Česko patří ke světové špičce nejen v hokeji, jak ukázalo nedávné mistrovství světa, ale i v některých vědeckých oborech. Třeba v nanotechnologiích. Aby se ovšem na špičce udrželo, potřebuje inovace a především moderní prostory, které dokážou přilákat i světové odborníky.
Právě to je jeden z cílů aktuální obrovské investice Univerzity Karlovy, která nedávno začala budovat svůj největší stavební projekt za posledních sto let. Budova Biocentra, která se už staví, je jednou ze dvou budov projektu Kampus Albertov.
Ten by měl dotvořit stávající areál Univerzity Karlovy na Albertově. Navíc jde o největší stavební investici veřejné instituce v centru města od roku 1983, kdy byla dokončena Nová scéna Národního divadla.
Celkem vyjde kompletní vybudování Biocentra na 6,4 miliardy korun, přičemž jen vybavení technologiemi a přístroji je položka za zhruba miliardu. Po dokončení má univerzita získat moderní vzdělávací biomedicínské centrum, které propojí řadu oborů a vedle poslucháren a učeben v něm vzniknou i desítky vysoce specializovaných laboratoří.
Kolaudaci zatím univerzita plánuje na polovinu roku 2026 a v provozu má být Biocentrum od října 2026. Celkem se do něj vejde 810 zaměstnanců, 431 učeben a laboratoří a sedm set studentů. „Univerzita nutně potřebuje moderní a funkční prostory nejen pro výuku, ale i pro špičkový výzkum,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Kromě nanotechnologií najdou v nové budově zázemí i další obory. Například genetika, bioinformatika, biochemie a metabolismus, buněčné systémy nebo spektrální a strukturální výzkum materiálů.
Architekturu Kampusu Albertov navrhl ateliér Znamení čtyř, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži pořádané Univerzitou Karlovou. „Přistupovali jsme k tomu projektu s jistou mírou pokory k okolí, abychom to místo především doplnili,“ popisuje architekt Juraj Matula s tím, že ateliér kladl důraz na komplexní výběr povrchů, zeleně, osvětlení, mobiliáře i orientačního systému. A také revitalizaci bezprostředního okolí nové budovy.
„Naším úkolem bylo do objektu dostat i všechno, co špičková věda potřebuje. Tedy co nejlepší klima, prostředí a moderní přístroje,“ dodává Matula.
Budově Biocentra vévodí velké atrium a zeleň na střeše. „Projekt naplňuje veškeré atributy takzvaného patnáctiminutového města. Ta budova se neuzavírá sama do sebe, naopak bude částečně otevřená i pro kolemjdoucí. V tom je obrovský potenciál,“ doplňuje architekt Luboš Křižan z pražského Institutu plánování a rozvoje.
Co se týče druhé plánované budovy, tedy Globecentra zaměřeného na studium globálních změn, není zatím jasné, kdy výstavba začne. Univerzita Karlova totiž teď na druhou budovu nemá finanční prostředky. Podle kvestora univerzity Martina Maňáska by výstavba druhé budovy kampusu mohla být reálná někdy po roce 2028. V ní bude i nová menza, přičemž do té doby budou muset studenti navštěvovat menzu provizorní.
Hlavní město Praha si od projektu slibuje nejen urbanistické dotvoření areálu na Albertově, ale i způsob, jak přilákat do Prahy nejkvalitnější odborníky napříč akademickými obory i byznysem.
