Kombinace ochlazení v Evropě a bezvětří, které v posledních dnech zasáhlo severní Německo včetně Baltského moře, kde jsou obrovské větrné parky, může způsobit nepříjemnosti těm, kteří si už o víkendu chtějí v předstihu dopřát svatomartinskou husu.
Zejména pak těm, kteří v domácnosti využívají elektřinu a zároveň mají od svého dodavatele spotový tarif. Spotové ceny elektřiny v Česku se totiž vlivem tohoto mixu i dalších faktorů ve středu dostaly až sedmkrát výše. Dle statistik Operátora trhu s energiemi (OTE) dosáhly ve večerních hodinách až na 780 eur za megawatthodinu, tedy necelých dvacet tisíc korun.
V přepočtu na jednu kilowatthodinu jde o dvacet korun. Jde o nejvyšší hodnotu od doby, kdy Evropu v plné síle v roce 2022 zasáhla energetická krize.
Ani ve čtvrtek nemá být situace o mnoho veselejší, mezi čtvrtou odpolední a devátou večerní se ceny na krátkodobém trhu vyhoupnou až ke čtyři sta eurům za MWh, v přepočtu podle aktuálně oslabeného kurzu zhruba deset tisíc korun.
Ceny ročního kontraktu elektřiny na burze v Lipsku, od které se odvíjejí fixované cenové tarify, se pro porovnání pohybují pod sto eury za MWh.
„Ti, co jsou na spotových cenách, musejí hodně přemýšlet, kdy jaký přístroj pustit. Sušit prádlo nebo péct husu v tyto hodiny není příliš ekonomické,“ lakonicky komentovala výkyvy na síti X firma Amper Meteo podnikatele v energetice Jana Palaščáka.
Foto ote-cr.cz
Zdroj: ote-cr.cz
V Německu byla situace ještě méně příznivější, spotové ceny tam ve středu vystoupaly osminásobně až na 820 eur za megawatthodinu. Výkon větrných elektráren na severu země totiž spadl fakticky k nule. V průměru se přitom na výrobě elektřiny v zemi podílí z jedné třetiny.
Němci toto meteorologické období označují jako „Dunkelflaute“, v překladu temné období, kdy inverze nad severem Německa zabraňuje proudění vzduchu v nižších vrstvách.
Výpadek větrných elektráren proto nyní musejí vykrývat fosilní zdroje. Jen podíl plynových elektráren v energetickém mixu Německa ve středu vyrostl až na třicet procent. Právě to vyhnalo cenu elektřiny prudce nahoru.
Situaci dnes zachraňují a zároveň na ní vydělávají i uhelné elektrárny, jejichž výkon běží naplno. Například polský provozovatel přenosové soustavy PSE podle agentury Bloomberg vyhlásil nouzovou situaci a využil kapacity i šesti záložních elektráren v zemi.
Polsko i Česko zároveň pomáhají Německu vykrýt výpadky jeho větrných elektráren přeshraničními přetoky. Ve čtvrtek odpoledne činil export elektřiny z Česka do Německa až tři gigawatty, tedy fakticky jeden a půl výkonu Temelína.
Jeho jeden blok o výkonu přesahujícím jeden gigawatt je ale od středy odstaven, což situaci na trhu s elektřinou jen komplikuje.
„První blok je v provozu. Druhý blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva,“ uvedl k Temelínu ve středu jeho provozovatel Skupina ČEZ. Česko i Německo přitom usilují o dekarbonizaci energetiky. Transformace na zelené zdroje se ale u našich západních sousedů výrazně prodražuje.
Spolková vláda kancléře Olafa Scholze, která se aktuálně rozpadá a zřejmě požádá parlament o vyslovení důvěry, už v létě přiznala, že jen letos dotace pro výrobce zelené energie vyrostou na dvacet miliard eur (v přepočtu půl bilionu korun), což je dvojnásobek původně plánované hodnoty.
Cenové zklidnění na energetických burzách přinese až opětovný příchod větru, který opět roztočí lopatky větrných elektráren. Podle meteorologických předpovědí by Dunkelflaute měl ale vydržet i přes víkend.
