poptávkou.
Příkladem je rejdařský kolos Mediterranean Shipping Company (MSC), který v roce 2022 předstihl dánský Maersk a stal se dle přepravní kapacity největším námořním dopravcem na světě. MSC za poslední tři roky koupil nebo objednal 370 plavidel za více než 31 miliard dolarů, spočítali experti ze společnosti VesselsValue. Kromě toho firma nakupovala i celé přístavy.
„Řada námořních přepravců teď nakupuje nové lodě, v příštích letech přibude na trhu spousta kapacit. Nebýt krize v Rudém moři, tak je na trhu přetlak už teď. My jsme také nakupovali, objednali jsme 22 lodí, které dostaneme v příštích měsících,“ řekl Forbesu loni v létě Nils Haupt, šéf komunikace páté největší rejdařské společnosti na světě Hapag-Lloyd.
„Na moři se dnes říká, že plavbyschopných kapacit je o 25 procent víc, než kolik je poptávka. Na cenách dopravy je to vidět, dokonce se po dlouhé době stalo to, že spotové ceny ,na břehu‘ jsou níže než kontraktní ceny, které si velcí dovozci a vývozci uzavírají na rok,“ popisuje Petr Rožek.
„Dopad na obchod mezi Čínou a Evropou není okamžitý, ani mezi Amerikou a Evropou nedochází k zásadním výkyvům, spíš je to takové čekání před bouří. Cla se mění pomalu každý den a všichni spíš vyčkávají, co bude, než aby dělali zásadní kroky,“ líčí Tomáš Slabý, šéf námořní přepravy v české firmě Wave Logistic.
Foto Alf van Beem / Wikimedia Commons, volné dílo
Kromě nepředvídatelného šéfa Bílého domu se však pro rejdaře rýsuje další komplikace. V noci ze čtvrtka na pátek našeho času největší námořní dopravci s napětím očekávali rozhodnutí Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), který plánoval zavést pro všechny lodě vyrobené v Číně mastný poplatek za každý vstup do amerického přístavu.
Původní návrh z února počítal s částkou 1,5 milionu dolarů, což by představovalo enormní růst nákladů. Většina obřích kontejnerových lodí, co v současnosti brázdí světové oceány, byla totiž vyrobena v Číně. Tyhle obavy dopravců se nakonec nenaplnily, přesto si však čínští dopravci i všechny další lodě vyrobené v Číně připlatí.
USTR oznámil, že poplatky za vstup do amerických přístavů bude vybírat dle tonáže. Čínští dopravci mají platit padesát dolarů za tunu nákladu a tato částka má v příštích třech letech každoročně stoupnout o třicet dolarů. Poplatky pro lodě vyrobené v Číně budou začínat na osmnácti dolarech za tunu, případně 120 dolarech za jeden kontejner a také mají v příštích třech letech postupně stoupat.
Průměrná nákladní loď dnes veze přibližně 4,5 tisíce kontejnerů, takže poplatek vychází na zhruba půl milionu dolarů. Měl by se hradit za každou jednu cestu, ale maximálně pětkrát za rok.
Plus, veškerá neamerická nákladní plavidla vezoucí do USA auta mají platit poplatek 150 dolarů za každý vůz na palubě. Nová pravidla začnou platit za půl roku.
