Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném růstu. Severomořský Brent se ráno přechodně dostal nad sto dolarů za barel a odpoledne nad tuto cenu vystoupal znovu po prohlášení nového íránského nejvyššího duchovního Modžtaby Chámeneího.
Ten vyzval, aby byl Hormuzský průliv, což je klíčová cesta pro přepravu ropy, nadále uzavřen. Brent kolem 14:30 středoevrospkého času vykazoval růst o 8,3 procenta nad 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI přidávala 8,6 procenta nad 94,70 dolaru za barel.
Omán evakuoval všechny lodě z klíčového vývozního terminálu u Hormuzského průlivu a v iráckých vodách v noci na dnešek íránské lodě naložené výbušninami zasáhly dva tankery s palivem, které začaly hořet.
Dalším znakem napětí je, že čínské rafinerie začaly rušit dohodnuté dodávky paliv, jako je benzin a nafta, uvedla agentura Bloomberg.
Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny.
Doprava v Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala, při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až jedenáct milionů barelů denně.
Ve středu tři lodě u břehů Íránu zasáhly projektily, oznámila britská vojenská námořní služba s tím, že jedno z plavidel bylo zasaženo v Hormuzském průlivu zhruba dvacet kilometrů severně od Ománu.
Írán ve středu pohrozil, že přejde od odvetných úderů v reakci na útoky k nepřetržitým útokům na protivníky.
„Nedovolíme, aby se ani jeden litr ropy dostal do USA, k sionistům (Izraeli – pozn. red.) a jejich partnerům. Jakékoli plavidlo nebo tanker směřující k nim bude legitimním cílem,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí centrálního íránského velení Ebráhím Zolfakarí. Zároveň pohrozil růstem ceny ropy na 200 dolarů za barel.
Mezinárodní agentura pro energii ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě.
Podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo by při razantním uvolňování zásob mohlo být 400 milionů barelů vyčerpáno přibližně za tři měsíce.
„Rekordní uvolnění ropných zásob ze strany IEA sice získává čas, ale při čtyřech milionech barelů denně by se podle našeho scénáře agresivního uvolňování mohly vyčerpat už za 100 dní a trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ uvedli analytici Bloombergu Salih Yilmaz a Will Hares.
Pokud by kvůli válce nebylo k dispozici 25 procent obvyklých dodávek ropy a byl by uzavřen Hormuzský průliv, pak máme strategické zásoby ropy na tři měsíce po celém světě,“ řekl agentuře DPA prezident Ifo Clemens Fuest.
Oznámený objem 400 milionů barelů výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
„Potíže, kterým čelíme na trhu s ropou, nemají v historii obdoby. Proto jsem velmi rád, že členské země IEA reagovaly bezprecedentním kolektivním nouzovým opatřením,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
List The Wall Street Journal minulý týden informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.
