Klíčovým číslem tohoto článku je padesát. Naplněnost podzemních zásobníků se snížila pod padesát procent a cena plynu na spotovém trhu překonala padesát eur za megawatthodinu. Oproti loňsku je tak dvojnásobná.
Česko s příchodem nového roku oslavilo historickou událost – po šedesáti letech se nadobro odstřihlo od ruského plynu, který k nám z Východu přestal proudit kvůli konci platnosti tranzitních dohod s Ukrajinou.
Těkavou komoditu namísto toho začalo čerpat ze Západu, tedy buď z Norska, nebo z LNG terminálů u Baltského moře.
Změna toků plynu Evropou ale přináší i změnu reality na energetickém trhu, která se dotkne i peněženek každého Čecha. A nepůjde o pozitivní pohlazení.
Spotová cena zemního plynu v holandském virtuálním hubu TTF, který určuje ceny bezbarvé komodity pro celý starý kontinent, se jen za poslední měsíc zvedla o téměř desetinu.
Ve čtvrtek tím opět přesáhla psychologickou hranici padesát eur za megawatthodinu a směřuje ke svému dvouletému maximu, ke kterému jí chybí už jen pár eur.
Když se pak podíváte na meziroční porovnání ceny plynu obchodovaného v TTF, dostáváme se fakticky k dvojnásobným hodnotám. Loni v únoru totiž stála megawatthodina plynu 23,30 eura.
To dnes zvyšuje náklady za energie zejména těm, kteří kupují plyn právě na krátkodobém spotovém trhu. Ostatní jsou prozatím před vyššími výdaji za energie chráněni dlouhodobějšími fixacemi. Ale i roční kontrakt megawatthodiny plynu meziročně vzrostl o zhruba třetinu ke 42 eurům.
Cena plynu v Evropě trendově vzrůstá právě od února loňského roku, domácnosti i firmy by se tak letos měly připravit na možný opětovný nárůst ceníků od dodavatelů energií.
„Jestli burzovní cena neklesne, tak se ceníky musejí zvýšit. Jinak to nejde,“ potvrzuje energetický konzultant a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
České domácnosti zatím cenově těží z toho, že stát čerpá plyn do soustavy ze zásobníků, kde je stále uskladněný plyn načerpaný a zaplacený v letních měsících, který je zpravidla levnější. Mezi ním se stále nachází i ruský plyn, který tak ještě dnes stále proudí tuzemskou plynovou soustavou.
Naplněnost zásobníků ovšem letos rychle klesá. Pryč jsou časy, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím úst jeho šéfa pravidelně s nadšením informovalo o rekordním stavu zásob v podzemních úložištích. Letos se tím nikdo z ministerstva nechlubí. V porovnání s loňským rokem není ani moc s čím.
V řeči čísel, loni touto dobou byly zásobníky určené pro Česko plné ještě ze 75 procent, nyní už se nacházejí pod padesáti procenty. Podle posledních známých dat Gas Infrastructure Europe (AGSI+) byla naplněnost zásobníků k úterý 21. ledna 50,26 procenta.
Vzhledem k tomu, že tempo poklesu stavu tuzemských zásob je v současných chladných dnech více než půl procentního bodu za den, je jasné, že dnes už jsou pod svou polovinou.
Česko tedy má o třetinu méně zásob než loni, které mu při zimní spotřebě vydrží ještě na 43 dní, tedy do začátku března. Neznamená to ale, že od března budeme bez plynu, ten k nám do toho ještě proudí plynovody z Německa.
Prognóza poklesu naplněnosti českých zásobníků v různých scénářích | Zdroj: Zasobyplynu.cz
Česko v tom ale není samo, zásoby plynu daleko rychlejším tempem než loni klesají v celé Evropě. „Co pozoruji, tak jedním z důvodů je chladnější počasí,“ vysvětluje Gavor.
Důvodem ale může být i nižší ochota obchodníků kupovat do zásob dnes dražší plyn, kteří s nadějí očekávají opětovný pokles ceny.
„Když si obchodníci nebo dodavatelé zvyknou na určitou úroveň velkoobchodních cen, které se poté začnou prudce zvyšovat, tak se mezi nimi vždy najdou takoví, kteří spekulují na opětovný pokles. A vyčkávají tak s nákupy velkých objemů plynu, protože je nechtějí kupovat na cenovém vrcholu,“ dodává Gavor.
Otázkou je, zda s příchodem jarního oteplení přijde s táním sněhu i tání cen. Evropa je totiž po odstřihnutí ruského plynu více závislá na LNG plynu ze zámoří. Jenže jeho doprava i takzvaná regasifikace jej prodražuje nad rámec cen „trubkového“ plynu.
Částečnou cenovou úlevu Evropě by pak mohlo přinést oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa, který zavelel k vyšší těžbě ropy, uhlí a právě i plynu. Vyšší nabídka na trhu zpravidla vede ke snížení cen. V tomto případě ale ne pouze pro Evropu, ale pro celý svět.