Ján Hladký je akciový analytik společnosti Patria Finance, spadající pod skupinu ČSOB. Specializuje se na americký a západoevropský trh, přičemž pokrývá primárně takzvané blue chips – tituly s vysokou tržní kapitalizací.
Když jsem v lednovém komentáři psal, že nás na trzích čeká náročný rok, skutečně jsem nečekal, že začneme takhle špatně. Shrňme si to. Širší americký index S&P 500 se propadl od vrcholu o více než dvanáct procent, a oficiálně má tedy za sebou korekci definovanou jako pokles o více než deset procent.
Technologický index Nasdaq na tom byl ještě hůř, jelikož se od svého listopadového vrcholu propadl o téměř dvacet procent. Jen těsně se tak vyhnul medvědímu trhu, který začíná u více než dvacetiprocentní hranice poklesu.
Kromě rychlosti výplachu byla ohromující také volatilita. V pondělí 24. ledna se na trzích přesouvaly bilionové pozice takovým způsobem, že index S&P 500 otvíral na hodnotě 4360 bodů, pak se zřítil k hodnotě 4220 bodů, jen aby veškeré ztráty vybral a zavřel na 4410 bodech. Během jednoho dne tak vystoupal o neuvěřitelných 4,6 procenta!
Pro lepší představu, z trhu nejdříve odtekly a pak se do něj vrátily dva biliony dolarů neboli jeden celý Microsoft. Naposledy jsme pohyb takovéhoto rozsahu viděli v roce 2001, když trhy zachvátila technologická dot-com mánie.
Na období vysoké volatility jsem ale čtenáře připravoval už ve zmiňovaném lednovém komentáři, byť jsem jeho skutečnou podobu tedy sám nečekal. Z trhu se stáhlo velké množství likvidity, která si zdánlivě nehodlá nechat ujít pověstný rebound, tedy že se trhy rychle vrátí na historická maxima. Tato myšlenka však naráží na jeden velký problém, jímž je podpora centrálních bank.
Celý leden se zuřivě přepisovaly odhady, jak rychle bude letos americká centrální banka Fed zvedat sazby (takzvaný hike) a stahovat z ekonomiky likviditu formou kvantitativního utahování (takzvaný quantitative tapering). V tuhle chvíli trh počítá s tím, že se sazby začnou zvedat již v březnu a do konce roku je Fed zvedne pětkrát. Připomeňme si, že ještě začátkem loňského roku se první hike předpokládal až v roce 2023 a na této představě rostly akciové indexy po většinu loňského roku.
S utaženější monetární politikou však nedává moc smysl, aby se valuace opět napjaly a aby trhy zažily zmiňovaný rebound. Vyšší násobky P/E (cena akcie v poměru k čistému zisku na akcii, tedy valuace) dávají z fundamentálního hlediska smysl z několika různých důvodů v době nízkých úrokových sazeb. Když vezmete trhu doping od centrálních bank, valuace se dřív nebo později stejně stáhnou níž.
Tento problém má ale ještě jeden rozměr nejistoty, kterým je inflace. Postup Fedu se bude odvíjet od toho, jak budou jeho analytikům vycházet inflační modely. To ostatně ve svém těžce vyhýbavém proslovu řekl guvernér Fedu Jerome Powell.
A na základě nám dostupných dat můžeme předpokládat, že tyto modely prozatím nevypadají dobře. Cena ropy dál roste a dost možná se za chvíli dostane na cenu 100 dolarů za barel. Globální přepravní náklady sice od října klesly, pořád jsou ale proti pětiletému průměru až pětinásobné. A pod kotel už jasně přikládá i trh práce, na kterém se zvedají mzdy.
Centrální bankéři nechtějí utažením monetární politiky riskovat oživení ekonomiky, kterého dosáhly v loňském roce. Inflace je k tomu však nakonec může dotlačit. To ale samozřejmě ví i trh, a proto jsou jeho pohyby tak agresivní.
Věcem navíc nepomáhá ani korporátní výsledková sezona, která je prozatím spíše zklamáním, a to především ve výhledech a komentářích pro tento rok. Oporu dokonce neposkytují ani velké technologické společnosti. Facebook se včera kvůli slabému výhledu propadl o těžko uvěřitelných 25 procent, a z trhu tak smázl tržní kapitalizaci větší, než má devadesát procent dalších členů indexu S&P 500.
Sečteno a podtrženo, investoři jsou nyní plně v područí centrálních bankéřů, kterým zase drží nůž u krku inflace. V takovéto situaci dává určitě smysl převážit portfolio na stranu energetického a bankovního sektoru a dát ruce pryč od valuačně přepálených akciových titulů.
Na druhou stranu, banky i ropní těžaři dokážou být notně vrtkaví a valuačně to už taky není, co to bývalo. Klidný může být asi jen dlouhodobý investor, který všechny tyto pohyby vnímá jako lehké klopýtnutí na nevyhnutelné cestě vzhůru.
