Komodity mají za sebou nejlepší týden od letošního dubna a komoditní index Bloombergu posílil o přibližně tři procenta, zejména v důsledku rostoucího geopolitického napětí a nepříznivého počasí.
Je to vidět třeba na ceně plynu. Rostoucí rizika na straně dodávek a silná poptávka v Evropě posunuly regionální ceny plynu na přibližně 50 eur za megawatthodinu. Navzdory rostoucím cenám v USA však evropští spotřebitelé a průmysl stále platí za plyn 4,5krát více než jejich američtí konkurenti.
Blíží se navíc konec smlouvy o tranzitu plynu mezi Ukrajinou a Ruskem, která vyprší 31. prosince 2024 a nebude již obnovena. To ještě více tlačí ceny nahoru, protože Evropa si zajišťuje LNG dodávky na úkor Asie.
Ceny plynu ostatně v Evropě rostly již dříve, a to v důsledku nezvykle chladného a bezvětrného počasí, které snížilo produkci obnovitelné energie a vedlo k rychlému čerpání zásob v celé oblasti. Svou roli v ceně plynu sehrálo i to, že dlouhodobé předpovědi naznačují chladnější zimu než v předchozích letech.
Výhled pro ropu je stále nepříznivý
Chladné počasí a omezení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC+) poskytly dočasnou podporu i ropě, avšak výhled na rok 2025 zůstává stále nepříznivý, zejména kvůli nízké spotřebě nejen v Číně, ale i v Evropě. Kromě toho může, alespoň podle nedávné zprávy Mezinárodní energetické agentury, robustní produkce od producentů mimo OPEC+ vést k přebytku ropy přesahujícímu milion barelů denně.
„Otázkou je i oživení americké těžby pod novou Trumpovou administrativou, protože produkce ropy v USA pravděpodobně výrazně nevzroste, dokud se to pro producenty neukáže jako ziskové. Při současné ceně ropy WTI pod 70 dolarů zůstává motivace k dalšímu růstu produkce omezená,“ vysvětlil Ole Hansen ze Saxo Bank.
Banka tak považuje za významnější příležitost zemní plyn, protože silná globální poptávka činí levný americký zemní plyn velmi atraktivním po celém světě.
„Navzdory dočasnému odrazu ceny ropy v uplynulém týdnu se Brent i WTI nadále obchodují blízko klíčové podpory, což oba trhy vystavuje riziku spekulativních pokusů o snížení cen. U Brentu zůstává úroveň sedmdesát dolarů, na kterou je třeba se zaměřit,“ dodává komoditní stratég Saxo Bank.
Zlato s novou dynamikou
Drahé kovy, zejména zlato a stříbro, zaznamenaly silný nárůst před americkými volbami, ale následně prudce oslabily, když posílení amerického dolaru a výnosové křivky stlačily ceny pod klíčové úrovně technické podpory. To vyvolalo tlak na trh, kde si hedgeové fondy měsíce udržovaly zvýšené dlouhé pozice, zejména u zlata.
„Údaje o týdenních pozicích z US Commodity Futures Trading Commission (CFTC) ukázaly, že i když hedgeové fondy snižovaly dlouhé pozice, neexistoval zájem o čistý prodej. To podporuje názor, že slabost byla výsledkem reaktivního prodeje, a ne změny zásadního pohledu na zlato,“ říká Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank.
Tento týden navíc dynamiku zlata opět oživila eskalace vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. Korekce ceny směrem nahoru povzbudila i novou poptávku, protože kupující získali důvěru v schopnost zlata udržet si silné zisky dosažené na začátku tohoto roku.
„Navzdory tomu, že silnější dolar působí jako protivítr, náš pozitivní výhled na zlato – a případně i na stříbro – zůstává nezměněn. Nejisté globální prostředí nadále motivuje investory ke zlatu, které je často vnímáno jako ‚mrtvé‘ aktivum nepřinášející příjem, ale zato přinášející zhodnocení ceny,“ vysvětlil Hansen.
Je otázka, jak situaci ovlivní vývoj ve Spojených státech. Očekává se, že dluhová situace USA se během Trumpovy administrativy zhorší kvůli nekrytým výdajům na daňové úlevy, infrastrukturu a obranu. Navíc centrální banky, které se snaží odklonit od dolarových rezerv, a inflační obavy způsobené cly pravděpodobně vyváží jakékoli zpomalení tempa snižování sazeb v USA.
Cena kávy prudce roste
Podobně jako ceny kakaa začátkem tohoto roku, i ceny kávy prudce vzrostly kvůli obavám o úrodu v Brazílii v roce 2025, čímž se cena arabiky dostala na třináctileté maximum.
Rostoucí ceny pšenice pak vyvažovaly ztráty u kukuřice a sóji. Všechny totiž ovlivňují rostoucí obavy z narušení dodávek v oblasti Černého moře kvůli eskalaci konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
