Cena ropy na světových trzích v úvodu obchodování na asijských burzách těsně po nedělní půlnoci vyskočila až na 110 dolarů za barel. Je tak nejvýše od podzimu 2022, kdy se litr nafty na tuzemských čerpacích stanicích blížil k padesáti korunám.
Evropská ropa Brent, která je základním podkladovým aktivem pro cenu nafty a benzinu na starém kontinentu, se s otevřením asijských burz společně s americkou lehkou ropou WTI vydala střemhlav vzhůru. V podstatě okamžitě po otevření trhu vystoupala z pátečních devadesáti dolarů za barel až nad 110 dolarů.
Za tímto vývojem stojí pokračující vojenský konflikt na Blízkém východě, kde se Izrael se Spojenými státy snaží svrhnout íránský režim, přičemž ten se brání ostřelováním okolních států a uzavřel tím i Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro dodávky ropy z Perského zálivu do celého světa, zejména pak do Asie.
Americký prezident Donald Trump v noci na pondělí na sociální síti Truth Social uvedl, že „krátkodobé zdražení ropy je velmi malou cenou za zničení íránské jaderné hrozby“.
Válka podle něj bude brzy u konce, nicméně i přes zabití několika vedoucích představitelů íránského režimu Teherán stále ohrožuje okolní arabské státy a s nimi i produkci a vývoz ropy a plynu z Perského zálivu.
Produkce v Iráku, druhém největším producentovi ropy v rámci OPEC, se minulý týden fakticky zhroutila. Objem těžby z jeho tří hlavních ropných polí na jihu země klesl o sedmdesát procent na 1,3 milionu barelů denně, sdělili v neděli agentuře Reuters tři lidé z tamního odvětví .
Irácká ropná pole před válkou s Íránem produkovala 4,3 milionu barelů denně. Produkci pak omezil i třetí největší producent černého zlata na světě Spojené arabské emiráty.
Cena ropy se kvůli tomu na světových trzích dostala na úroveň z podzimu roku 2022 a byla jen deset dolarů od maximálních hodnot z poslední pětiletky.
Státy sdružené do G7 ovšem v pondělí uvedly, že projednají navýšení produkce ropy a cena černého zlata v podobě Brentu se s tím v pondělí dopoledne lehce snížila ke 105 dolarům za barel.
„Barel ropy Brent se v pondělí v přepočtu prodává za zhruba 2300 korun. Když tolik stál naposledy, na podzim 2022, byla cena benzínu kolem 43 korun za litr a nafty kolem 47 korun,“ připomněl po půlnoci na sociální síti X hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Jinými slovy, nynější ceny ropy, pokud vydrží, indikují v řádu dní zdražení o dalších osm až devět korun na litr,“ dodal ekonom s tím, že vláda v roce 2022 zareagovala snížením spotřební daně u nafty o 1,50 koruny.
Téma snížení spotřební daně u pohonných hmot se tak může v tomto týdnu opět vrátit do hry, nicméně už pro vládu vedenou Andrejem Babišem. Ministryně financí Alena Schillerová v pátek prozatím uvedla, že stát zahajuje monitoring cen a marží pumpařů.
„Přistupujeme k preventivnímu, ale silnému kroku proti zneužívání konfliktu na Blízkém východě k neúměrnému navyšování marží u paliv. Zahajujeme detailní monitoring cen a marží čerpacích stanic,“ oznámila ministryně na konci pracovního týdne.
Už v uplynulém týdnu cena nafty vystoupala o čtyři koruny nad 38 korun za litr a teď ji čeká další růst. „Je poměrně pravděpodobné, že vláda už v tomto týdnu přistoupí ke snížení spotřební daně alespoň u nafty,“ předpovídá dnes ekonom Lukáš Kovanda.
Prudký růst cen nafty ale nedopadá jen na řidiče, své ceníky letů na nejbližší měsíce pomalu přepisují už i aerolinky. Samozřejmě směrem nahoru.
Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta ale válka v Íránu nebude dlouho trvat a cenový šok na trhu s ropou bude jen dočasný.
„Nebude to dlouho trvat a uvidíme pravidelnější obnovení lodní dopravy přes Hormuzský průliv,“ řekl Wright v neděli v rozhovoru pro americkou televizi CNN.
„Momentálně se ani zdaleka neblížíme normálnímu provozu. To bude nějakou dobu trvat. Ale opět, v nejhorším případě je to pár týdnů, ne měsíců,“ slíbil americký politik.
